Cykloturistika na Vysočině: na kole kolem Sázavy, po trasách EuroVelo i k památkám UNESCO

Posázavím z Přibyslavi do Sázavy

Posázavská cyklostezka Přibyslav – Sázava (u Žďáru nad Sázavou) měří přes 9 km a vede po staré železniční trati romantickou krajinou. Povrch cyklostezky je z hladkého asfaltu, během roku udržovaný. Vede úvozy, po náspech, lesem i volnou přírodou, stále v blízkosti řeky Sázavy. Křižuje jí hlavní železniční trať z Havlíčkova Brodu do Brna. Stezka začíná u přibyslavského nádraží a vede malebným údolím řeky Sázavy až do obce Sázava poblíž Žďáru nad Sázavou. Šířka stezky je 3 metry a překonáte na ní 9 lávek, z nichž nejdelší měří 58 metrů. K odpočinku vám poslouží dvě odpočívadla. Stezka nabízí rozmanitý terén, vede úvozy, po náspech, lesem i otevřenou krajinou, stále v blízkosti řeky. Cyklostezka po staré železniční trati je oblíbená nejen mezi cyklisty, ale také mezi bruslaři, vozíčkáři a pěšími turisty. Její hladký asfaltový povrch zajišťuje pohodlnou a bezpečnou jízdu pro všechny typy vyznavačů aktivního odpočinku. Do Sázavy i Přibyslavi je možné dojet vlakem, u nádraží v Přibyslavi i u začátku cyklostezky v Sázavě se nachází parkoviště pro automobily.
 

Traily všech obtížností v Cykloaréně Vysočina

Cykloaréna Vysočina nabízí 30 kilometrů dlouhou síť cyklostezek různých obtížností. Traily jsou velmi různorodé, svižné a spíše sportovně laděné. Jsou rozděleny do kategorií dle obtížnosti. Najdete zde technicky nenáročné, zábavné a bezpečné stezky pro děti, přírodní stezky pro handicapované cyklisty sjízdné na vozíku nebo handbiku, ale současně i skutečně náročné traily pro zkušené bikery, které svojí obtížností vycházejí z aktuálních trendů stavby tratí ve Světovém poháru horských kol. Technicky nejnáročnější je černá stezka, která představuje imitaci tratí Světového poháru. Zkušenější jezdce nadchne červený a oranžový trail. Tyto trasy nemají tak ostré poloměry zatáček a jsou koncipovány tak, aby bylo možné si jízdu co nejvíce užít. Modrý trail zvládne začínající biker. Při budování singletracků se ale nezapomnělo ani na děti – nejmenším cyklistům je určena fialově značená, jeden kilometr dlouhá trasa. Zelená trať patří handicapovaným. Jedná se o jedinou trať, která má šířku dva metry a vedle cyklistů je určena i osobám na vozíku. Všechny trasy jsou navíc vzájemně propojeny a je možné je různě kombinovat. Výchozím místem je Vysočina arena.
 

Vysočinou po cyklotrasách EuroVelo

Dálkové cyklotrasy EuroVelo jsou určené všem, kteří chtějí trávit volný čas aktivně v sedle kola. Českou republiku protínají čtyři EuroVelo trasy, které vás provedou podél historických i přírodních památek. Vyrazit můžete nejen po Česku, ale i napříč celou Evropou. Přímo přes Vysočinu prochází EuroVelo 4, napojit se dá snadno i na EuroVelo 13. Dálková cyklotrasa střední Evropou EuroVelo 4 se táhne napříč Českem od Chebu po Bohumína a celkově měří 900 kilometrů. Přes Českomoravskou vrchovinu vede lesnatou krajinou CHKO Žďárské vrchy do Žďáru nad Sázavou s poutním kostelem Sv. Jana Nepomuckého (UNESCO), a romantickým hlubokým údolím řeky Svratky dospěje až do Jihomoravského kraje. Od Vojnova Městce ke hradu Pernštejn najedete po EuroVelu 4  bezmála osmdesát kilometrů. Prohlédnout si můžete třeba unikátní rašeliniště u Velkého Dářka, kde je i skvělé koupání. Ze Žďáru cyklotrasa míří do Nového Města na Moravě s Cykloarénou, zajímavé je také Horácké muzeum, kde v sezoně uvidíte "Mlejnek z Víru" – soubor vyřezávaných postaviček rozpohybovaných proudem vody. Zajímavá je také Bystřice nad Pernštejnem, další z měst na trase. V létě návštěvníky láká koupaliště s přihřívanou vodou, zajímavostí je třeba Park miniatur se zmenšeninami šlechtických sídel či Centrum Eden v bývalém statku Mitrovských. Cesta poté míří do vírského údolí a pod hrad Pernštejn. Za prohlídku stojí také krásná Vrchnostenská zahrada, kde si můžete po náročné jízdě odpočinout.

