Minula léta, minuly věky, a prvních Čechů všude přibývalo. Mezi nimi byl i muž jménem Krok, který sídlil na svém hradě Krokově. Hojně nadaný statky pozemskými, povahy spravedlivé a poctivé. K němu lidé utíkali ve svých radách a on je soudil po právu. Za jeho života byla země upokojena, řád a právo platily všude. – To je jeden z popisů legendárního
Kroka. Jako první o něm na počátku 12. století psal kronikář
Kosmas. Nazýval jej
Crocco a mimo jiné uvedl, že nebyl kníže, ale pouze vážený soudce. Lidé ho zvolili svým předákem po smrti
Praotce Čecha.
Krokovo sídlo, onen legendární Krokov, se prý nacházelo v lese u
Zbečna na
Křivoklátsku. Název vám možná připomíná
hrad Krakovec na
Rakovnicku, který ale byl založen mnohem později. Později Krok sídlil na
hradišti na Budči a podle pověstí také založil
Vyšehrad, historické hradiště, hrad a pevnost v
Praze, na skále nad
Vltavou. Nic moc víc se o něm neví.
Jméno
Crocco také mělo být údajně vyraženo na jedné z keltských duhovek, nalezených v legendárním zlatém pokladu u Podmokel. Skutečné Krokovo sídlo tak mohlo být na
oppidu ve Stradonicích, ale jde jen o domněnku. Vážně se nedá brát ani kronika
Václava Hájka z Libočan. Ten sice s jistotou tvrdil, že Krok přenesl své sídlo na
Vyšehrad v roce 683, ovšem kdyby se Krokovo jméno objevilo na mincích ze
zlatého pokladu z Podmokel,
Crocco musel být mnohem starší: keltské mince totiž byly uloženy do země zřejmě v polovině 1. století před naším letopočtem.