Někdo má rád
Křemílka a Vochomůrku a Pohádky z mechu a kapradí, jiný zase
Rumcajse, Krtka, Broučky, Pata a Mata, Vílu Amálku, Krkonošské pohádky s Trautenberkem nebo
Boba a Bobka, králíky z klobouku. Zkrátka
Večerníček si oblíbili všichni, kteří se jako děti dívali na
televizi, a mnozí mu zůstali věrní dodnes.
Zajímavosti o Večerníčku
Postava
Večerníčka se na obrazovce poprvé objevila
2. ledna 1965. Vůbec
nejstarší česká televizní znělka a jedna z nejstarších na světě ale vznikla později, až v létě 1965. Klukovi s papírovou čepičkou a kulatýma očima dal podobu
výtvarník Radek Pilař, hlas mu propůjčil tehdy pětiletý
Michal Citavý, a během šedesáti let se prakticky nic nezměnilo. Večerníček vybíhá schody, projede se po obrazovce na houpacím koni, v autíčku a na jednokolce, a u toho rozhazuje papíry. Ne každému se znělka líbí: výhrady například měl divák, který v roce 2007 poslal stížnost
Radě České televize. Večerníčkovo chování podle něj porušuje zásady ekologické výchovy, vybízí k porušování silničního zákona, navádí k hazardu se zdravím a ignoruje bezpečnostní pravidla platná v celé
Evropské unii.
Večerníček se původně v programu objevoval jednou týdně, a to v neděli. Od roku 1967 se vysílal třikrát týdně, od roku 1973 se na něj děti mohou těšit denně. Ten rok se také poprvé Večerníček vysílal barevně.
Vyjmenovat seriály, které se ve Večerníčcích objevily, by nedokázal ani opravdový znalec televizní tvorby: je jich totiž téměř čtyři sta. Jsou kreslené, loutkové i filmové, hrané Večerníčky zastupují vedle
zvířecích příběhů Václava Chaloupka například
Krkonošské pohádky. Když
Česká televize pořádala
anketu o nejlepší Večerníček, právě
Krkonošské pohádky zvítězily. Na druhém místě se umístily příběhy
O krtkovi a na třetím
Bob a Bobek. Nejvyšší sledovanosti dosáhla epizoda s názvem
Jak Trautenberk chtěl poslat Kubu na vojnu, kterou v únoru roku 1999 zhlédlo 1,89 milionu diváků.
Do Jičína za Rumcajsem
Jen málo pohádkových postav má tak jasně určené místo bydliště jako
Rumcajs, jehož domovem je
Jičín. Jeho příběhy si vymyslel
Václav Čtvrtek (1911–1976), spisovatel knížek pro děti a mládež, který v Jičíně prožil část dětství, osobitou výtvarnou podobu jim dal
grafik a ilustrátor Radek Pilař (1931–1993). Animovaný seriál
O loupežníku Rumcajsovi ve
Večerníčku má
39 dílů, vy se můžete vypravit třeba do
Rumcajsovy ševcovny pod
Valdickou bránou, kde Rumcajs žil, když ještě býval jičínský švec.
Rumcajse, jeho rodinu a další pohádkové hrdiny potkáte také v interaktivní
galerii Rumcajsův svět Radka Pilaře v přízemí
jičínského zámku a také na
Rumcajsově lavičce. Tu slavný loupežník dostal od města k padesátým narozeninám a je zapsaná v
České knize rekordů jako
největší vyřezávaná pohádková lavička. Projít si můžete také pohádkovou
Rumcajsovu stezku z Mladějova do
Jičína a navštívit
Rumcajsovu jeskyni pod
hradem Brada.
Za medvědy, co se potkali u Kolína
Znáte dva medvídky z
animovaného filmu Pojďte pane, budeme si hrát? Seriál vznikl v letech 1965 až 1973, má celkem jedenáct epizod a jeho tvůrci
Břetislav Pojar a
Miroslav Štěpánek použili čtyři animační postupy: papírkovou animaci, loutkovou animaci, poloplastickou animaci, a nakonec kreslenou animaci ve snových bublinách. Medvědy, kteří se podle filmového příběhu potkali u
Kolína, najdete v
lesoparku Borky.
Dva dřevění medvědi hlídají vstup do parku u Křičkovy ulice, o kousek dál najdete reliéf s oběma hrdiny. Mírně zvlněný terén na břehu
řeky Labe je ideální pro procházky s kočárky, výlety s batolaty na odrážedlech i s většími dětmi. Můžete tu sportovat, pozorovat lodě a čluny na řece, nechat děti vyřádit na několika dětských hřištích, projít se po
stezce bosých nohou, vyšplhat na několik vyhlídek a
rozhleden, a ještě se díky
naučné stezce Borky seznámit s různorodými lesními ekosystémy.
