České země zažily
svatby, které psaly historii, provázely velké politické hry nebo se staly
symbolem doby. Králové, šlechta, umělci i obyčejní lidé se brali z lásky, z rozumu, ale někdy i proti své vůli. Vznikaly při tom
nádherné svatební šaty, kolovaly drby, tajily se citlivé skutečnosti – a některé svatby dodnes vyvolávají úsměv nebo úžas.
Na
Kudy z nudy jsme vedle
nejkrásnějších svatebních míst a
příběhů šťastných lásek vybrali také několik
nejslavnějších či nejzajímavějších svateb s vazbou na české prostředí. Ať už se odehrály ve starobylých sálech hradů, na malých radnicích, nebo v utajení. Protože svatba, to nikdy není jen obřad – je to
příběh, který se zapíše do dějin.
Královská svatba, po níž shořelo Znojmo
V polovině února roku 1335 se
Znojmo chystalo na velkolepou událost. Na místním hradě měla proběhnout
královská svatba, která měla spojit české a rakouské zájmy.
Anna, nejmladší dcera krále Jana Lucemburského a královny Elišky Přemyslovny, se tu provdala za
rakouského vévodu Otu IV. zvaného Veselý. Slavnosti se účastnila šlechta z českých i rakouských zemí, město zářilo slavnostní výzdobou a hradní síně duněly hudbou a hostinami.
Jenže místo šťastného konce přišlo neštěstí. Během svatebních oslav vypukl mohutný požár, při kterém vyhořela
půlka města,
hrad i
část hradeb. Plameny poničily i
kostel sv. Mikuláše. O tři roky později byl za přispění
markraběte moravského, pozdějšího
císaře Karla IV., založen nový kostel v katedrálním stylu rané gotiky –
svatý Mikuláš, jak jej známe dnes. Samotné manželství Anny a Oty ale nijak šťastné ani dlouhé nebylo. Zůstalo bezdětné a oba manželé zemřeli už o tři roky později, v rozmezí pouhých šesti měsíců. Anně tehdy bylo pouhých patnáct let, Otovi pětatřicet.
Tajná renesanční noční svatba na Březnici
Největším pokladem
zámku v Březnici není
renesanční architektura, Lokšanská knihovna nebo
zahrada, ale
příběh tajné lásky, která tehdy otřásl celou Evropou. Právě tady se v lednu 1557 za hluboké noci odehrála
svatba arcivévody Ferdinanda Tyrolského, syna krále Ferdinanda I. Habsburského, a krásné Filipiny Welserové, dcery bohatého kupce z Augšpurku. Byla to láska na první pohled, která neznala překážky, ani když milencům ve štěstí bránily rozdíly stavu a přísná dvorská pravidla.
Rodiče se snažili zamilované odloučit a poslali Filipinu k
tetě Kateřině z Lokšan na
zámek Březnici – jenže právě tam Ferdinand svou lásku znovu našel. A tak se v přítomnosti několika zasvěcených, diskrétního kněze a tetičky-spiklenkyně vzali potají. Sňatek musel zůstat tajemstvím, děti se rodily skrytě a teprve v roce 1576 papež jejich manželství oficiálně uznal. Přesto jejich život patřil k těm šťastným: Ferdinand pro Filipinu z lásky postavil
letohrádek Hvězda v
Praze, společně žili na
Křivoklátě a později v
tyrolském Innsbrucku. I když se arcivévoda po její smrti ještě jednou oženil, dnes odpočívají vedle sebe ve
Stříbrné kapli v Innsbrucku – spojeni navždy, tak jako v oné
osudové svatební noci na Březnici.
Valentýnská svatba Petra Voka z Rožmberka
Spousty zamilovaných slaví
Valentýna, ale málokdo tuší, že
pravou Valentýnskou svatbu měli i
Rožmberkové! 14. února roku 1580 se na
bechyňském zámku konala velká šlechtická svatba.
Petr Vok z Rožmberka, tehdy už přes čtyřicetiletý aristokrat a známý bohém, si bral mladičkou
Kateřinu z Ludanic, které bylo teprve patnáct. Na rozdíl od mnoha tehdejších sňatků nešlo jen o majetek či rodové zájmy – Petr se do Kateřiny skutečně zamiloval.
