Vraťte se v čase o sto let nazpět a nechte na sebe působit originální styl secesní
Fantovy kavárny na
Hlavním nádraží. Zastavte se, nechte myšlenky volně plynout a posaďte se kdekoliv ve skvostném interiéru. Ačkoli budete uprostřed rušného nádraží – mimochodem
největšího osobního železničního nádraží u nás – přesto vás tu obklopí hřejivá atmosféra časů, kdy se nikam příliš nespěchalo. Vychutnáte si tu nejenom výběrovou kávu, ale i nefalšovaný kousek historie.
Z Hlavního nádraží na Václavské náměstí
Největší Fantovou
pražskou stavbou byla odbavovací hala a budova dnešního
Hlavního nádraží, na nichž pracoval v letech 1901–1909. Zakázku dostal díky vítězství v soutěži, v bývalé odjezdové hale s dekorativní střešní kupolí dnes architekta připomíná secesní
Fantova kavárna.
Od nádraží jděte na
Václavské náměstí a zastavte se u
Wiehlova domu. Jméno připomíná jeho stavitele, architekta
Antonína Wiehla (1846–1910), který si novorenesanční dům na nároží
Václavského náměstí a
Vodičkovy ulice postavil v letech 1894–96 pro vlastní potřebu a podle vlastního projektu. Často spolupracoval s
Josefem Fantou a
Mikolášem Alšem, kteří pro něj nenavrhovali pouze malby, ale i sgrafita – například právě ta, která zdobí fasádu Wiehlova domu. Architekt dům v závěti odkázal
České akademii věd a umění.
Spolupráce s mecenášem Josefem Hlávkou a rekonstrukce kostela na Zderaze
Josef Fanta se zapojil i do projektů významného mecenáše a architekta
Josefa Hlávky. Fanta pro něj navrhl takzvané
Hlávkovy domy, komplex novorenesančních domů ve Vodičkově a Jungmannově ulici. Výnosem z pronájmů Hlávka financoval svou nadaci, která sponzorovala například stavbu
Národního divadla,
Národního muzea nebo dostavbu
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě. V domě žil například spisovatel
Julius Zeyer.
Přes
Karlovo náměstí pokračujte k areálu
Českého vysokého učení technického a do
Jenštejnské ulice; tady stojí budova
Hlávkových kolejí, které Hlávka nechal postavit podle Fantova návrhu pro studenty z chudých rodin s výbornými studijními výsledky.
Na nároží Dittrichovy a Resslovy ulice se zastavte u
kostela sv. Václava na Zderaze. Když byl roku 1785 zrušen augustiniánský klášter, kostel byl odsvěcen a jeho zařízení rozprodáno; například sochy zemských patronů putovaly do
baziliky sv. Václava ve
Staré Boleslavi, knihy a část archivu byly předány do
Klementina, dnešní
Národní knihovny. Když na konci 19. století chrámu hrozila demolice, zachránil jej
Spolek pro obnovu kostela sv. Václava na Zderaze a rekonstrukce podle projektu architektů
Antonína Wiehla a
Josefa Fanty. Nový liturgický mobiliář vytvořil z větší části
František Bílek, dnes o chrám pečuje
Církev československá husitská.
Klenot pražské secese: dům pěveckého spolku Hlahol
Přes
Jiráskovo náměstí a kolem Tančícího domu pokračujte na
Masarykovo nábřeží. V letech 1904–1905 tu podle návrhu architekta Josefa Fanty vyrostl secesní
dům pro pěvecký spolek Hlahol; předním průčelím je obrácený na nábřeží, zadním do Vojtěšské ulice. Reprezentativní dům s koncertním sálem, proskleným stropem a bohatou výzdobou patří mezi nejkrásnější secesní památky
Prahy. Na výzdobě se podíleli malíř
Alfons Mucha, malíř
Karel Ludvík Klusáček a sochař
Josef Pekárek, pamětní desky na fasádě pak připomínají tři sbormistry Hlaholu,
Bedřicha Smetanu,
Karla Bendla a
Karla Knittla.
Pivovarnický dům U Vejvodů
Josef Fanta se zasloužil o rekonstrukci řady památek. Mezi ně patří vedle
kostela na Zderaze také
pivovarnický dům U Vejvodů v Jilské ulici na
Starém Městě. Středověký dům se kdysi nazýval také
U Turků: v 17. století totiž byl jeho majitelem
Mikuláš František Turek z Rosenthalu, starosta Starého Města. V roce 1908 budovu koupila Umělecká beseda a nechala dům upravit v secesním stylu podle projektu
Josefa Fanty.
Zlatou, Liliovou a Karlovou ulicí pokračujte na
Karlův most a přes
Malou Stranu až na takzvané
Pětikostelní náměstí ve
Sněmovní ulici. Naším cílem je
hotel Alchymist: nachází se totiž v historickém domě, kde Josef Fanta žil od roku 1903 až do své smrti v roce 1954. Jeho bydliště zdobí pamětní deska, Fanta je pochován na
Olšanských hřbitovech v rodinné hrobce, kterou sám navrhl.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Poslední zastávkou výletu je
palác Ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku u
Dvořákova nábřeží mezi
Štefánikovým mostem a
Anežským klášterem. Rozložitá budova s nepřehlédnutelnou kopulí se začala stavět v roce 1928 a dokončena byla v roce 1934. Společně s dnešním
ministerstvem dopravy a
ministerstvem zemědělství šlo o jednu z trojice reprezentativních státních budov, které nechala československá vláda postavit na nábřeží
Vltavy. Kdyby vznikla o pár desítek let dřív, zřejmě by pompézní architekturu nikdo nekritizoval, ve třicátých letech ale kritici budově zastaralý styl vyčítali. Dodejme však, že návrh
Josefa Fanty zvítězil ve veřejné soutěži, jíž se účastnilo šest architektů.