Řadu skvělých režisérů najdete na
Kudy z nudy také v
přehledu českých nej a dalších článcích: to je například
Jiří Menzel,
Miloš Forman,
Karel Zeman (v
Praze můžete navštívit
Muzeum Karla Zemana) či
Jan Švankmajer,
Karel Kachyňa a
Václav Marhoul.
Nezapomněli jsme ani na režiséra
Oldřicha Lipského. Jeho filmy a také herecké umění jeho bratra
Lubomíra Lipského připomíná
Síň Lipských v jejich rodném
Pelhřimově.
Jan Svěrák: Kolja, Obecná škola a Tmavomodrý svět
Nejúspěšnější český režisér současnosti, jehož filmy trhají divácké rekordy a sbírají jednu cenu za druhou, to je
Jan Svěrák (*1964), syn
Zdeňka Svěráka. Jeho největším hitem se stal
Kolja, film, který získal šest
Českých lvů,
Oscara a byl zvolen
Nejlepším filmem porevoluční kinematografie.
Právě za Kolju se Jan Svěrák společně s
Jiřím Menzelem, za
Ostře sledované vlaky,
Jánem Kadárem a
Elmarem Klosem za
Obchod na korze a
Milošem Formanem za film
Amadeus zařadil mezi české držitele
Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Mezi úspěšné Svěrákovy filmy patří také snímky
Tmavomodrý svět, Vratné láhve, Jízda, Akumulátor I., Kuky se vrací, Tři bratři a
Po strništi bos, který je volným pokračováním
Obecné školy.
Zajímavost: Křestní jméno Jan dostal na počest
Jana Wericha, narodil se totiž v den jeho 60. narozenin. Na
zámku v Čechách pod Kosířem navštivte
Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových.
Jan Hřebejk: Šakalí léta, Pelíšky a Pupendo
Historicky prvním držitelem
Českého lva za nejlepší film byl režisér
Jan Hřebejk (*1964), který v roce 1993 cenu získal za svůj debut
Šakalí léta. Obrovským filmovým hitem se staly i
Pelíšky: ty sice v hlavní kategorii
Českého lva nezískaly, zato přinesly cenu hlavnímu herci
Jiřímu Kodetovi, na Československé filmové databázi se s 91 % řadí k nejlépe hodnoceným českým filmům a staly se součástí televizního programu českých Vánoc. Mezi další úspěšné Hřebejkovy filmy patří tragikomedie z období Protektorátu
Musíme si pomáhat, oceněná dalším Českým lvem,
Pupendo a snímek
Horem pádem. Pro televizi Hřebejk natočil několik dílů detektivních seriálů, například
Místo zločinu České Budějovice,
Místo zločinu Plzeň a
Místo zločinu Ostrava.
Zajímavost: Dvorní scénárista
Jana Hřebejka je
Petr Jarchovský, spolužák z Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v
Praze.
Vladimír Michálek: Amerika, Zapomenuté světlo a Je třeba zabít Sekala
Režisér
Vladimír Michálek (*1956) debutoval v roce 1994 filmem
Amerika, adaptací románu
Franze Kafky natočené podle stejnojmenné hry
Studia Ypsilon.
Jiří Lábus tehdy získal
Českého lva za vedlejší roli, podobně jako o dva roky později herci
Boleslav Polívka a
Veronika Žilková za další Michálkův film,
Zapomenuté světlo a příběh o venkovském knězi, který se snaží zachránit chátrající kostel a život mladé matce několika dětí. Dosud nejúspěšnějším Michálkovým snímkem bylo drama
Je třeba zabít Sekala, jeden z nejlepších českých filmů posledních desetiletí, které získalo deset
Českých lvů. Natočil také několik dílů televizních seriálů
Mamon a
Dáma a král.
Zajímavost: Roli sluncem rozpálené hanácké vesnice ve filmu
Je třeba zabít Sekala si zahrál
jihočeský Varvažov, obec nedaleko
Zvíkovského Podhradí a
vodní nádrže Orlík.
