Jan Masaryk se narodil jako
druhý syn Tomáše Garrigue Masaryka a jeho
ženy Charlotty. Ještě před maturitou na pražském
Akademickém gymnáziu odjel do
USA, kde několik let studoval a pracoval. Po návratu domů byl odveden do rakousko-uherské armády a za
první světové války sloužil v
Haliči, Uhrách a později v
Itálii, ale opravdovým životním polem se mu stala
diplomacie. Když po roce 1918 vstoupil do služeb nového československého státu, působil na
ambasádě ve Washingtonu a zejména v
Londýně, kde se roku 1925 stal vyslancem. V
Británii působil více než deset let, získal si tamní politické i kulturní kruhy, a především prokázal, že je výjimečně schopným prostředníkem mezi československou a západní politikou. Na protest proti
mnichovskému diktátu v roce 1938 rezignoval, ale s nástupem okupace se znovu vrátil do služby.
Za
druhé světové války se
Jan Masaryk stal jedním z nejvýraznějších hlasů československého odboje. Jeho komentáře v
londýnském vysílání BBC poslouchaly desetitisíce krajanů doma a dodnes patří k legendám. V
exilové vládě Edvarda Beneše působil jako
ministr zahraničí a účastnil se i klíčových jednání o poválečném uspořádání světa, včetně založení OSN. Po roce 1945 zůstal ministrem zahraničí i ve třetí republice. Navenek loajální k linii orientace na Sovětský svaz, uvnitř však čím dál více rozpolcený. Jeho věta po návratu z Moskvy v roce 1947 –
„Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek“ – svědčí o vnitřním zápasu mezi loajalitou k vládě a demokratickým přesvědčením.
V
únoru 1948, kdy komunisté převzali moc, se
Jan Masaryk nepřipojil k demisi demokratických ministrů a zůstal v
Gottwaldově kabinetu. Mnozí mu to vyčítali, jiní to vnímali jako snahu zabránit úplnému převzetí zahraniční politiky komunisty. O to záhadnější a tragičtější byla jeho smrt:
10. března 1948 byl nalezen mrtev pod okny svého bytu v
Černínském paláci. Oficiální verze mluvila o sebevraždě, ale v roce 2003 došel
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu k závěru, že Jan Masaryk byl ve svém služebním bytě zavražděn.
Jan Masaryk se tak stal
symbolem zmařených nadějí a
tragickým obrazem konce první československé demokracie. Jeho odkaz však přetrval – jako diplomata, který dokázal mluvit srozumitelně k lidem, a jako člověka, který se i v těžkých dobách snažil hledat mosty mezi národy, kulturami a světy.
Život Jana Masaryka se stal námětem pro
film Masaryk (2016), kde hlavní roli ztvárnil
Karel Roden.