Velikonoční proutí na pomlázku
Už od pradávných dob jsou symbolem jara vrby. Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na
Květnou neděli mají zvláštní moc a že na
Velký pátek může
vrbový proutek
otevřít zemi i skálu a ukázat poklad.
Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy.
Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na
Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Na
Velikonoční pondělí pak muži a mládenci obcházejí a „pomlazují“ své ženy a dívky. Zajímavé je také to, že po upletení se pomlázka má správně ozdobit jen jednou
bílou stuhou, další
barevné pak
mají přidávat vyšlehané dívky a ženy. Historie pomlázek je velmi dlouhá a dle odborníků bývala již součástí oslav jarního slunovratu. Ověřené zmínky o pomlázce pocházejí ze 14. století a kromě pomlázky se v nich píše i o polévání studenou vodou.
K jarním tradicím se váže zejména
vrba jíva, jejíž větvičky s pupeny se lidově nazývají
kočičky, vrba bílá se zajímavými barevnými kultivary a samozřejmě
vrba košíkářská. Z ní se pletou nejen košíky a pomlázky, ale i další užitné předměty. A kde vrbu košíkářskou hledat? Tradičně se vysazuje na okrajích řek, rybníků a stojatých vod. Málokdo možná ví, že také
pruty svíd lze využít v jarním období podobně jako vrbové proutí. Letorosty jsou navíc
rovnější a pevnější, což může zvyšovat jejich použitelnost k pletení velikonočních pomlázek. V naší přírodě a zahradách roste hned několik druhů a kultivarů, například výrazně červeně zbarvené kultivary asijské svídy bílé nebo u nás
domácí svída krvavá, která nabízí nevšední barvy, ale i tvary listů.
Bylinky i divoké rostliny pomohou bojovat s jarní únavou
Konec zimy a začátek jara je často spojován s celkovým fyzickým vyčerpáním, psychickou únavou, i zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Náš organismus trpí nedostatkem pohybu i vitaminů. Tento stav se často označuje jako jarní únava. V tomto období bychom proto měli náš jídelníček obohatit o větší množství
naklíčených obilných zrn, čerstvou zeleninu, zejména zelí, křen, česnek. Vhodné jsou také
jarní saláty připravené nebo kořeněné mladými
lístky některých bylin např. listy čekanky,
pampelišky, popence, lžičníku nebo i
sedmikrásky. Významnou složkou jarních bylinných kúr je také
kopřiva dvoudomá. Podporuje totiž tvorbu červených krvinek a má vysoký obsah minerálů a vitaminů. Připravit si z ní můžeme také chutný špenát nebo polévku a spolu s medvědím česnekem a petrželí vytváří ideální kombinaci k ochucení tradiční velikonoční nádivky.
Jarní tipy pro zahrádkáře
Zahrádkáři mohou na přelomu března a dubna
vysít mrkev, petržel, pastinák, ale ještě i cibuli. Samozřejmě též ředkvičky, hrášek, salát a kopr. Na venkovní záhony je nejlepší vysadit předpěstovanou sadbu košťálovin a salátů. Na záhonu můžeme
vysévat jarní cibulky,
špenát nebo česnek. Z letniček, kterým nevadí mráz, lze vysázet
černuchy, ostrožky, měsíček, mák, hrachory přímo na záhon. Citlivější druhy raději předpěstujeme ve skleníku. V brzkém jaru je také třeba
naroubovat peckoviny a jádroviny, vyčistit trávník od mechu a plevele a dosít holá místa. Jakmile zmizí sníh i mrazíky, je čas
pohnojit jahody. Pomalu se nachystejte také na
prořezání ovocných stromů, jako jsou hrušně a jabloně. Na broskvoně, meruňky či švestky dojde, až začnou rašit.
Explorujte tradice a aktivity spojené s Velikonocemi v České republice, od pletení pomlázky po jarní zvyky a trhy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.