Zdeněk Troška: Slunce, seno… a Kameňáky
Klasická pohádka
O princezně Jasněnce a létajícím ševci, několik
Kameňáků,
Babovřesky, a také legendární
trilogie Slunce, seno…, známá nejen hláškami, ale i skvělým obsazením v čele s
Helenou Růžičkovou: to všechno jsou filmy režiséra a scénáristy
Zdeňka Trošky (*1953). V jeho filmech se kromě herců objevila spousta „obyčejných“ lidí, kteří s herectvím žádnou zkušenost neměli, ale třeba také
Karel Gott. Troška debutoval na začátku osmdesátých let dětským celovečerním snímkem
Bota jménem Melichar, z jeho pohádek se do diváckého povědomí zapsala zejména
Princezna ze mlejna, s
Kudy z nudy se můžete vydat na
výlet za pohádkou Zakleté pírko.
Zajímavost: Troška natočil také výpravné historicko-romantické drama
Andělská tvář podle knihy
Hany Marie Körnerové. Film sice získal dva
České lvy, ale u diváků zcela propadl.
Marie Poledňáková: Jak vytrhnout velrybě stoličku a S tebou mě baví svět
Kdyby se
Marie Poledňáková (1941–2022) nerozvedla a nezůstala na všechno sama s malým synem, možná by nikdy nevznikly skvělé filmové komedie
Jak vytrhnout velrybě stoličku a
Jak dostat tatínka do polepšovny v hlavní roli s talentovaným
Tomášem Holým; inspirovala se totiž vlastními zážitky. Jen o pár let později rozesmál diváky legendární snímek
S tebou mě baví svět. Víte, že v divácké anketě, konané ke stému výročí české kinematografie, zvítězil jako
nejúspěšnější česká komedie 20. století?
Zajímavost: Scéna z filmu
S tebou mě baví svět, v níž
Jana Šulcová sjíždí po haldě uhlí, se točila na dvou různých místech: začínalo se ve skutečné horské filmové chatě v
Krkonoších, kde bylo opravdové propadlo, a končilo se v kotelně v
Lánově.
Vojtěch Jasný: Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci
Představitelem takzvané Nové vlny v československé kinematografii šedesátých let byl podobně jako režiséři
Miloš Forman,
Jan Němec (
Démanty noci, O slavnosti a hostech) a
Ivan Passer (
Intimní osvětlení) také
Vojtěch Jasný (1925–2019). Jeho nejúspěšnější filmy byly
Až přijde kocour,
Touha a trezorový snímek
Všichni dobří rodáci z roku 1968. Po
okupaci Československa v srpnu 1968 Jasný emigroval. V zahraničí natočil několik desítek dalších filmů a jako vysokoškolský pedagog na univerzitách ve Vídni, Salcburku, Mnichově a New Yorku vychoval řadu budoucích úspěšných filmařů.
Zajímavost: Děj filmu
Všichni dobří rodáci se sice odehrává v režisérově rodišti, v obci
Kelč na pomezí
Valašska a
Hané, převážnou část ale Jasný natočil v
Bystrém na
Českomoravském pomezí.
František Vláčil: Markéta Lazarová, Údolí včel a Adelheid
V roce 1924, tedy ve stejném roce jako
Karel Kachyňa, se narodil i režisér
František Vláčil (1924–1999). Pocházel z důstojnické rodiny velitele pluku a bývalého legionáře z Ruska a ve svých režijních počinech se zaměřoval na vážnější témata. Často adaptoval díla ceněných českých literátů, a právě jeho filmy
Marketa Lazarová, natočený podle stejnojmenné knihy
Vladislava Vančury, a
Údolí včel podle námětů spisovatele
Vladimíra Körnera filmoví odborníci řadí k vrcholným dílům české kinematografie. Film
Markéta Lazarová byl dokonce v anketě kritiků prohlášen za
nejvýznamnější film století. Na
MFF Karlovy Vary byl František Vláčil oceněn za přínos světové kinematografii.
Zajímavost: Režisér
František Vláčil si v několika filmech zahrál muže zdecimované alkoholem; s touto závislostí bojoval i v reálném životě. V této roli ho můžete vidět třeba ve filmu
Jiřího Menzela Slavnosti sněženek. Anebo se chcete podívat do míst, kde v roce 1967 natáčel
Údolí včel? Pak se vydejte do
jihočeského Kuklova!
Náš tip
Nenašli jste v seznamu nejlepších tuzemských režisérů na
Kudy z nudy své oblíbence? Podívejte se také do přehledu režisérů, kteří za své filmy získali prestižní
filmovou cenu Český lev.