Druhá z tras, EuroVelo 13, známá také jako Stezka železné opony, je dlouhá neuvěřitelných 10 500 km a vede od Barentsova moře až u Černého moře v Bulharsku. Na území Česka se dostává u Chebu a sleduje jižní hranici s Německem a Rakouskem, až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot. Přes Vysočinu trasa sice nevede, ale existuje na ní napojení po cyklotrasách 16 a 26. První křižuje Vysočinu směrem z Hlinska do Přibyslavi, Jihlavy, Třeště, Telče (UNESCO) až do Slavonic, kde se napojuje na EuroVelo 13. A druhá vede z Jihlavy do Třebíče až do rakouského Raabsu. Zdatní cykloturisté si tak mohou udělat krásný okruh přes Jihlavu – Třebíč – Raabs – po EV 13 do Slavonic a nazpět do Telče, Třeště a Jihlavy.

Santiniho cyklotrasa

Milovníci památek si mohou udělat cyklovýlet po Santiniho cyklotrase značená číslem 5061. Provede vás těmi místy Kraje Vysočina, kde významný architekt Jan Blažej Santini Aichel zanechal stopu. Trasa celkem měří 67 km. Začíná u panské hospody ve Vojnově Městci (některé zdroje uvádí, že byl autorem právě Santini) z doby kolem roku 1740. Po silnici, která vede za Radostínem převážně lesem, dojedete do Vepřové a přes Račín a Polničku pak k Pilské nádrži. Cyklotrasa podél nádrže vede až do Žďáru nad Sázavou k areálu zámku, kde je Santini podepsaný na vnitřních úpravách baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, konírnách, budově prelatury, ale také na nedalekém Dolním hřbitově a hospodářském dvoru Lyra. Největší chloubou je ale bezpochyby Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný v roce 1994 na seznam památek UNESCO. Přes centrum města Žďáru pojedem kolem dalšího architektova díla, jedná se o kostel Nejsvětější Trojice. 

Trasa vás ze Žďáru povede přes obec Jámy a odtud do Obyčtova, kde si udělejte zastávku u kostela Navštívení Panny Marie s půdorysem želvy. Nedaleký Ostrov nad Oslavou je pak místem, kde najdete dnes už bohužel nefunkční zájezdní panský hostinec. Půdorys hostince znázorňoval písmeno W jako monogram opata Václava Vejmluvy. Z Ostrova trasa míří přes Bohdalec a Radešín do Bobrové ke kostelu sv. Petra a Pavla, který byl vybudován na místě starého pozdně románského kostela. Santini ponechal původní západní věž, k ní přilehlou obdélnou loď využil jako nové kněžiště a v místě zbořeného starého kněžiště vystavěl prostornou loď. Touto kombinací dostal kostel opačnou orientaci, než bývá obvyklé.

Po cestě z Bobrové do Zvole potkáte i velmi drobnou stavbu, která je také dílem toho mistra. Jedná se o boží muka na konci obce. Poslední zastávkou po cestě je Zvole a kostel sv. Václava. Kostel má půdorys řeckého kříže a nad kopulí je lucerna se zastřešením ve tvaru svatováclavské knížecí koruny. Na kostel navazuje osmiboká hřbitovní zeď, obklopující místní hřbitov. Do cíle cyklotrasy, Bystřice nad Pernštejnem, je to odtud už jen necelých deset kilometrů.