Za Broučky na Vysočinu
K nejvydávanějším českým knížkám pro děti a mládež patří
Broučci Jana Karafiáta, pohádkový příběh o rodině svatojánských broučků. Řada čtenářů zná kromě knihy také dvanáctidílný animovaný loutkový seriál, který
Česká televize vysílá jako
Večerníček. Autorem loutek byl
Jiří Trnka, který rovněž vyrobil velké dioráma se svatební scénou; to je k vidění v
plzeňském Muzeu loutek. Za Broučky ale musíte jinam, a to do
Jimramova, kde se
Jan Karafiát narodil. Slavnou knížku tu připomíná
Síň rodáků, pamětní deska na
Karafiátově rodném domě,
venkovní hra S Broučkem a Beruškou Jimramovem i
dřevěná socha Broučka s lucerničkou. Navíc kousek odtud v lesích nad Roženeckými Pasekami můžete navštívit
pomník Broučků. Originální pietní místo a současně památník největšího hromadného úmrtí hlavních postav v dějinách české literatury by měl navštívit každý, kdo Broučky někdy četl a dojal ho smutný konec.
Za Maxipsem Fíkem do Kadaně
Další hrdina
Večerníčků Maxipes Fík má svůj domov v
Kadani. Město ho vlastně adoptovalo: autor příběhů o přerostlém mluvicím psovi,
spisovatel a scénárista Rudolf Čechura, totiž pocházel z blízkého
Ahníkova. Ten už dnes neexistuje, musel ustoupit těžbě uhlí, a tak se Maxipsa Fíka ujali v Kadani. Pojmenovali po něm nábřeží
řeky Ohře, kde najdete dětské hřiště, několik herních prvků a
dvě sochy Maxipsa Fíka. Na začátku nábřeží stojí moderní ocelová plastika pohádkového maxipsa s výřezem od
Michala Fialy, o kousek dál je Fíkova podobizna v životní velikosti s jeho věrnou kamarádkou Ájou z pískovce od
Františka Vlčka. Děti si na sochu mohou vylézt, vyfotit se s ním a hrát si kolem něj.
Původně měla na nábřeží být jediná socha, ale kadaňským radním se zalíbily hned dva z doručených návrhů. Město s populárním Večerníčkem spojuje také herec
Josef Dvořák, který
Večerníček namluvil a v Kadani začal svou hereckou kariéru.
Další večerníčkové tipy
- Do skutečných míst se můžete vypravit s filmovými příběhy režiséra, scénáristy a milovníka přírody Václava Chaloupka. Ve Večerníčku se objevily například seriály Madla a Ťap o putování štěněte bavorského barváře a mláděte rysa ostrovida, sedmidílný seriál o vlčatech Bráškové, Vydrýsek o putování vydřího mláděte a Méďové o třech medvíďatech. Vojta, Kuba a Matěj našli po natáčení domov v Medvědáriu v Berouně, dnes už ale z původní večerníčkové trojky žije jediný méďa.
- Křemílka a Vochomůrku jako živé najdete u Pařezové chaloupky na autobusové zastávce v Němčovicích na Rokycansku.
- V parku u hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních objevíte pohádkový sochařský ráj. Cesty tu lemují sochy hrdinů známých pohádek, bájí a Večerníčků. Kousek od legendární sochy Krakonoše stojí třeba postavy z Krkonošských pohádek, víly, vodník, Červená Karkulka, myslivec, vlk nebo pohádková babička.
Večerníček je stálý televizní pořad pro děti, který se poprvé vysílal 2. ledna 1965.
Postavě Večerníčka dal podobu výtvarník Radek Pilař a hlas mu propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý.
V roce 1973 se Večerníček začal vysílat denně a poprvé také v barvě.
Ve Večerníčcích se objevilo téměř čtyři sta seriálů. V anketě o nejlepší Večerníček zvítězily Krkonošské pohádky.
Návštěvníci mohou v Jičíně vidět interaktivní galerii Rumcajsův svět, Rumcajsovou lavičku, procházet pohádkovou Rumcajsovou stezkou a navštívit Rumcajsovou jeskyni.
U Kolína v lesoparku Borky najdou návštěvníci dřevění sochy medvědů, stezku bosých nohou, vyhlídky, rozhledny a naučnou stezku o lesních ekosystémech.
Památník Broučků se nachází v lesích nad Roženeckými Pasekami.
Příběhy o Maxipsu Fíkovi napsal Rudolf Čechura. V Kadani najdete Maxipsovi věnované nábřeží s dětským hřištěm, herními prvky a sochami Maxipsa Fíka.
Návštěvníci mohou navštívit Muzeum loutek v Plzni, kde je dioráma Broučků, nebo park u hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních, kde jsou sochy známých pohádkových postav.
Divák v roce 2007 stížností uvedl, že chování Večerníčka v znělce porušuje zásady ekologické výchovy, vybízí k porušování silničního zákona, navádí k hazardu se zdravím a ignoruje bezpečnostní pravidla.