Kiosky, říkáte si překvapeně? Ano, skutečně:
architekt Jan Kotěra (1871–1923) nestavěl jen elegantní paláce, noblesní vily a impozantní muzejní budovy, ale i titěrné stavby, které kolemjdoucí leckdy ani nevnímají. Právě takové jsou
čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem, které doplňují předmostí Pražského mostu v centru
Hradce Králové. Kromě Kotěrových kiosků je zajímavostí Pražského mostu i to, že až do roku 1932 na něm byly položeny koleje. V 19. století se totiž v Hradci začalo uvažovat o zavedení tramvajové dopravy, nakonec ale dostaly přednost autobusy a koleje zmizely.
Profesor Kotěra a jeho žáci
Jan Kotěra, vůdčí osobnost české architektonické moderny a muž noblesní duše a světového rozhledu se narodil
18. prosince 1871 v Brně. Po maturitě mohl díky podpoře
barona Jana Mladoty ze Solopisk (jemuž se ještě během studií odměnil projektem úprav jeho rodového sídla,
Červeného hrádku a návrhem raně secesní
rodinné hrobky na hřbitově v Kosově Hoře u
Sedlčan) studovat architekturu u tehdy nejvýznamnější osobnosti středoevropské architektury,
profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii. Od sedmadvaceti let pak vedl ateliér na
Uměleckoprůmyslové škole v Praze a vychoval další generaci skvělých architektů. Mezi jeho žáky a spolupracovníky patřili třeba
Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný, tvůrce Ořechovky Jaroslav Vondrák či Jaromír Krejcar. Vesměs je známe jako významné tvůrce éry secese, moderny a meziválečných architektonických stylů včetně avantgardy a funkcionalismu – a současně také všichni vzpomínali na Kotěrovu toleranci, laskavost a skromnost.
V roce 1910 byla pro uznávaného architekta zřízena
speciální škola architektury při Akademii výtvarných umění, přičemž na své původní místo na UMPRUM Kotěra pozval
Jože Plečnika, slovinského přítele z dob vídeňských studií.
Inspirace: anglický venkovský dům v zahradě
Kotěrovy rané práce nezapřou vliv vídeňské secese: navrhl
první secesní budovu v Praze,
Peterkův dům na Václavském náměstí, anebo
pavilon v Kinského sadech, kde se roku 1902 konala výstava děl francouzského sochaře Augusta Rodina (odstraněn 1917). Časem Kotěra vytvořil vlastní originální rukopis, v němž hrálo roli režné zdivo, případně glazované cihly. V té době vznikla
Trmalova vila, podobně jako
Müllerova, Winternitzova, Bílkova a
Rothmayerova vila ukázka špičkové pražské vilové architektury první poloviny 20. století.
V
Trmalově vile můžete pozorovat prolínání secesních geometrických ornamentů, anglické venkovské architektury a slovanských tradic: jsou tu hrázděné štíty i vikýře, malované vyřezávané lomenice, arkýř i vysoké komíny. Nepřehlédnutelná je i upravená zahrada plná cestiček a okrasných keřů, nechybí ani Kotěrou navržená roubená kůlna s prostory pro hospodářská zvířata.
Podobně jako další vily si i
Trmalovu vilu můžete prohlédnout včetně interiérů: ředitel veřejné obchodní školy František Trmala ji prodal už v roce 1911, nyní je jejím majitelem
Městská část Praha 10. Po rekonstrukci tu sídlí
Kotěrovo centrum architektury, které pravidelně pořádá výstavy, koncerty, přednášky i setkání s odborníky. Až budete hledat zajímavé akce
Kotěrova roku 2021, podívejte se, jaký program nabízí a přijďte si prohlédnout
expozici Jan Kotěra – učitel bydlení. Na jediném místě tak poznáte další Kotěrovy vily a rodinné domy v komponovaných zahradách, například
dům sochaře Stanislava Suchardy v Bubenči,
Máchovu vilu v
Bechyni,
Markovu vilu v Holoubkově,
Herbenovu vilu v Hostišově a další.
Podzim s Kotěrou: Výstava v Mánesu
Na přelomu září a října chystá
Výstavní síň Mánes výstavu ke 150. výročí narození Jana Kotěry a současně
výstavu Česká moderní architektura: od secese k dnešku. Vilky a rodinné domky poznáte v
Trmalově vile, na výstavě vás čeká přehlídka vrcholných děl, od
Národního domu v Prostějově přes
palác Mozartea v pražské Jungmannově ulici a
Laichterův dům na Vinohradech až po vrchol Kotěrova díla,
budovu královéhradeckého Městského muzea (dnes Muzeum východních Čech).
Impozantní muzeum
Na projektu
Muzea východních Čech v
Hradci Králové spolupracovali dva významní Kotěrovi zaměstnanci,
Josef Gočár a
Otakar Pokorný. Fasádu zdobí keramické detaily, reliéfy a fiály na pilastrech zhotovené podle návrhu sochařů
Karla Pavlíka a
Antonína Waiganta, monumentální sochy na průčelí podle návrhu
Vojtěcha a Stanislava Suchardových vyrobila firma Rako
Rakovník. Kotěrova kancelář projektovala také veškeré vnitřní vybavení, od světel přes nábytek až po vitráže: pro první a druhé patro je navrhl dekoratér a Kotěrův kolega z pražské UMPRUM
František Kysela, tambur kopule ve vestibulu ve druhém patře zdobí čtyři mozaiková pole od malíře
Jana Preislera. Sklopné sedačky do přednáškového sálu vyrobila
společnost Thonet.
Muzeum v
Hradci Králové a nedaleké
kiosky na Pražském mostě nás nenápadně vrací k menším stavbám, zejména k
dělnickým a úřednickým koloniím bytových domů a domků. Byly důležitou kapitolou v Kotěrově díle a najdete je například v
Praze-Záběhlicích, ve
Zlíně (kde současně projektoval
Baťovu vilu), v
Králově Dvoře u Berouna,
Rožnově pod Radhoštěm a také v
Lounech, kde takzvaná
Kotěrova kolonie nabídla moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy.
Ve službách mladého Československa
Ve stejné době jako zlínská vila vznikal i
zámeček v Ratboři, který Kotěra navrhl jako
sídlo pro rodinu Mandelíků; ti vlastnili místní cukrovar, kolínskou elektrárnu a další nemovitosti a pozemky v okolí. Dnes slouží jako
elegantní boutique hotel Chateau Kotěra.
Vrcholné Kotěrovo tvůrčí období reprezentuje také
vlastní vila v Hradešínské ulici,
vodárenská věž v Praze–Michli a
vodárenská věž v Třeboni.
Během první světové války byl
Kotěra zproštěn branné povinnosti, protože jako c. k. stavební rada měl zajišťovat chod státu. Po vzniku samostatné Československé republiky se mu otevřely dveře k dalším projektům:
prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu například nabídl, aby se podílel na úpravách
Pražského hradu. Kotěra ale prestižní nabídku ze zdravotních důvodů odmítl a vystřídal ho
Jože Plečnik. Jak by vypadal Pražský hrad nebo
zámek v Lánech, přestavěné Janem Kotěrou, se nikdy nedozvíme: slavný architekt zemřel předčasně, v pouhých jednapadesáti letech 17. dubna 1923. Některé stavby dokončili jeho pokračovatelé, například
budovu pražské právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Co možná o Kotěrovi nevíte?
- Kotěrovy stavby nenajdeme jen u nás. Svá studia zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche, za nějž získal prestižní Římskou cenu, spojenou se stipendijním pobytem v Itálii. Na začátku první světové války vyrostla na Grinziger Allee ve Vídni Kotěrou navržená Lemberger-Gombrichova vila, pro Karla Kramáře projektoval první verzi luxusní vily na Krymu. Navrhl rovněž venkovský dům F. Tondra na břehu jezera ve St. Gilgenu, hotel Vila Pepina v chorvatské Opatiji a přístavbu hotelu Imperial v Dubrovníku, v Sarajevu dodnes stojí Kotěrova budova banky Slavie.
- Kotěra obdivoval stavby amerického architekta Franka Lloyda Wrighta a podobně jako on či další tvůrci té doby ve svých projektech navrhoval i světla, interiérové mříže a kování, nábytek, tapety a další prvky. Byl také kreslířem a akvarelistou, takže jeho precizní návrhy staveb jsou samy o sobě umělecká díla.
- Už v roce 1899 Kotěra navrhl salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy včetně interiéru a podle jeho návrhu roku 1905 zahájily Ringhofferovy závody na Smíchově výrobu jednotného typu pražských tramvají. Vozy typické pro kolorit hlavního města se vyráběly až do roku 1933 a staly se vzorem pro tramvaje v dalších městech, od Českých Budějovic, Mostu, Plzně a Teplic až po Moskvu či Dubrovník.
- Když po druhé světové válce začaly pražské elektrické dráhy tyto tramvaje vyřazovat, část z nich putovala do Košic, Olomouce či Ostravy. V pražských ulicích Kotěrovy vozy jezdily až do roku 1971.
- Pražská tramvaj č. 223 byla předána do Olomouce a tam až do roku 1984 sloužila jako služební vůz. Říká se je Evelínka a vidět jste ji mohli ve filmech Záhada hlavolamu nebo Doktor Živago.