Petr Vok, jeden z nejbohatších mužů své doby, byl známý nejen učeností a cestami po Evropě, ale také
okázalým životním stylem, bujarými hostinami a slabostí pro ženy. Jeho přátelé doufali, že se v manželství trochu usadí. A skutečně, alespoň zprvu se zdálo, že novomanželé žijí šťastně. Kateřina byla obklopena luxusem, jaký si jen mohla přát.
Jenže štěstí netrvalo dlouho. Manželé zůstali bezdětní, což oběma působilo velké trápení. Kateřina těžce snášela jeho dlouhé nepřítomnosti, trpěla i psychickými problémy. Zemřela v pouhých 34 letech, Petr Vok ji přežil o deset let. Zemřel v roce 1611 bezdětný – a s ním vymřel i slavný
rod Rožmberků.
Svatba Sisi a záhada svatebních šatů
Když se
24. dubna 1854 ve vídeňském
Augustiniánském kostele konala
svatba císaře Františka Josefa I. a jeho půvabné sestřenice Alžběty Bavorské, známé jako Sisi, sledovala monarchie s nadšením začátek pohádky. Císař se do Alžběty zamiloval na první pohled a prohlásil, že žádná jiná pro něj neexistuje. Jenže dodnes zůstává tajemstvím, jaké šaty měla Sisi v onen slavný den na sobě.
Všichni věděli, že
róba byla bílá, vyšívaná zlatem a stříbrem, ale žádný obraz ani fotografie svatebních šatů se nedochovaly – šaty byly totiž podle tehdejší tradice rozstříhány a darovány církvi. Až v roce 2021 přinesl nečekanou stopu obraz, který visí ve
Slezském zemském muzeu v
Opavě. Namaloval ho
Josef Neugebauer tři roky po svatbě a zachytil na něm Sisi v nádherných bílých šatech, které se nápadně podobají dochované vlečce. Právě podle tohoto obrazu vznikla ve Vídni
nová replika legendárních svatebních šatů.
Zatím však nikdo s jistotou neví, zda jde opravdu o šaty, v nichž Sisi řekla své slavné „ano“. A tak svatební róba jedné z nejslavnějších panovnic Evropy zůstává i po téměř 170 letech tajemstvím – s malou, ale vzácnou
českou stopou v Opavě.
Jednoduchá svatba Karla Čapka
Jejich láska trvala patnáct let, manželství pouhé tři.
Spisovatel Karel Čapek a herečka Olga Scheinpflugová spolu dlouho žili jako volní partneři, protože lékaři kvůli Čapkovu zánětlivému onemocnění páteře sňatek nedoporučovali. Nakonec ale zvítězila touha být si nablízku i před zákonem. V létě 1935 se vzali při
skromném obřadu v
Praze, daleko od okázalosti i pozornosti médií.
Ke svatbě dostali dar, jaký by jim leckdo mohl závidět: doživotní užívání půvabného empírového
domu ve Staré Huti u
Dobříše. Právě tam, na
Strži, si vybudovali svůj druhý domov a strávili společně nejkrásnější chvíle života. Čapkova slova o tom, co přichází s láskou
„…je to lnutí, přilnutí, ukrutná blízkost, která nic nechce než dávat“ tu dostávala skutečný význam. Dnes je v jejich domě
Památník Karla Čapka – a pro mnohé páry i místo, kde si sami slibují lásku na celý život.
Ponořte se do příběhů emocionálně nabitých svateb české historie, od královských obřadů po tajná manželství, která formovala historii.
V českých dějinách se odehrály obřadně honosné svatby i diskrétní svatby ve starobylých sálech hradů či malých radnicích.
V roce 1335 během královské svatby Anny a Oty IV. zvaného Veselý na znojemském hradě vypukl mohutný požár, který způsobil shoření půlky města.
Na zámku v Březnici se v lednu 1557 tajně vzali Ferdinand Tyrolský a Filipina Welserová, jejichž láska překonala rozdíly stavu a přísná dvorská pravidla.
14. února 1580, Petr Vok si vzal Kateřinu z Ludanic a byla to pravá Valentýnská svatba z lásky, ačkoliv Petr a Kateřina zůstali bezdětní.
Dlouho bylo tajemstvím, jaké šaty měla Sisi, jelikož původní šaty byly rozstříhány a darovány církvi. Obraz v Slezském zemském muzeu v Opavě ale představil možný vzhled šatů.
Přes varování lékařů se Karel Čapek a Olga Scheinpflugová vzali v létě 1935 při skromném obřadu. Společně strávili krásné chvíle v empírovém domě ve Staré Huti u Dobříše.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.