ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… 11. listopadu a Dni válečných veteránů
Památky

7 věcí, které nevíte o… 11. listopadu a Dni válečných veteránů

Poslechněte si audio verzi článku
Vlčí mák není jen krásná květina, ale také symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu. Jasně červené květy provází také Den válečných veteránů, který slavíme každý rok 11. listopadu.
Den válečných veteránů je svátek věnovaný památce ukončení první světové války. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004. Den válečných veteránů má ale širší poselství: vedle vojáků, kteří prošli bitevními poli dvou světových válek, připomíná i příslušníky současných ozbrojených sil a ty, kteří se účastnili novodobých armádních misí.
 

1. Proč je symbolem Dne válečných veteránů vlčí mák?

Vlčí mák pochází z Přední Asie, odkud se Evropy dostal společně se semeny pšenice a ječmene. Křehké, jasně červené květy nás provázejí celé léto a někdy až do poloviny října, ale 11. listopad a Den válečných veteránů je pro vlčí mák přece jenom už trochu pozdě. Proč se tedy právě tahle rostlinka stala symbolem podzimního svátku? Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě první světové války a dnes se stejná rostlinka vysazuje u válečných památníků. Například u Westminsterského opatství každoročně „rozkvete“ dojemné Pole vzpomínek, vytvořené z malých dřevěných křížků ozdobených právě květy vlčího máku.
 

2. Vlčí máky v ulicích i na šatech

Pravé vlčí máky už v listopadu neseženete, proto oslavy provází symbolické květy umělé. Prodávají se v kavárnách, knihovnách, obchodech, muzeích, informačních centrech nebo na úřadech, od 7. do 11. listopadu pak také přímo v ulicích měst od dobrovolníků s kasičkami. Zakoupením drobného kvítku a jeho připnutím na oděv přispíváme do charitativní sbírky na podporu válečných veteránů a těch, kteří riskovali vše, aby nás ochránili.
 

3. Co se stalo 11. listopadu 1918?

Ten den v 11 hodin bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody Spojenci a Německem. Smlouvu podepsali za spojence maršál Ferdinand Foch, za Německo pak Matthias Erzberger. Ten den na západní frontě skončila první světová válka.

Pro české země, které tehdy byly součástí Rakouska-Uherska, skončila válka už dřív, a to uzavřením mírové smlouvy v Brestu Litevském ze dne 3. března 1918. Popularita maršála Focha (1851–1929) se ovšem odrazila v názvu dnešní Vinohradské třídyPraze, která se v letech 1920–1940 a 1945–1946 jmenovala Fochova. Město Brest, nazývaný též Brest-Litovsk, leží v západním Bělorusku poblíž hranic s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií.
 

4. Jak se slaví Den válečných veteránů?

Den válečných veteránů se jmenuje a slaví různě. V USA se například symbolické květy vlčího máku nosí na oděvu vždy poslední pondělí v květnu, kdy se koná Memorial Day. Ve Francii provází pietní oslavy stylizované květy chrpy a ve Velké Británii se vždy 11. listopadu přesně v jedenáct hodin na dvě minuty zastaví život. Zvyk se udržuje od roku 1919 jako symbol uctění památky padlých v den podpisu příměří na konci první světové války. Vlčí máky se k tradici dvouminutového ticha připojily v roce 1921, kdy byla založena Královská britská legie / Royal British Legion. Organizace, která pomáhá všem bývalým vojákům a účastníkům válečných konfliktů, má rudý mák zakomponovaný přímo ve svém logu.
 

5. Máky z flanderských polí a básně kanadského lékaře

Vzpomínkové oslavy by zřejmě neprovázely vlčí máky, nebýt kanadského chirurga Johna McCrae (1872–1918). Za první světové války sloužil na západní frontě ve Flandrech v dnešní Belgii.

Úlevou od každodenních útrap a bolesti raněných vojáků pro něj bylo psaní básní. Když v roce 1915 napsal svoji slavnou báseň, In Flanders fields / V polích flanderských, útržek papíru zahodil. Kolemjdoucí důstojník jej však zvedl a odeslal do Anglie, kde 8. prosince 1915 báseň vyšla v časopise Punch.

Jeden ze symbolů celé války stál u zrodu záplav květů vlčího máku. Autor samotný válku bohužel nepřežil, zemřel na zápal plic 28. ledna 1918 ve francouzském Boulogne-sur-Mer.
 
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.
My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme
na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.
 

6. Váleční veteráni z Kuksu

Každoročně si Den válečných veteránů připomíná mimořádným otevřením svých interiérů Hospital Kuks. Perla českého baroka, založená hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, totiž původně byla zaopatřovacím ústavem pro vysloužilé vojáky a přestárlé veterány z okolí. V 18. století jich tu žilo až šest tisíc.
Zprovoznění hospitálu v roce 1743 se sice hrabě Špork nedožil, ale Hospital fungoval až do roku 1938, kdy kvůli mnichovské dohodě museli milosrdní bratři se svými chovanci Kuks opustit. Na čas se barokní areál vrátil k původnímu účelu v 60. letech, kdy tu bývala léčebna dlouhodobě nemocných.
 

7. Invalidovna v Praze a její proměna

Král Ludvík XIV. se narodil roku 1638, v době, kdy v Evropě zuřila třicetiletá válka. Pro válečné veterány a zraněné hrdiny, kteří po jeho boku bojovali ve jménu Francie, nechal postavit pařížskou Invalidovnu, místo, kde vysloužilí vojáci měli vše, co potřebovali. Návštěvníci Paříže se sem chodí podívat na hrob Napoleona Bonaparte, jehož ostatky tu spočinuly roku 1861, ovšem výletníci z Čech mohou obrovský komplex porovnávat s jinou stavbou: ano, přibližně takhle velká mohla být InvalidovnaPraze-Karlíně, kdyby se ji podařilo dokončit.

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer kolem roku 1730 počítal s ubytováním čtyř tisíc válečných vysloužilců i s rodinami. Ačkoli ze zamýšleného rozsahu vznikla pouhá devítina, přesto Invalidovna patří k největším barokním komplexům v Čechách. Původnímu účelu sloužila až do 30. let 20. století, dnes je jejím majitelem Národní památkový ústav (NPÚ). Do konce roku 2027 by měla být budova obnovena a zpřístupněna veřejnosti.

Invalidovna bude sloužit nejenom jako sídlo Územní památkové správy NPÚ v Praze, ale i jako sídlo Pražského filharmonického sboru, který přes 80 let nemá stálé zázemí. Podle návrhu architekta Petra Hájka starší křídla doplní dvě moderní přístavby.  Až se Invalidovna zase otevře, seznámíte se tu s životem vojáků, veteránů a dalších osobností, které tu žily. Patřil k nim například fotograf Josef Sudek, interiéry znáte i z oscarového filmu Miloše Formana Amadeus, z pohádky Anděl Páně 2, kde si Invalidovna zahrála příbytek švadlenky Magdaleny, ze seriálů Marie Terezie, Génius či Freud.
Hospital Kuks – zcela ojedinělá barokní architektura Kultura

Hospital Kuks – zcela ojedinělá barokní architektura

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Emil Boček – válečný veterán a poslední český stíhací pilot z britského Královského letectva

Emil Boček – válečný veterán a poslední český stíhací pilot z britského Královského letectva

„Válku přežil ten, kdo měl štěstí. A já ho tedy asi měl,“ říká Emil Boček (25. únor 1923, Brno-Tuřany -25. březen 2023, Brno), válečný veterán, příslušník československého letectva ve Velké Británii za druhé světové války. Je držitelem vysokých českých a britských válečných vyznamenání a nositelem Řádu Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Zámek Valeč a barokní skvosty Matyáše Bernarda Brauna Památky

Zámek Valeč a barokní skvosty Matyáše Bernarda Brauna

Areál zámku Valeč na Karlovarsku tvoří ojedinělou ukázku vrcholně barokního stavitelství a krajinného urbanismu. V zámeckém parku můžete obdivovat Teatron, letohrádek, skleník a sochy M. B. Brauna. Navštívit můžete dvě audiovizuální expozice. Zpestřením jsou víkendové noční prohlídky s lucernou.

Den válečných veteránů

Den válečných veteránů

Den válečných veteránů je svátek věnovaný památce ukončení první světové války. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.

Muzeum Spolku Veteráni Litvínov Kultura

Muzeum Spolku Veteráni Litvínov

Parta nadšenců z litvínovského Spolku Veteránů o víkendech zpřístupňuje své garáže, respektive klubovnu veřejnosti. Vždy v sobotu a v neděli od 10 do 16 hodin můžete navštívit jejich muzeum veteránů a podívat se, jak se jim jejich koníček daří.

Jako fénixové z popela: prázdninové výlety na hrady a zámky, které už nemusely existovat

Jako fénixové z popela: prázdninové výlety na hrady a zámky, které už nemusely existovat

Některé hrady a zámky povstaly z popela, jiné z vody. Pojďte se podívat na ty, které poničily požáry či povodně, a přesto je uvidíte ještě hezčí než dřív. Podíváme se rovněž do míst, která se znovu narodila, i když v to doufal už jen málokdo.

