Kalendář 2024: tipy na výlety za černým řemeslem za kováři a do starých kováren

Buškův hamr je jedním ze tří funkčních hamrů v ČR

Staré kovárny najdete v řadě skanzenů, některé ale můžete navštívit samostatně. Mnohé z kovářského řemesla se dozvíte například na Buškově hamru u Trhových Svin, který je jedním se tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky.

Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, jež uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možno vidět v provozu.

Buškův hamr je otevřený až do konce září. Přijít sem můžete denně mimo pondělí od 10:00 do 17:00, prohlídky se konají vždy v celou hodinu, poslední prohlídka vychází v 16:00 hodin. Vstupné do objektu je 100 Kč. Oživený hamr si nejlépe užijete 17. srpna kdy se koná Kovářský den „Kuj železo, dokud je žhavé.“
 

Unikátní vodní hamr v Dobřívi

Horní hamr v Dobřívi je unikátní technickou památkou svého druhu v České republice s ukázkou dobového zařízení, které je stále v provozu. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary.

Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu těžkého kovaného nářadí. Hamr Dobřív je přístupný od dubna do října denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin, vstupné je 90 Kč.
 

Novohradská kovárna

Uprostřed Nových Hradů, na trase z náměstí na hrad, se krčí kulturní památka – Novohradská kovárna. Jedná se o historickou kovárnu s možností sledovat řemeslníka při práci. Objekt je ve starých dokumentech poprvé zmiňován v roce 1719 jako kovárna rodiny Grossingerů.

Od května do září zde probíhají komentované prohlídky kovárny i dobových interiérů. Prohlédnete si expozici kovářského řemesla a zemědělského nářadí, příležitostně se zde konají i ukázky tradiční kovářské práce. Uvidíte celou dílnu, výstavku věnovanou kovářství a sbírku tradičních kovaných výrobků. Otevřeno je od května do září denně od 10:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 60 Kč.
 

Sbírka uměleckého kovářství na hradě Helfštýn

Unikátní sbírka uměleckého kovářství je prezentována na řadě míst hradu Helfštýna u Lipníku nad Bečvou. Hlavním centrem pro prezentaci je stálá expozice situovaná do suterénních prostor hradního paláce na čtvrtém nádvoří.

Správa hradu se systematické sbírkotvorné činnosti věnuje téměř tři desítky let. Zpočátku byly sbírky tvořeny exponáty vykovanými během kovářské akce Hefaiston. Tyto předměty jsou specifické tím, že jejich výroba zpravidla nepřekročila časový rozsah dvou hodin. Součástí expozice jsou pouze nejkvalitnější díla. Letos můžete již 42. ročník tohoto mezinárodního kovářského setkání navštívit ve dnech 23. – 25. srpna. Stálou expozici navíc doplňují monumentálnější kompozice vzniklé při Kovářském foru či získané nákupem vybraných prací, darem nebo zápůjčkou.  Kovářské fórum se letos uskuteční 18. – 23. srpna. Unikátní dílo zde před zraky diváků vytvoří tým Jakuba Mahdala. Slavnostní zahájení, na kterém se kovářský tým představí, proběhne v sobotu 17. srpna. Zárukou atraktivity expozice na Helfštýně je autorské zastoupení nejvýznamnějších uměleckých kovářů od druhé poloviny 20. století až po současnou světovou špičku. Hrad je otevřen až do konce října denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin, v listopadu pak o víkendech (do 24. 11.). Vstupné je 150 Kč.
 

Expozice kovářství a kolářství v Těšanech

Ojediněle zachovalý objekt řemeslnické dílny, kovárnu s hospodářským a obytným stavením, najdete v Těšanech. Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Dnes je spravována Technickým muzeem v Brně.

V objektu jsou instalovány expozice kovářství a kolářství s příslušným venkovským interiérem. Těžiště expozice tvoří kovářská dílna, odpovídající svým vybavením a uspořádáním druhé polovině 19. století. Tvoří ji dvouohnišťová výheň s dvěma původními měchy a širokým otevřeným komínem, kovadlinou a kovářským ponkem. Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách jsou instalovány ukázky velkých kusů kovářské práce, bran, pluhů, a částí zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. Od června do září je zde otevřeno od středy do neděle od 9:00 do 17:00, vstupné stojí 70 korun. 

Kováře při práci i další řemeslníky zde zažijete na akci Kovárna ve stínu Napoleona, v sobotu 20. července. Děti si mohou vykovat hřebík a připraveny pro ně budou i další úkoly. Poklidnou atmosféru však naruší vojáci, v nedalekém Slavkově se schyluje k bitvě tří císařů... V sobotu 7. září se zde uskuteční již 26. ročník soutěže amatérských kovářů do věku 26 let Mladý těšanský kovář. Kováři z několika středních škol budou soutěžit v tvorbě plastiky na zadané téma. Vstup do kovárny bude v tento den zdarma a pro děti bude připravena výtvarná soutěž.
 

Muzeum kovářství v Holešově

Na východní Moravě objevíte Malé muzeum kovářství v Zemanově kovárně v Holešově. Kovárna tu stojí už téměř pět set let a ještě před pár lety v ní pracoval místní rodák Pavel Ševeček. Prohlídka muzea se skládá ze tří odlišných částí, ve kterých se návštěvníci dozvědí něco z historie kovárny, dále o tradici kovářství v Holešově a prohlédnou si i předměty lidové kultury dvou sousedících regionů.

