Bez
bruslení a krasobruslení by
zima byla nuda!
Jeden z nejkrásnějších zimních sportů je už od roku 1908 pevnou součástí
programu zimních olympijských her.
Krasobruslení si už dávno získalo srdce českých fanoušků a v
Praze se konalo už několik světových šampionátů. Poprvé měřily na pražském ledě síly pouze ženy v roce 1939. Tehdy ještě byly šampionáty rozdělené a muži se sportovními dvojicemi jeli o medaile o týden později v Budapešti.
Další světový šampionát měl být v
Praze v roce 1961, tehdy byl ale zrušen kvůli
tragédii americké výpravy, která zahynula cestou do Československa při leteckém neštěstí. Šampionát se přesunul na další rok a ve
Sportovní hale na
pražském Výstavišti si pro titul mistrů světa v tancích na ledě dobruslili
sourozenci Romanovi.
Nejlepší bruslaři světa se v České republice znovu sešli v roce 1993. Na ledě tehdy exceloval
Kanaďan Kurt Browning, který získal své čtvrté a poslední světové zlato, medaile si vybruslili také
Oksana Bajulová nebo
taneční pár Usovová a Žulin. Naše největší domácí naděje,
sportovní dvojice Radka Kovaříková a René Novotný, skončila na čtvrtém místě. Od té doby se v Česku dvakrát konalo
evropské mistrovství, v roce 1999 v
Praze a
2017 v
Ostravě, světový šampionát se ale vrací až v roce 2026.
V roce 2025 se
Mistrovství světa v krasobruslení uskuteční v
březnu 2025 v
americkém Bostonu, ale už další rok se světová krasobruslařská špička opět sejde v
Praze.
Krasobruslařské mistrovství světa 2026 začne v
pražské O2 areně v
úterý 24. března 2026, téměř přesně měsíc po skončení
zimních olympijských her v
Itálii. Poslední finálové jízdy jsou naplánované na
sobotu 28. března, neděle bude tradičně patřit
slavnostní exhibici. Design mistrovství je laděný v
tradičních národních barvách, tedy
bílé, červené a modré.
1. Láska na bruslích
Brusle rozhodně nejsou vynálezem moderní doby.
Bruslení patří k
nejstarším lidským činnostem vůbec, jak o tom svědčí
tisíce let staré archeologické nálezy kostěných bruslí. Tehdy ale nešlo o zábavu, nýbrž o způsob, jak se rychle pohybovat při lovu. Nejstarší kovové brusle prý pocházejí z počátku našeho letopočtu a byly objeveny v
Maďarsku u
Balatonu. Postupně se během středověku bruslení rozšířilo hlavně ve
Skandinávii a v
Nizozemsku. Když v roce 1610
císař Rudolf II. uspořádal
velký karneval na ledě, přispěl tím k rozšíření zimní kratochvíle. Na bruslích prý jezdil i proslulý
svůdník Casanova nebo
Napoleon Bonaparte, a při společných bruslařských vyjížďkách se do sebe prý zakoukali
anglická královna Viktorie a její budoucí muž,
princ Albert.
2. První mistrovství světa v krasobruslení
Za
kolébku krasobruslení je považovaná
Velká Británie, kde během 18. století vyšla
první krasobruslařská příručka a v roce 1774 byl v
Edinburghu založen
první bruslařský klub. Bez odvahy a jistých dovedností se do něj dostat nedalo: členem se mohl stát jen ten, kdo opsal na každé noze kruhy a poté přeskočil jeden, dva a nakonec tři na sebe postavené klobouky. V roce 1814 se konal
první krasobruslařský závod. Z Anglie se pak krasobruslení rozšířilo do celé Evropy a Ameriky. V
USA pak přidali ke krasobruslení ještě hudbu a taneční a baletní prvky.
Nebruslilo se ale jen v západní Evropě a v USA, ale také na východě, v
Rusku, které se během 20. století stalo
světovou krasobruslařskou velmocí. Také tady patřilo bruslení po rozlehlých zamrzlých řekách a jezerech k oblíbeným zimním radovánkám, na bruslích například jezdil i
car Petr I. Veliký. V roce 1838 v
Petrohradě vyšla
knížka Zimní zábavy a umění jezdit figury na bruslích, a roku 1896 se právě v Petrohradě konalo
první mistrovství světa v krasobruslení.
3. Krasobruslení v českých zemích
Do českých zemí dorazilo
organizované bruslení v druhé polovině 19. století. Nestál za ním nikdo jiný všestranný sportovec a nadšený organizátor mnoha sportovních klání
Josef Rössler-Ořovský (1869–1933). Bruslení se sice úspěšně šířilo, ale až do druhé světové války nemělo československé krasobruslení výrazné osobnosti. Zlom nastal po otevření
prvního umělého kluziště roku 1931 na
Štvanici.
4. Lutz, Salchow, Axel a Rittberger aneb bez skoků to nejde
Kdo má rád
krasobruslení, určitě zná odborné výrazy jako
Lutz, Axel, Rittberger či Salchow. Jde o názvy
skoků, které jsou pojmenované po osobnostech ze samých počátků krasobruslení. Dodnes tak připomínají ty, kteří daný skok předvedli světu poprvé. Prastarou historii má
skok zvaný Axel: při
prvních mezinárodních krasobruslařských soutěžích roku 1882 ve Vídni ho předvedl
norský rychlobruslař a krasobruslař Axel Paulsen (1855–1938). Slavný skok dodnes patří k povinným prvkům. Skok
Rittberger, prováděný odzadu z hrany na odraznou nohu, se jmenuje podle
Wernera Rittbergera.
Lutz je skok pojmenovaný po
rakouském krasobruslaři Aloisi Lutzovi (1898–1918); vymyslel ho v roce 1913, v pouhých devatenácti letech však zemřel na tuberkulózu. Další skok, který má jméno po slavném krasobruslaři, je
Salchow:
Ulrich Salchow (1877–1949) byl švédský krasobruslař a
první olympijský vítěz v krasobruslení na olympijských hrách v roce 1908 v
Londýně. Byl jedním z králů této sportovní disciplíny, stal se desetinásobným mistrem světa a po ukončení závodní kariéry byl dlouholetým předsedou
Mezinárodní bruslařské unie.
5. Krasobruslařské disciplíny
Krasobruslení má několik
disciplín, každá z nich má svá pravidla a požadované pohyby a prvky. Mezi čtyři základní patří
jízdy jednotlivců, tedy mužů i žen (krátké programy volná jízda),
jízdy sportovních párů (krátké programy a volné jízdy) a
tance na ledě. Ty patří vedle
synchronizovaného bruslení k nejmladším krasobruslařským disciplínám, na světových šampionátech se objevily teprve v roce 1956. Od roku 1976 jsou tance na ledě, tedy povinný tanec a originální a volný tanec, součástí programu
zimních olympijských her.
6. Velká jména českého krasobruslení
Československo se zařadilo mezi krasobruslařské velmoci po druhé světové válce.
Ája Vrzáňová (1931–2015) byla dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení v soutěži žen z let 1949 a 1950, čtyřnásobná mistryně Československa v letech 1947 až 1950 a mistryně Evropy z roku 1950. Sportovním idolem konce šedesátých let 20. století byla
krasobruslařka Hana Mašková (1949–1972), která vybojovala bronzovou medaili v roce 1968 na
ZOH v Grenoblu. Mistry Evropy i světa v tancích na ledě se stali
sourozenci Pavel (1943–1972) a
Eva (*1946)
Romanovi. Po ukončení aktivní sportovní kariéry působili v
revue Holiday on Ice, Pavel Roman však zahynul při autonehodě. Jejich popularitu v Československu 60. let ilustruje pochoutka slavné
ovocné jídelny v
Praze na
Václavském náměstí – kombinace čokoládového a vanilkového banánu se šlehačkou nesla od roku 1966 název
Romance sourozenců Romanových.