Kalendář 2024: vojenské akce, na kterých byste neměli chybět

Kalendář 2024: vojenské akce, na kterých byste neměli chybět

Patříte k fanouškům vojenské techniky, ale prohlížet si ji v muzeu vás nebaví? Podívejte se, jak dodnes funguje vojenská technika a taktika v akci. Portál Kudy z nudy přináší tipy na některé zajímavé akce, které proběhnou v průběhu léta a podzimu tohoto roku.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Vinice, pohádkový park i kostel jako Noemova archa: poznejte zajímavá místa pražských Vinohrad

Vinice, pohádkový park i kostel jako Noemova archa: poznejte zajímavá místa pražských Vinohrad

Procházka pražskou čtvrtí Vinohrady sice nevede do vinic, ale o jeden z nejoblíbenějších parků hlavního města vás rozhodně nepřipravíme. Zastavíme se také v bývalé tržnici a u vodárenské věže, představíme vám pár známých kostelů a nezapomeneme ani na milovníky farmářských trhů!

Kde se natáčela Marie Terezie? Přehled tipů na filmová místa, hrady a zámky ze seriálu

Kde se natáčela Marie Terezie? Přehled tipů na filmová místa, hrady a zámky ze seriálu

Patříte k příznivcům dobového seriálu Marie Terezie? Série výpravných historických filmů, zachycujících nejdůležitější motivy ze života významné panovnice, se natáčela na řadě českých a moravských historických sídel. Možná jste některá z nich poznali a možná vám přijde vhod náš přehled míst, kde se některé scény uskutečnily.

Válečné muzeum obce Česká Ves Kultura

Válečné muzeum obce Česká Ves

Muzeum v obci Česká Ves s několika expozicemi od I. sv. války až po současné válečné veterány AČR.

Naučná stezka kolem České Vsi poblíž Jeseníku Příroda

Naučná stezka kolem České Vsi poblíž Jeseníku

Naučná stezka okolím České Vsi má 25 zastavení. Osmikilometrová stezka vede z lokality Krajník přes centrum České Vsi do okolí Čertových kamenů. V téměř celé své délce vede po turistické cestě značené modrou barvou, územím CHKO Jeseníky.

Patton Memorial Pilsen – Památník generála Pattona v Plzni Kultura

Patton Memorial Pilsen – Památník generála Pattona v Plzni

Patton Memorial Pilsen jako jediné muzeum v Česku mapuje postup spojeneckých vojsk od vylodění v Normandii až po osvobození Plzně a západu Čech americkou armádou. V nově otevřené expozici uvidíte také řadu artefaktů z bojišť i osobních předmětů vojáků.

Letci v RAF – muži, kteří zasáhli do světových dějin

Letci v RAF – muži, kteří zasáhli do světových dějin

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Josef Sudek – významný český fotograf

Josef Sudek – významný český fotograf

Pokroucené stromy, mlžná smutná krajina hnědouhelných pánví, rozostřené obrazy za okny v dešti, mlze a v noci, a především Praha: město ze všech úhlů a ve všech podobách, a také zátiší na hradčanském okně, viděná tisíckrát a pokaždé jinak. To byly hlavní motivy fotografa Josefa Sudka (17. března 1896 Kolín – 15. září 1976 Praha).

#světovéČesko a rušný život hraběte Šporka na Kuksu – anebo ve Versailles?

#světovéČesko a rušný život hraběte Šporka na Kuksu – anebo ve Versailles?

V dobách baroka bylo venkovské sídlo obrazem moci i vkusu. A pokud šlo o okázalý areál, jehož podobu určili nejlepší architekti, zahradníci a umělci té doby, tím lépe: svět žasnul a majitel té krásy se mohl radovat. Platilo to pro Krále Slunce Ludvíka XIV. a jeho Versailles stejně jako pro hraběte Šporka a jeho Kuks.

Mezinárodní památník obětem 2. světové války v Mostě Památky

Mezinárodní památník obětem 2. světové války v Mostě

Na mosteckém hřbitově se nachází stavba starého krematoria, ve které naleznete Památníku obětem II. světové války. Expozice dokumentuje válečné události let 1938–45 na Mostecku. Připomíná tisíce obětí války a lidí, kteří prošli zdejšími pracovními a zajateckými tábory.

Invalidovna v Karlíně Památky

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky