ÚvodAktuality#světovéČesko a příběh rodu Šternberků: život se zářící hvězdou
Zážitky

#světovéČesko a příběh rodu Šternberků: život se zářící hvězdou

  • 9. listopadu 2020
V erbu Šternberků září zlatá osmicípá hvězda v modrém poli a rodové heslo latinsky zní „Nescit occasum“, tedy nezná západu či nikdy nezapadá. Jméno rodu zní i v názvu hradu Český Šternberk: ostatně právě tam je zámeckým pánem hlava rodu, Zdeněk ze Šternberka (*1923). Mimochodem, je již dvacátou generací od zakladatele rodu.

Mohutné zdi, hradby, věže a historie dlouhá přes 800 let: hrady Český Šternberk a lucemburský Vianden

Český Šternberk
Vianden
Odkazy na rod Šternberků najdete na mnoha místech, ostatně šternberská osmicípá zlatá hvězda u nás patří k nejznámějším heraldickým znamením. Září z bran a erbů na řadě historických rodových sídel, najdete ji na znaku Zlínského kraje a objevuje se i ve znacích měst, která rodině v minulosti patřila, od Benešova přes Holešov, Štíty a Mírov až po Moravský Beroun, Počátky nebo Zlín. Kde jsou Šternberkové dosud zámeckými pány? Příslušníci rodu vlastní několik sídel, například zámky Jemniště, Březinu, Častolovice nebo Zásmuky. A samozřejmě v čele všech stojí dávná kolébka rodu, hrad Český Šternberk.
 

Příběh o hvězdě

O Šternbercích se píše, že pamatují česká knížata, ale rodová paměť očividně sahá ještě mnohem dál: jeden ze tří biblických králů, kteří se přišli klanět novorozenému Ježíšovi v Betlémě, se jmenoval Kašpar. Podle rodinné legendy právě on založil významný český rod a hvězda v jejich erbu je tou, která zářila nad Betlémem. Ostatně i jméno Kašpar se v rodu předává po generace.

První známý prapředek rodu, Diviš z Divišova, je roku 1130 uváděn jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Hrad Český Šternberk tehdy ještě nestál, ten začal stavět zhruba o sto let později Zdeslav z Divišova. Stern znamená německy hvězda, berg kopec: takže v překladu Hvězdný kopec. Od té doby používají potomci Zdeslava z Divišova rodový predikát ze Šternberka a také na hradě nad řekou Sázavou plných osm staletí bydlí.

Výjimkou byla doba po roce 1712, kdy vymřela větev Holických ze Šternberka. V roce 1841 ale hrabě Zdeněk Šternberk, pradědeček současného hraběte Zdeňka, hrad koupil zase zpátky. Původně měl v plánu koupit něco jiného, ale když se mu donesla zpráva, že je Český Šternberk k mání, prý radostně změnil své investiční plány a vrátil tento klenot do rukou rodiny.
 

Římská vila na okraji Prahy

Koho z dlouhé řady členů rodu bychom si měli zapamatovat? Třeba Václava Vojtěcha ze Šternberka, jednoho z členů místodržitelského sboru, který se po třicetileté válce staral o správu země. Po matce zdědil vesnici Zadní Ovenec nedaleko Prahy. Protože na protějším břehu Vltavy se rozkládala Královská obora, kam panovník s doprovodem hojně vyjížděl na hony, ale chybělo vhodné reprezentativní místo, kde by si panstvo mohlo odpočinout, Václav Vojtěch ze Šternberka se rozhodl vystavět na oveneckém panství letní sídlo obklopené parkem.

Císař sem sice nakonec nikdy nepřijel, ale sídlo znáte dodnes: barokní Trojský zámek, postavený ve stylu římských vil, s krásnou zahradou a také vinicí. Tu hrabě Šternberk věnoval své milované ženě Kláře Bernardině z Maltzanu; dnes je coby vinice sv. Kláry součástí pražské Botanické zahrady.

Šternberkům už zámek dávno nepatří: v roce 1763 jej dědicové prodali Marii Terezii, která zde chtěla zřídit Ústav šlechtičen. K tomu nakonec nedošlo, zámek několikrát změnil majitele, až ho nakonec statkář Alois Svoboda daroval v roce 1922 státu. Dnes o něj pečuje Galerie hlavního města Prahy a v sezoně se tu pořádají výstavy a společenské a kulturní akce.
 

Šternberkovo Národní muzeum

Když před časem slavilo Národní muzeum v Praze 200 let od svého vzniku, hodně se psalo a mluvilo i o muži, který stál u jeho zrodu a byl dlouholetým prezidentem muzeální společnosti. Hrabě Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838) patřil mezi významné přírodovědce 19. století. Zasloužil se zejména o rozvoj paleobotaniky, byl významným mecenášem a finančně podporoval české obrozence i vědecké příznivce. Do svého deníku si poznamenal: „Význam a štěstí národa spočívá v jeho inteligenci, v poznání minulosti a v morálních zásadách.“ Hrabě zemřel 20. prosince 1838 na svém zámku Březina na panství Radnice. Zámeček není přístupný, navštívit ale můžete hrobku rodiny Sternbergů ve Stupně.
 

Po stopách Šternberků

V rukou Šternberků bylo od roku 1327 po celých 275 let Konopiště, od roku 1340 byla v držbě pánů ze Šternberka celkem třikrát jihočeská Bechyně, roku 1694 koupili častolovické panství a od roku 1868 obývají i zámek Jemniště.

Když Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v 15. století vedl povstání proti králi Jiřímu z Poděbrad, rozšířil opevnění hradu Kašperk (a zasloužil se tak o to, aby nikdy nebyl dobyt) a na Zelené Hoře u Nepomuku, která mu také patřila, založil dokonce proti králi Jednotu zelenohorskou.

Biskup Jaroslav František Ignác, hrabě Šternberk (1643–1709) bývá nazýván tvůrcem barokních Litoměřic. Některé stavby dokonce osobně financoval, dokončil stavbu litoměřické katedrály, kde je i místo jeho posledního odpočinku, a byl donátorem jedné z kaplí poutní Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Jáchym hrabě ze Šternberka (1755–1808) byl c. k. důstojník, mineralog a chemik, který se roku 1790 zúčastnil prvního letu horkovzdušným balonem v Čechách. Letěl společně s Francouzem Blanchardem, vůbec prvním, kdo přeletěl v horkovzdušném balonu kanál La Manche.

U zrodu dnešního Národního muzea stály právě soukromé šternberské sbírky. Až do roku 1846 muzeum sídlilo ve Šternberském paláci na Hradčanech, který na sklonku 17. století vybudoval Václav Vojtěch ze Šternberka; stavitelem byl zřejmě Kryštof Dientzenhofer. Pak se stěhovaly do Nostického paláce v ulici Na Příkopě a teprve roku 1891 do nově postavené muzejní budovy na Václavském náměstí.

Další Šternberský palác objevíte na Malé Straně: vznikl přestavbou dvou renesančních domů a dnes je součástí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V době, kdy byl jeho majitelem sběratel umění František Josef hrabě ze Šternberka-Manderscheidu (1763–1830), se tu scházely četné osobnosti národního obrození. V roce 1796 tu vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění a bylo zde také první sídlo její obrazárny, pozdější Národní galerie. Vznikla tu také předchůdkyně Akademie věd a zrodila se myšlenka založení Národního muzea.
 

Krása starých hradů

  • Podobným magnetem pro turisty jako hrad Český ŠternberkPosázaví je hrad Vianden nad stejnojmenným městečkem v Lucembursku. Jeden z nejkrásnějších románsko-gotických hradů Evropy vznikl mezi 11. a 14. stoletím a byl rodištěm českého krále Jana Lucemburského.
  • Zlatý věk hrad zažíval od 13. do 15. století, kdy byl patřil k největším rezidencím v tehdejší feudální Evropě. Naopak nejhorší časy jej čekaly po roce 1820: tehdejší majitel, nizozemský král Vilém I. Oranžský, potřeboval peníze na války s Anglií, a proto hrad prodal v dražbě. Koupil ho místní měšťan Wenceslas Koster, který hrad během devíti let proměnil v ruinu: prodal všechen nábytek, dveře a okna, strhl polovinu střechy z paláce a prodal i dřevo z krovů. Nakonec začal rozebírat i zdi a prodával i stavební kámen.
  • O devět let později král Vilém koupil hrad zpět, ale to už z něj byla troska. V rozvalinách zůstal téměř 150 let, rekonstrukce proběhla až v osmdesátých letech 20. století. Část peněz poskytli podnikatelé z okolí, kteří správně tušili, že opravený hrad se stane velkým turistickým lákadlem.
  • Dnes se hrad Vianden skutečně skví v původní kráse: rekonstrukce mu vrátila přibližně takovou podobu jako měl v časech své největší slávy, kdy byl sídlem viandenských hrabat.
Hrad Český Šternberk Památky

Hrad Český Šternberk

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším hradům v Čechách a je dodnes v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. Hrad si zachovává vnější gotickou podobu, ale interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké.

Naučná stezka rytíře Kryštofa Jana Šice z Divišova až k hradu Český Šternberk Příroda

Naučná stezka rytíře Kryštofa Jana Šice z Divišova až k hradu Český Šternberk

Název stezky vychází ze jména rytíře Jana Kryštofa Šice, který žil v Měchnově a na Šternberku v 17. století. Dochovaly se po něm místní názvy jako "Šicovská louka" nebo "Šicovský rybník". Trasa využívá historických dochovaných cest.

