Kalendář 2024: vojenské akce, na kterých byste neměli chybět

Tuzemská přehlídka práce a vybavení armády, policie, hasičů, celníků či klubů vojenské historie. Akce se uskuteční v sobotu 4. 10. 2025 na letišti v Kroměříži.

Mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou se v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren nachází od roku 1996 expozice Vojenského technického muzea Vojenského historického ústavu Praha.

Již pojedenácté vyráží Legiovlak na cestu po českých a moravských železnicích. Unikátní legionářské muzeum na kolejích zastaví na 34 nádražích v období od 1. 4. do 31. 11. 2025.

Malá jihočeská obec Dobčice na Netolicku se zviditelnila zejména tím, že zde byly natáčeny Troškovy filmy Babovřesky 1 až 3. Známá je také svou malebnou návsí s kapličkou, rybníkem, domy ve stylu selského baroka a středověkou tvrzí.

Největší společná ukázka současné i historické vojenské techniky v Evropě v Zadních Bahnech u Strašic, letos 21. 6. 2025.

Dny NATO jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Prezentace těžké vojenské, policejní i záchranářské techniky, dynamických ukázek speciálních jednotek, leteckých ukázek a prezentace výzbroje, výstroje a vybavení útvarů.

Tankový den ve Vojenském technickém muzeu Lešany – tematický program s dynamickými ukázkami, v sobotu 30. srpna 2025.

Cihelna ve své obvyklé podobě proběhne ve dnech 15. – 16. srpna 2024 v Králíkách. Přijít můžete na Společný víkend muzeí v králické pevnostní oblasti, který se bude konat v pátek a sobotu. V neděli je možný vstup do muzeí.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Okolí města Králíky v nejvýchodnější části dnešního Pardubického kraje bylo na konci 30. let 20. století nejsilněji opevněným úsekem bývalého Československa. Řada dříve tajných vojenských objektů je dnes přístupná, navštívit můžete řadu vojenských muzeí a dalších atraktivních míst a památek.

Vlčí mák není jen krásná květina, ale také symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu. Jasně červené květy provází také Den válečných veteránů, který slavíme každý rok 11. listopadu.

Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.

Army muzeum Zdice naleznete v areálu bývalých zdických kasáren v ul. Čs. Armády. Pestré sbírky muzea čítají exponáty z dob první světové války, první republiky, druhé světové války a Československé lidové armády.

Ačkoli byl Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) prezidentem v době normalizace, mezi lidmi se coby důstojník československých legií a veterán druhé světové války z východní fronty těšil mnohem větší úctě než jeho předchůdci.

Tankodrom Milovice je multifunkční areál, nabízející široké využití. Největším tahákem je nové Muzeum vojenské a historické techniky, venkovní hřiště a množství offroad tratí s různými povrchy.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).