Českomoravská vrchovina – pohoří na hranici Čech a Moravy

Českomoravská vrchovina alias Českomoravská vysočina je po Šumavě druhým nejstarším pohořím České republiky. Vzniklo tzv. variským vrásněním již v prvohorách. Oblast Žďárských vrchů, zejména pak Dráteníčky, často využívají sportovní a hobby lezci. Do Českomoravské vrchoviny spadá mnoho menších částí, kterými jsou: Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina a na území Rakouska Thaya Hochland.
 
K nejvyšším vrcholům Českomoravské vysočiny patří mimo Javořice (837 m) také Devět skal (836 m), Buchtův kopec (813 m), Žákova hora (810 m), Horní les (774 m), Křemešník (765 m) a Lísek (760 m).
 
Na území Českomoravské vrchoviny, které se rozkládá na 11 750 km² se nachází dvě velká chráněná území, a to CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Pohoří nemá zřetelnou hřebenovou linii, typickým reliéfem je spíše mírně zvlněný terén, z něhož vystupují osamělé vrcholy do výšky kolem 700 – 800 m. Prochází zde evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na straně jedné, a Svratkou, Oslavou, Jihlavou, Rokytnou a Dyjí na straně druhé.
 

Českomoravská vrchovina, její části a aktivní dovolená

Českomoravská vrchovina, právem nazývána "zeleným srdcem České republiky", představuje hlavně krásnou přírodu, která nabízí ty nejlepší podmínky pro aktivní dovolenou na kole, běžkách, sjezdovkách nebo jen pěšky.
 
Skládá se z několika částí, které jsou vlastně samostatnými celky. V západní části je to Křemešnická vrchovina, která do oblasti zasahuje jihovýchodně od Pelhřimova. Nejvyšším vrcholem oblasti je Křemešník (765 m), který patří k oblíbeným místům pro zimní sporty. Severozápadně od Telče se rozprostírá Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem celé Vysočiny Javořicí (837 m). Do okolí Pacova zasahuje pohoří Pacovskou pahorkatinou (Strážiště 744 m). Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi Kunžakem a Landštejnem a její nejvyšší vrchol Vysoký kámen dosahuje výšky 738 m. Ve východní části leží turistické centrum celé oblasti Žďárské vrchy, s centry v Novém Městě na Moravě a ve Žďáru nad Sázavou. Nejvyšším vrcholem je Devět skal (836 (m). V severní části leží poslední oblast Vysočiny, Železné hory s vrcholem Pešava (697 m) kousek od Hlinska.
 
Mezi oblíbené cyklotrasy zde patří Posázavská cyklostezka, Pivovarská cyklotrasa Oslavany, Zubří stezky, Santiniho cyklotrasa Vysočinou, Stezka železné opony anebo Cyklostezka z Jihlavy až do rakouského města Raabs an der Thaya. Dálkoví turisté si přijdou na své na trasách, jako je Poutníkova pivní stezka v Pelhřimově a okolí, Cesta Václava Vlastníka, Cesta Gustava Mahlera nebo Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Milovníci lezení mají možnost vyzkoušet si svůj um Via ferratě Vír, vodáci vyhledávají Sázavu a ikonická Stvořidla.
 

Památky Českomoravské vrchoviny

Na území Českomoravské vrchoviny se nachází spousta hradů a zámků, z těch nejznámějších uvádíme například hrad a zámek Jindřichův Hradec, hrad Nové Hrady, hrad Choustník, hrad Kámen, hrad Ledeč nad Sázavou, hrad Pernštejn, hrad Lipnice nad Sázavou nebo zříceninu hradu Zubštejn. Ze zámků uveďme zámek Dačice, zámek Telč, zámek Kunštát, zámek Náměšť nad Oslavou, zámek Vranov nad Dyjí a zámek Jaroměřice nad Rokytnou.
 
Mezi velká města v oblasti patří jak sídla v Kraji Vysočina – Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Moravské Budějovice, tak i města spadající do Jihomoravského kraje – Znojmo, Oslavany, Zbýšov nebo Jevišovice. Do Pardubického kraje spadají Hlinsko, Nasavrky, část Slatiňan a Heřmanova Městce. Raritou jsou samé okraje geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina, které zasahují do Středočeského kraje – tam náleží třeba město Kutná Hora, Zásmuky, Chvaletice nebo Týnec nad Labem.
 

Fauna a flora Českomoravské vrchoviny

Na Českomoravské vrchovině jsou zastoupeny jedlové bučiny, bukové a dubové lesy či smrkobukové lesy. Živočichové, pro které jsou domovem se nijak neliší od ostatních krajů. Náleží převážně k zóně listnatých lesů, v nichž se vyskytuje liška, kuna, srnec, jelen, prase divoké, zajíc, křeček, sysel, koroptev, bažant. Oblasti panonské květeny odpovídá pásmo stepní zvířeny, pro kterou je typický hmyz, např. kudlanka nábožná, chroust, motýli, z plazů ještěrka zelená a užovka. Značné zastoupení má ptactvo, vedle běžných druhů je vzácnější ptactvo vodní, soustředěné zejména kolem rybníků. Žijí tu různé druhy kachen, hus, volavek, vyskytuje se bukač velký, sluka, sovy aj.

Významnou skupinou živočichů především Železných hor jsou měkkýši, kterých se tu vyskytuje až 75 druhů. Na území CHKO se navíc setkávají druhy teplomilné s druhy horskými. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti Žďárských vrchů vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších.