Kam na procházku po nejkrásnějších křížových cestách v Česku?

Křížovou cestu najdete v klášterní zahradě Domova pro seniory za kostelem sv. Alfonse. Na cestě se nachází celkem 14 zastavení, které popisují události spojené s ukřižování Ježíše Krista.

Na kopci Šibeník nad Novým Hrádkem byla roku 2022 odhalena a posvěcena nová křížová cesta. Je otevřeným a kdykoliv přístupným prostorem pro zamyšlení, meditaci, inspiraci či ztišení.

Křížová cesta začíná nad kostelem svatého Josefa a pokračuje několik set metrů nahoru podél lesa.

Křížová cesta na vrchu Jáchym vznikla patrně v 1. polovině 19. století okolo starší kaple sv. Jáchyma. V 60. letech 20. století byla zdevastována a postupně se opravuje.

Křížová cesta je nainstalována na turistické trase (červená značka) v lese „Ve Struhách“, podél turistické cesty Žirovnice – Počátky.

K začátku křížové cesty vás ze sušického náměstí dovede zelená turistická značka. V rámci projeku Sušická pavučina byla v Sušici vybudovaná křížová cesta vedoucí ke kapli Anděla Strážce.

Křížovou cestu u Blažejského rybníka tvoří 12 hrubě opracovaných trachytových kamenů umístěných kolem ruiny poutního kostela.

Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice. Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu. Poslední čtrnácté zastavení od Antonína Bílka zpodobňuje Krista v hrobě.

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova.

Křížová cesta ve svahu kopce zvaného Skalka z roku 2006 byla posvěcena v říjnu ostravsko-opavským biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem.

V Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek Křížového vrchu. Z kopce se otevírá úchvatný výhled na Jeseníky, vrchy Králického Sněžníku i roviny Hané.

Nová křížová cesta v oknech kostela Blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné je tak trochu jiná. Odkazuje totiž na osudy a činy známých osobností. Je mezi nimi spisovatel Milan Kundera a básníci Ivan Blatný a Jan Zahradníček.

Převážně lipová alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Stroym lemují cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836.

V Hustopečích vznikl další příjemný prostor určený k relaxaci a odpočinku. Lokalita, která již historicky sloužila jako příměstský park a na níž nedávno proběhly odborné zásahy s cílem obnovit původní krajinné struktury, opět ožívá.

Nejdecká křížová cesta je romantickým místem skrytém v přilehlém lese Křížového vrchu. Byla vybudována v letech 1851 – 1858 a neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku 1,5 km a nádhernou polohu přímo nad centrem města.

Čtyřřadá lipová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1766 až 1770. Na vrcholku Uhlířského vrchu je poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné a je odsud nádherný výhled do okolí. U horní části aleje poutníky ke svatostánku provází velice originální křížová cesta.

V roce 2023 přibyla na mapu křížových cest novinka – na místě zaniklé cesty od Červené vody vznikla nová křížová cesta, která má 14 zastavení.

Křížový vrch s křížovou cestou se nachází v jižní části města v ulici Křečanské. Součástí křížové cesty je dvanáct zastavení. Při vstupu do areálu se nachází trojice kaplí – kaple Poslední večeře Páně, kaple Žaláře Krista a kaple Bičování Krista.

Kalvárie v Krupce se nachází na skalním ostrohu severně od náměstí v centru. Poutníci sem z baziliky Panny Marie Sedmibolestné putují již po celá staletí, v současné době jde o oblíbené zákoutí a cíl procházek místních obyvatel.

Původní hřbitov v Moravské Třebové se nacházel u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kolem roku 1500 byl hřbitov zrušen a přemístěn na Křížový vrch, kde se dnes nachází také křížová cesta.

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Křížová cesta v Načeradci byla postavena v roce 1738 a vede na Holý vrch. Tvoří ji třináct zděných hranolových kapliček se stříškou.

Křížová cesta ve Cvikově na Českolipsku se nachází na Křížovém vrchu (původně Lískový vrch nebo také Kalvárie) 1,3 kilometru severovýchodně od města.

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století.

Křížová cesta na Kuksu je novodobým pojetím 300 let staré myšlenky hraběte F. A. Šporka. Novou křížovou cestu vytvořil spolu s dalšími autory sochař Vladimír Preclík, který měl vřelý vztah k této krajině. Sochy najdete na úpatí zalesněného svahu nad železniční tratí mezi Žirčí a Stanovicemi.

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.

Křížová cesta u obce Šarovy je dílem sochařky a výtvarnice Pavly Kačírkové a prof. ak. soch. Jana Ambrůze na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Křížová cesta z Bílovce směrem na Bílov bude přístupná od jara 2018. Křížová cesta vychází z z tradičních maleb, které zachycují posledních pár hodin života Ježíše Krista.

Na severním svahu kopce Andrlův chlum se nachází křížová cesta vedoucí na vrchol. Současných čtrnáct kaplí dnešní křížové cesty zde bylo postaveno v letech 1852-53. K jejich celkově obnově došlo v roce 1994.

Půvabné poutní místo se zázračným pramenem, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou se nachází na kraji lesa nedaleko Nového Hrádku a patří do obce Bohdašín a farnosti Slavoňov. Původ tohoto poutního místa sahá jistě do dávné minulosti, neboť jméno Rokole je prastarý tvar slova "rokle".

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Jde o národní kulturní památku.

Křížová cesta těsně pod vrcholem Hostýnu je dílem architekta Dušana Jurkoviče. Je významnou architektonickou součástí celého hostýnského komplexu.

Maria Rast am Stein, Maria Rast (česky Odpočinutí Panny Marie na kameni) je mariánské poutní místo nacházející se na severním úbočí Martínkovského vrchu jihozápadně od kláštera ve Vyšším Brodě.

Patnáct obrazových zastavení vytvořil místní rodák Petr Urban, vedou územím dříve zvaným Malé Polsko.

V příměstské části Tábora, v Klokotech, se nachází poutní areál s chrámem. Klokoty představují cíl oblíbených vycházek. Z Kotnova přes Holečkovy sady, pojmenované na počest významného spisovatele a překladatele Josefa Holečka (1853-1929), který v Táboře studoval, sem vede křížová cesta.

Křížová cesta ve Volarech vede na úbočí vrchu Kamenáč (899 m n. m.) a tvoří ji 14 zastavení, z nichž 12 zastavení má podobu kapliček vytesaných ze tří kusů kamene dioritu.

Barokní poutní místo se nachází na vrchu Kalvárie nad obcí Ostré, která je vzdálena 1,5 km od Úštěku.

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

Přírodní památka Byšičky zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami nedaleko Lázní Bělohrad.

Kopec nad Stříbrem je význačná dominanta, která přitahuje návštěvníky Stříbra a stříbrské občany vyzývá k rozjímání či procházkám. Křížovou cestu tvoří 14 kapliček, v jejíchž výklencích jsou zobrazeny výjevy poslední cesty Ježíše Krista.

V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné – Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf). Před druhou světovou válkou sem ročně přicházelo až sto tisíc poutníků, za komunistického režimu poutní místo pustlo a chátralo.

Nová klidová zóna s výhledy na Mikulov a okolí, nazvaná Panonský háj pod Olivetskou hrou – reminiscence Getsemanské zahrady v Mikulově v jižní části Svatého kopečku. Nově otevřeno od srpna 2015.

Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Především díky působení významných pražských umělců Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Václava Vavřince Reinera patří kostel k nejpozoruhodnějším barokním stavbám v širokém okolí.

Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu – Maria Loreto.

Poutní místo Provodov nalezneme asi 10 km jihovýchodně od města Zlín. Poutní kostel Panny Marie Sněžné stojí na kopci na místě zvaném Malenisko.

Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Křížová cesta bývá prvním turistickým výšlapem z Jiřetína směrem na vrchol Jedlové hory.

Sázavský klášter úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa patří k nejpozoruhodnějším poutním i historicky a umělecky místům v Čechách. Přijďte i Vy a okuste atmosféru a krásu místa .

Cesta je obdobou křesťanské křížové cesty, má též čtrnáct zastavení. Pojmenovává největší bolesti moderního člověka a vede ho k naději. Cesta začíná v Píseckých horách "U Vodáka" (parkoviště) a končí na Vyhlídce píseckých lesníků.

K nejvýraznější kounické dominantě kapli sv. Antonína vede z města křížová cesta s 14 zastaveními. Začíná na konci náměstí Míru za restaurací U Gottwadů. Zastavení křížové cesty jsou chráněna jako kulturní památka České republiky.

Křížová cesta se nachází v Lobendavě na blízkém Anenském vrchu. Křížová cesta byla vybudována v letech 1775-1776.

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) – původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity, kaplí Svatých schodů, pramenem, hřbitovem a poutním domem na Mariánském kopci nad městem Králíky.

Nová křížová cesta s obrazy malířky Vladimíry Fridrichové Kunešové částečně kopíruje tu z Českých Žlebů ke Stožecké kapli. Celkem 14 obrazů bude na křížovou cestu umístěno na jaře 2018.

V severní části obce Jiřice u Moravských Budějovic se nachází odpočinkový areál s meditační křížovou cestou, n akteré najdete 14 zastavení s obrazy Bedřišky Znojemské. Cesta vedoucí ovocným sadem je zakončena asi 10m vysokou dřevěnou rozhlednou.

Od roku 2007 je v Bohuticích k vidění jedinečná kulturní památka – Bohutická křížová cesta. Jedná se o soubor 54 dřevěných soch v životní velikosti, znázorňující poslední cestu Ježíše Krista.

Nad Ivančicemi se tyčí novogotický kostel sv. Jakuba z let 1852-1858 s křížovou cestou. V roce 1991 byla provedena generální oprava čtrnácti kapliček křížové cesty stoupající od městského hřbitova ke kapli.

Kotelský vrch je neovulkanický vrch v Libereckém kraji, ležící asi 0,5 km od vsi Kotel. Vede na něj křížová cesta.

Nedávno obnovená pěší trasa se zastaveními u několika dochovaných kapliček mezi Novým Jičínem, Rybím a Štramberkem.

Začátek nově obnovené křížové cesty se nachází hned za Valčí, v zatáčce silnice vedoucí od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice směrem k Vrbici.