Vyšlápněte si na
památnou horu Říp a od
rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha se rozhlédněte po krajině, která podle
praotce Čecha oplývala mlékem a strdím. Kdo byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud vlastně přišel? Seznamte se s ním i s Řípem na
Kudy z nudy!
1. Říp, nejpamátnější hora českého národa
V českých pověstech patří
Řípu zvláštní místo: právě tady se měli usadit první Slované, vedeni
praotcem Čechem. Naše
hory v čele s nejvyšší
Sněžkou by se tomu smály, ale přestože Říp měří pouhých 456 metrů, je označovaný jako hora, a to dokonce
nejpamátnější hora českého národa. Až budete stoupat na vrchol, asi se smát nebudete: z obce
Rovné, kde je parkoviště a symbolická
socha praotce Čecha, musíte na vrchol zdolat převýšení 200 metrů.
2. Říp bez stromů
Zatímco dnes je rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku Řípu ztracená v moři zeleně, podle starších kreseb a obrazů víme, že na kopci žádné lesy nerostly. Býval tu jen malý dubový háj, ale ten v roce 1848 vykáceli vzbouření sedláci. Horu nechali zalesnit až po roce 1879 majitelé panství Lobkowiczové na popud hospodářského spolku v Roudnici nad Labem. Dubohabrové lesy dnes pokrývají téměř celou horu, na několika holých místech rostou vzácné druhy rostlin, například locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký.
3. Známé i neznámé vyhlídky
Spousty výletníků vyšplhají nahoru k
rotundě a tím pro ně cesta končí, nanejvýš se ještě zastaví na limonádu nebo na pivo v
Boumově turistické chatě. Tentokrát nespěchejte se zpáteční cestou, obejděte rotundu a pokračujte po vyšlapaných pěšinkách hlouběji do lesa: dovedou vás na
Roudnickou vyhlídku s výhledem na
České středohoří. Na opačné, jižní straně, pod turistickou chatou je
Pražská vyhlídka, u hlavní cesty, která stoupá po východním úbočí, je
vyhlídka Mělnická.
4. Tábor lidu 1868
Jednou z největších událostí na
Řípu bylo velké shromáždění lidu – tábor svolaný 10. května 1868. Přes dvacet tisíc lidí tehdy podpořilo požadavek samostatnosti a ústavy pro české království i nových voleb. Na akci navázalo
slavnostní vyzvednutí základního kamene pro stavbu
Národního divadla v
Praze. Kámen byl naložen na valník, ozdoben věnci a vlasteneckými nápisy a společně s průvodem se vypravil k jihu.
5. Kámen pro Národní divadlo
Chcete vidět místo, kde byl z úbočí
Řípu vylomen základní kámen
Národního divadla? Stačí jít od Roudnické vyhlídky kousek na východ. Říp ale měl pro Čechy takový význam, že se dlouho počítalo pouze s jediným kamenem, právě odtud. Nakonec to dopadlo jinak: základní kámen byl položen
16. května 1868 současně s premiérou
Smetanova Dalibora v
Prozatímním divadle, na staveniště ale postupně přicestovaly
základní kameny z
Blaníku, Radhoště, Vyšehradské skály, Svatého Hostýna, pražského Vítkova a dalších míst. Z
Podivína poslali cihlu uhnětenou z hlíny a vody ze studánky, u které křtíval sv. Cyril, z
Plavského mohylníku, jednoho z nejrozsáhlejších předkřesťanských pohřebišť v Čechách, dorazilo pouzdro s prstí, a dodatečně přicestovala také
mramorová deska od českých krajanů z Chicaga.
6. Říp a jeho pravidelný tvar
Stolová hora s typickým a neobvykle pravidelným zvonovitým tvarem: také to je Říp jiným pohledem. Nechme stranou přírodovědná moudra o třetihorním čediči a čtvrtohorní obrubě z volně nakupených čedičových balvanů, protože to bylo úplně jinak. Říp prý za hezký tvar může děkovat Panně Marii, která se vsadila s čertem, kdo dřív postaví vyšší kopec. Zatímco čert plácal svůj výtvor halabala z kamení a písku, Panna Marie pilně nosila v sukni hlínu a své dílo konala s náležitou láskou a péčí. Tak vznikl pevný a pěkně zaoblený Říp, zatímco výsledek ďábelských snah si můžete prohlédnout mezi vesnicemi Straškov a Vražkov; kopci s nadmořskou výškou 244 m se říká Vínek.
7. Poutní cesta Blaník – Říp
Říp má ještě jednu zvláštnost: magnetit v čediči tropí neplechu, například odchyluje střelky kompasů. Naštěstí sem většina lidí trefí bez kompasu, třeba ti, kteří se vydají na putování poutní cestou Blaník–Říp. Trasu, která propojuje dva bájné a historicky důležité vrcholy v České republice, vyznačil spolek Cesta Česka ve spolupráci s Klubem českých turistů. Je rozdělená do sedmi etap a měří necelých 190 kilometrů.
Hora Říp symbolizuje národní legenda o příchodu našich předků do české země a je považována za nejpamátnější horu českého národa.
Praotec Čech je legendární postava, považovaná za prapředka všech Čechů. Podle pověsti právě na hoře Říp se rozhodl, že zdejší kraj oplývající mlékem a strdím bude novým domovem pro jeho lid.
V roce 1868 se na hoře Říp konalo velké shromáždění lidu, kde přes dvacet tisíc lidí podpořilo požadavek na samostatnost a ústavu pro české království. Zároveň zde byl vyzvednut základní kámen pro stavbu Národního divadla v Praze.
Na několika holých místech u vrcholu hory Říp rostou vzácné druhy rostlin, například locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký.
Při návštěvě hory Říp můžete navštívit Roudnickou vyhlídku s výhledem na České středohoří, Pražskou vyhlídku pod turistickou chatou a Mělnickou vyhlídku u hlavní cesty.
Podle lidové legendy má hora Říp zvonovitý tvar díky Panně Marii, která soutěžila s čertem o to, kdo postaví vyšší kopec. Zatímco čert stavěl halabala z kamení a písku, Panna Maria pečlivě stavěla svůj kopec z hlíny a s láskou, což dal Řípu pevný a zaoblený vzhled.
Pro stavbu Národního divadla v Praze byly použity kameny ze Řípu, Blaníku, Radhoště, Vyšehradské skály, Svatého Hostýna a dalších míst, dokonce i cihla uhnětená z hlíny a vody od Svatého Cyrila a mramorová deska od českých krajanů z Chicaga.
V Mnetěši, ležícím u Roudnice nad Labem, lze navštívit památnou horu Říp a užít si různé turistické atraktivit[index] spojené s historií, kulturou nebo přírodou.
Pro fanoušky kulturního dění je doporučená návštěva některého z představení Národního divadla v Praze, které zahrnuje opera, činohra a balet.
Poutní cesta Blaník-Říp propojuje dva bájné a historicky důležité vrcholy České republiky a je rozdělena do sedmi etap měřících necelých 190 kilometrů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.