Duchovním otcem
Hurvínka a jeho otce
Spejbla byl loutkoherec, loutkář, režisér a výtvarník
Josef Skupa (1892–1957), zakladatel
Divadla Spejbla a Hurvínka v
Praze. Loutka
Spejbla je jen o šest let starší než loutka
Hurvínka; údajně ji podle náčrtku Josefa Skupy vytvořil a vyřezal plzeňský řezbář
Karel Nosek v roce 1919. Datum Spejblova debutu není přesně známo, došlo k němu někdy na podzim roku 1920 na scéně
Loutkového divadla feriálních osad v
Plzni, kde Spejbl vystoupil jako partner oblíbeného
Kašpárka.
Hurvínka vyřezal synovec
Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni,
Gustav Nosek jako překvapení pro Josefa Skupu. Mělo jít o zmenšenou a vylepšenou variantu Spejbla, obohacenou například o pohyblivé oči. Také se mu zpočátku říkalo
Spejblík nebo
Spejblátko, záhy ale dostal jméno
Hurvínek a s taťuldou Spejblem vytvořil dokonalou dvojici. Společně baví malé i velké diváky dodnes. V
Plzni si prohlédněte
sousoší v Křižíkových sadech a
zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka. Tradice
českého loutkářství, v prosinci 2016 zapsaného na
Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, připomíná také
Muzeum loutek na
náměstí Republiky v centru města. Jedna část je věnována
Josefu Skupovi,
Jiřímu Trnkovi a
řezbářům Noskovým, díky nimž nejznámější české loutky vznikly, vyzkoušet můžete i
Skupovu loutkářskou dílnu.
Spejbl a Hurvínek nejsou hvězdami jen na pódiu svého divadla, ale jsou po nich pojmenovány i
dvě skutečné malé planetky, č. 29471 a 29472, které v
Ondřejovské hvězdárně roku 1997 objevila
Lenka Šarounová. Jejich jména jsou také společně se jmény dalších 2 429 805 obyvatel planety Země na čipu, který je součástí
sondy InSight, vyslané roku 2018 na Mars. V roce 2022 se pak Hurvínek podíval na naši planetu z paluby
družice Planetum1, kterou vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Malým rozměrům družice se musel přizpůsobit i slavný pasažér: do vesmíru se tak vypravila dva centimetry vysoká skleněná figurka ze sklářské dílny
Košler.