Později ze
zimních olympijských her 1992 Albertville přivezl bronzovou medaili
Petr Barna (*1966),
první krasobruslař, který na olympijských hrách předvedl čtverný skok. Řadu medailí ze světových soutěží přivezl také
krasobruslař Tomáš Verner (*1986),
mistr Evropy z roku 2008, v 90. letech se pak výrazněji prosadily
dvě sportovní dvojice, Kovaříková-Novotný a
Beránková-Dlabola.
Z dob
Československa bychom neměli zapomínat ani na
Slovensko. Jedním z nejlepších světových krasobruslařů přelomu 50. a 60. let byl
Karol Divín (1936–2022), dvojnásobný mistr Evropy a
stříbrný medailista ze zimních olympijských her ve Squaw Valley 1960. Vrcholem kariéry
krasobruslaře Ondreje Nepely (1951–1989) byla
zlatá olympijská medaile v Sapporu 1972.
7. Smrt krasobruslařského týmu USA 1961
Jedním z
nejtemnějších dnů v dějinách krasobruslení se stal
15. únor 1961 a
letecká havárie stroje Boeing 707 belgické společnosti Sabena. Let z
New Yorku do
Bruselu skončil smrtí 73 lidí, když se letadlo z neznámých příčin zřítilo a všichni pasažéři na palubě zahynuli. Zemřeli všichni členové tehdejšího
amerického krasobruslařského týmu, který cestoval do
Prahy na
mistrovství světa. Z piety k zesnulým sportovcům Mezinárodní bruslařská unie šampionát zrušila. Trvalo ještě několik let, než se
USA dokázaly vzpamatovat z této tragédie a znovu se zapojily do dění na mezinárodní krasobruslařské scéně.
Krasobruslení je jeden z nejkrásnějších zimních sportů, který byl poprvé zahrnut v programu zimních olympijských her v roce 1908 a má dlouhou tradici pořádání světových šampionátů, včetně několika, které se konaly v Praze.
První mistrovství světa v krasobruslení se konalo v roce 1896 v Petrohradě, Rusko.
Několik skoků v krasobruslení nese jména po svých vynálezcích, jako jsou Lutz (Alois Lutz), Salchow (Ulrich Salchow), Axel (Axel Paulsen) a Rittberger (Werner Rittberger).
V krasobruslení existuje několik disciplín: jízdy jednotlivců (muži a ženy), jízdy sportovních párů a tance na ledě, které zahrnují povinný tanec, originální a volný tanec.
Na světových šampionátech konaných v Praze byly prezentovány různé disciplíny, ale významnou roli sehrály zejména soutěže ve sportovních dvojicích a tance na ledě.
Po druhé světové válce se Československo stalo krasobruslařskou velmocí, s významnými osobnostmi jako Ája Vrzáňová a sourozenci Romanovi a později sportovci jako Petr Barna a Tomáš Verner.
Světové šampionáty v krasobruslení obvykle probíhají v březnu, téměř měsíc po zimních olympijských hrách, jako například v roce 2026, kdy se šampionát bude konat v Praze.
Dance na ledě jsou krasobruslařskou disciplínou, kde páry provádějí choreografie na hudbu, zahrnující povinné, originální a volné tance. Jsou součástí programu zimních olympijských her od roku 1976.
Během mistrovství světa v krasobruslení v Praze v roce 2026 se návštěvníci mohou těšit na finálové jízdy a tradiční slavnostní exhibice, a samotný design mistrovství bude ve tradičních národních barvách – bílé, červené a modré.
Americký krasobruslařský tým tragicky zahynul 15. února 1961 při letecké havárii na cestě do Prahy na mistrovství světa. Tato tragédie vedla k zrušení šampionátu a trvalo několik let, než se USA znovu zapojily do mezinárodní krasobruslařské scény.