Česko mezi řádky: Češi, které čte celý svět

Psal se rok 1920, ve světě zuřila pandemie španělské chřipky, divadla se zavírala a leckde lidé nosili roušky. Pravé v té době se poprvé objevili roboti: na světovou scénu vkráčeli v Čapkově divadelní hře R.U.R.

Ivona Březinová (* 12. května 1964, Ústí nad Labem) je jednou z nejvýraznějších českých autorek píšících pro děti a mládež. Ve své tvorbě překračuje hranice tradiční dětské literatury a dala jí nejen vážná témata, ale i odvahu je číst. Její knihy mluví o závislostech, úzkostech, šikaně, anorexii nebo hendikepech – a přitom zůstávají čtivé, srozumitelné a laskavé.

Filosof, esejista a autor, jehož knihy se pohybují na pomezí reality a snu, magie a racionality, starých jazyků a paralelních světů. Michal Ajvaz (* 30. října 1949, Praha) patří k nejoriginálnějším českým spisovatelům. Ve svých knihách vás vtáhne do světa hluboké imaginace, myšlenkové hry a jazykového dobrodružství.

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) patří k českým divadelním a filmovým legendám. Společně s Jiřím Voskovcem byli od roku 1927 do roku 1938 hlavními postavami Osvobozeného divadla a doslova idoly tehdejší mládeže.

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

S časopisem Čtyřlístek a příběhy Myšpulína, Bobíka, Pindi a Fifinky vyrůstala generace dnešních rodičů i prarodičů a patrně na ně budou vzpomínat i děti současných dětí. Čtyřlístek totiž vychází od roku 1969 a je zapsaný v České knize rekordů jako nejdéle vycházející český komiks. Kromě přibližně 800 vydaných čísel má Čtyřlístek svůj web, poštovní známky, muzeum a dokonce i pohádkovou stezku Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku.

„Píšu, protože musím, nikdy tomu nebylo jinak,“ říká česká spisovatelka Lucie Faulerová (* 19. května 1989 Pardubice). Úspěch sklidila už její prvotina Lapači prachu z roku 2017, která si vysloužila nominaci jak na Cenu Jiřího Ortena, tak na Magnesii Literu. Možná znáte i její další knížky Brnox a román Smrtholka, za který autorka získala Cenu Evropské unie za literaturu. Seznamte se s Lucií Faulerovou a jejími knížkami na Kudy z nudy.

Radka Denemarková (* 14. března 1968, Kutná Hora) je spisovatelka, literární historička, scenáristka, dramaturgyně a překladatelka. Jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích — za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), publicistiku (románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008), překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010) a knihu roku (Hodiny z olova, 2018).

Za román Rozložíš paměť získal Marek Torčík (*1993) cenu Magnesia Litera za prózu v roce 2024 a ve stejném roce Cenu Jiřího Ortena pro spisovatele a spisovatelky do 30 let. Příběh o problematickém dětství a dospívání na moravském maloměstě prý mimo jiné působí jako lék proti samotě. Ostatně i sám Torčík říká, že bez knih bychom na všechno zůstali sami.

Český malíř, grafik, ilustrátor a spisovatel Josef Čapek (23. března 1887, Hronov – mezi 13. a 15. dubnem 1945, Bergen-Belsen) byl starší bratr spisovatele Karla Čapka. Jeho malířský rukopis inspirovaný kubismem známe z řady obrazů a ilustrací, knižních obálek nebo scénických návrhů, z jeho literárních děl je nejznámější Povídání o pejskovi a kočičce.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 se jmenuje Europeana. Svérázná historická příručka má přibližně sto stránek, není členěná na kapitoly a nenajdete v ní ani jednu přímou řeč. Její autor Patrik Ouředník v ní přesto dokázal obsáhnout celé dvacáté století s jeho válkami, myšlenkovými směry, vynálezy a banalitami. Seznamte se s Europeanou i jejím autorem na Kudy z nudy!

Slovo robot bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 ve hře R.U.R Karla Čapka. Je to nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým postavičkám a provází děti už více než šedesát let. Výtvarník Zdeněk Miler (21. února 1921, Kladno – 30. listopadu 2011, Nová Ves pod Pleší) věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby, asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Svými nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil také desítky dalších dětských knížek.

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

Máte rádi komiksy? Provázely vaše dětství příběhy Čtyřlístku a Rychlých šípů? Pokud se i teď, v dospělosti, rádi podíváte na kreslené příběhy, na Kudy z nudy vás pozveme na několik zajímavých komiksových výletů. Protože komiks pořád žije a rozhodně není jen zábavou pro děti.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Příkré ulici, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu, se říkávalo Krokevní a později Ostruhová. Od roku 1895 je to ulice Nerudova – téměř na každém kroku tu totiž narazíte na vzpomínky, životní osudy a literární díla významného českého básníka a novináře Jana Nerudy.

Když se roku 1820 hrabě Schulenburg rozhodl, že stráví léto na zámku v Ratibořicích, stěhovala se na venkov i manželka Kateřina Zaháňská a zástupy služebnictva. Mezi nimi byl i hraběcí kočí Jan Pankel s nevěstou a dcerkou Barunkou. Když měli rodiče svatbu v Malé Skalici, bylo holčičce už půl roku.

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Bílá Voda je malá vesnice ve stínu Rychlebských hor. Kdysi si sem poutníci chodili vyprosit pomoc u zázračné sošky Panny Marie, dnes sem míří čtenáři románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové (*1980). Řeholnice tu nežily jen v jejím románu, ale i ve skutečnosti.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

"Snímek Alois Nebel, na jehož vzniku se podílela také Česká televize, získal Evropskou filmovou cenu v kategorii animovaných filmů. O titul nejlepšího animovaného celovečerního filmu Evropy usiloval v konkurenci španělského snímku Vrásky z prostředí domova důchodců a britského dětského filmu Piráti!. "