Národní geopark Kraj blanických rytířů Příroda

Národní geopark Kraj blanických rytířů

Národní geopark Kraj blanických rytířů vás zavede doslova do nitra Čech. Za horninami nejstaršího stavebního kamene Českého masivu, ale i starými zlatokopy a současnou ochranou přírody.

Sázava – užijte si nádhernou přírodu i peřeje Stvořidla Letní sporty

Sázava – užijte si nádhernou přírodu i peřeje Stvořidla

Sázava je velmi oblíbená řeka, a to i díky bouřícím peřejím Stvořidla, které za vysoké vody dosahují vyšší obtížnosti WW III. Na střední a dolní části najdete množství jezů s vorovými propustmi. Stvořidla patří k nejobtížnějším „turistickým“ peřejím v ČR.

Další aktuality

Svatohubertské slavnosti budou opět na zámku Loučeň

Hubert, který slaví svátek začátkem listopadu, je znám jako patron myslivosti. Na zámku Loučeň budou oslavy probíhat v sobotu 2. 11. 2024 a sobotní program bude věnovaný právě tomuto světci a také české myslivosti. Na Svatohubertských slavnostech nebudou chybět oblíbení sokolníci, koncert barokní hudby, ukázka práce loveckých psů nebo vábení zvěře.
30. říjen 2024 12:15
Zážitky, Středočeský kraj

Užijte si podzimní prázdniny v Aquapalace Praha

Vymýšlíte pro své děti program na podzimní prázdniny a nic originálního vás nenapadá? Pak přijeďte do aquaparku Aquapalace Čestlice, kde najdou děti spoustu zábavy a dospělí si mohou pořádně odpočinout třeba v saunovém světě. Vyzkoušeli jste už vodní Parkour v Aquapalace Praha? Podzimní prázdniny se zábavným dětským programem probíhají v Aquapalace až do 30. října 2024.
27. říjen 2024 10:06
Životní styl, Středočeský kraj

V milovickém Mirákulu je otevřeno každý den až do konce října

Milovické Mirakulum se pomalu připravuje na úplný konec sezóny. Do konce října je zde však otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, a to i během státního svátku, v pondělí 28. října 2024. Poté zůstává park v provozu ještě do neděle 3. listopadu, kdy se večer uzavře a otevře zase na jaře.
26. říjen 2024 12:00
Zážitky, Středočeský kraj

Den Středočeského kraje proběhne i v Muzeu Českého krasu

Společně s oslavou 106. výroční založení ČSR probíhá letos 28. 10. 2024 i tradiční říjnový Den Středočeského kraje. Muzeum Českého krasu v Berouně pro zájemce nachystalo v tento den hned několik akcí. Komentované prohlídky Geoparku Barrandien a program zaměřený na trilobity s geologem. Probíhat budou také ukázky vytloukání zkamenělin z kamenů.
26. říjen 2024 10:49
Památky, Středočeský kraj

Do Hornického muzea v Příbrami se podíváte i o státním svátku

Hornické muzeum Příbram připravuje již tradičně, na 28. října 2024 při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje, zábavný program na hornické téma s názvem Havířské šprýmování. V areálu Ševčinského dolu budou pro děti i dospělé připraveny netradiční soutěže. Při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje budou expozice muzea otevřeny za 1 Kč.
24. říjen 2024 12:00
Památky, Středočeský kraj

Užijte si Den Středočeského kraje v Příbrami, Berouně, Kladně a na řadě dalších míst!

V pondělí 28. října 2024 slaví svátek Středočeský kraj a zve na řadu zajímavých míst. Právě v tento den lze ve středních Čechách vyrazit vstříc památkám za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. Kromě současných expozic je pro vás připraven i další doprovodný program, ať už jsou to koncerty, besedy, vernisáže či trhy, většinou vhodné pro všechny věkové skupiny.
22. říjen 2024 16:00
Kultura, Středočeský kraj

Poslední víkend s párou vás čeká v Lužné u Rakovníka

V sobotu 26. a v neděli 27. října 2024 máte poslední možnost svézt se parním vlakem do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde bude probíhat zajímavý program, který potěší malé i velké návštěvníky. S párou se můžete svézt v sobotu i v neděli do okolí Lužné – nostalgické vlaky vedenými některou z parních lokomotiv pojedou mezi Lužnou a Řevničovem a také mezi Lužnou a Rakovníkem.
22. říjen 2024 8:00
Zážitky, Středočeský kraj

Vychutnejte si voňavé a chutné Žleby

V zámecké kuchyni Žleby o prodlouženém víkendu 26. až 28. října 2024 opět zavoní nejen koláče! Kuchtíci a kuchtičky v historických kostýmech se postarají nejen o doprovodný program, ale i o zajímavý exkurs do každodenního života na zámku v dobách dávno minulých. Vydejte se na exkurzi do dávných časů, kdy bylo na žlebském zámku ještě živo.
22. říjen 2024 6:00
Památky, Středočeský kraj