Kdo by se sem chtěl podívat, musí si pospíšit – otevřeno je jen přes letní měsíce, na konci srpna muzeum opět zavírá. Přijít do muzea můžete od úterý do neděle od 10 do 16 hodin. Vstupné je za 80 Kč. Komentované prohlídky i s ukázkou kovářské práce si zde můžete užít 5. a 6. července. 
 

Starobylé kovárny ve skanzenech

Další kovárny byste snadno našli v mnoha skanzenech. Například ve strážnickém skanzenu objevíte kovárnu Jana Veverky z Lipova. Veškeré vybavení je originální a vytváří autentickou podobu lipovské kovárny v polovině 20. století, kdy ji provozoval poslední majitel Jan Veverka.

V krytém prostoru před vchodem zaujme rozměrný zvedák na hovězí dobytek, používaný při kutí krav a volů. Vedle pak souprava ohýbaček a železné okutí ráfy vozových kol. Uvnitř kovárny je neméně zajímavá souprava šablon na výrobu železných radlic a pluhů, které nahradily staré radlice s dřevěným lemšem. Na vesnici však postupně zdomácněly i průmyslově vyráběné stroje, jako je kultivátor, secí stroj, mlátička, fukar, řezačka a další, jejichž údržbu a opravy musel kovář zvládnout také. Z toho důvodu vedle tradičních kladiv, kleští a hřebovnice, najdete i sady klíčů a vrtáků do setrvačníkové vrtačky, závitořezy a šroubovnice, ohýbačku, moderní elektrický buchar, nýtovačku a pákové nůžky na plech.

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi se ukrývá kovárna ze Starého Bydžova, jedna ze dvou posledních celoroubených kováren v Čechách. Unikátně zachovalá památka z roku 1774 sloužila svému účelu až do roku 1958. Od roku 1982 je uvnitř kovárny expozice kovářství, tvořená vybavením bývalé kovárny v Louňovicích pod Blaníkem a sběrem v několika kovárnách na Kolínsku. Stavba je zhotovena z mohutných dubových trámů, tak zvaných "trhanic", typických pro oblast středního Polabí.

Valašské muzeu v přírodě se může pochlubit hned několika kovárnami. V areálu Valašské dědiny je možnost nahlédnout do kovárny z Lutoniny. Byla vystavěná z kamene v roce 1889 v obci Lutonina na jižním Valašsku. Uvnitř kovářské dílny uvidíte výheň s měchem ovládaným šlapadlem, kovadlinu z roku 1734, které se na Valašsku říkalo nákova, kladiva, vrtáky, kleště a další nástroje, které kovář potřebuje ke své práci. Vedle kovárny je umístěna kopie dřevěné klece z Nedašovy Lhoty, sloužící k připoutání hovězího dobytka při kutí.

Kovárna z Horní Lidče je kopií stavby, která dodnes stojí v Horní Lidči. Vyzděná je z nepravidelně opracovaných lomových kamenů různých velikostí. Přístřešek u vstupu do kovárny sloužil k ochraně před nepříznivým počasím. Pod ním se podkovávali koně i jiný tažný dobytek. Vybavení kovárny dokumentuje podobu řemesla na konci 19. století. Naproti dveřím stojí malá výheň s měchem, špalek s kovadlinou, jsou zde i různá kladiva, kleště a další nezbytné podkovářské nářadí. Vesnická kovárna sloužila k výrobě zemědělského nářadí, řemeslných nástrojů, stavebního kování, obvykle také ke kutí dobytka.

Krásnou akcí jsou zde Dny řemesel a setkání kovářů, letos ve dnech 3. – 4. srpna. V areálu Dřevěného městečka ožijí stará řemesla a mistři kováři zde budou kovat na patnácti výhních! Vyzkoušejte si sami ukovat hřebík, nebo vypálit logo Dne řemesel do dřevěné destičky.

Kovárna v pevnosti Josefov

Kouzlo černého řemesla najdete i na zcela nečekaném místě, jakým je pevnost Josefov. Prohlédnout si zde můžete kompletní kovářskou dílnu s transmisním pohonem, stejně jako truhlářskou a klempířskou dílnu vybavenou různými nástroji. Většina nástrojů pochází z období 1. světové války, ale k vidění jsou i starší artefakty. Expozice zahrnuje měchy, buchar, soustruhy, děrovačky, kovadliny, stáčečky, zkružovačky a mnoho dalšího ručního nářadí. Kovářské řemeslo si zde můžete dokonce sami vyzkoušet, což jistě ocení nejen děti. V červenci a srpnu je zde otevřeno denně od 10:00 do 16:00. Prohlídka se koná vždy v celou hodinu. Od dubna do května a od září do října je otevřeno o víkendech. 
 

Další místa a akce, na kterých se potkáte s kováři

Během léta je spoustu příležitostí, kde se seznámit s kovářským řemeslem. Ať už v samotných kovárnách, nebo na různých trzích a jarmarcích, kde budou mít kováři svůj stánek. O víkendu 5. – 6. července ožije akcí Živá řemesla podhradí hradu Velhartice. Od 5. do 6. července budou zbraně řinčet a kovář kovat na Dnech ve středověku na Bezdězu. V sobotu 27. července přijedou rukodělní výrobci, ale i pohádka a písničky na Zámecký jarmark v Toužimi. 

V sobotu 3. srpna se kováři při práci předvedou na tradičním festivalu řemesel Železo v Železném. A Kovářské sonáty se rozezní Dohnálkovým parkem v Háji ve Slezsku po celý víkend 3. – 4. srpna.