Svátky jara se blíží! Jak a z čeho uplést pomlázku?

Velikonoční proutí na pomlázku

Už od pradávných dob jsou symbolem jara vrby. Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy. Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Na Velikonoční pondělí pak muži a mládenci obcházejí a „pomlazují“ své ženy a dívky. Zajímavé je také to, že po upletení se pomlázka má správně ozdobit jen jednou bílou stuhou, další barevné pak mají přidávat vyšlehané dívky a ženy. Historie pomlázek je velmi dlouhá a dle odborníků bývala již součástí oslav jarního slunovratu. Ověřené zmínky o pomlázce pocházejí ze 14. století a kromě pomlázky se v nich píše i o polévání studenou vodou.

K jarním tradicím se váže zejména vrba jíva, jejíž větvičky s pupeny se lidově nazývají kočičky, vrba bílá se zajímavými barevnými kultivary a samozřejmě vrba košíkářská. Z ní se pletou nejen košíky a pomlázky, ale i další užitné předměty. A kde vrbu košíkářskou hledat? Tradičně se vysazuje na okrajích řek, rybníků a stojatých vod. Málokdo možná ví, že také pruty svíd lze využít v jarním období podobně jako vrbové proutí. Letorosty jsou navíc rovnější a pevnější, což může zvyšovat jejich použitelnost k pletení velikonočních pomlázek. V naší přírodě a zahradách roste hned několik druhů a kultivarů, například výrazně červeně zbarvené kultivary asijské svídy bílé nebo u nás domácí svída krvavá, která nabízí nevšední barvy, ale i tvary listů.
 

Bylinky i divoké rostliny pomohou bojovat s jarní únavou

Konec zimy a začátek jara je často spojován s celkovým fyzickým vyčerpáním, psychickou únavou, i zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Náš organismus trpí nedostatkem pohybu i vitaminů. Tento stav se často označuje jako jarní únava. V tomto období bychom proto měli náš jídelníček obohatit o větší množství naklíčených obilných zrn, čerstvou zeleninu, zejména zelí, křen, česnek. Vhodné jsou také jarní saláty připravené nebo kořeněné mladými lístky některých bylin např. listy čekanky, pampelišky, popence, lžičníku nebo i sedmikrásky. Významnou složkou jarních bylinných kúr je také kopřiva dvoudomá. Podporuje totiž tvorbu červených krvinek a má vysoký obsah minerálů a vitaminů. Připravit si z ní můžeme také chutný špenát nebo polévku a spolu s medvědím česnekem a petrželí vytváří ideální kombinaci k ochucení tradiční velikonoční nádivky.
 

Jarní tipy pro zahrádkáře

Zahrádkáři mohou na přelomu března a dubna vysít mrkev, petržel, pastinák, ale ještě i cibuli. Samozřejmě též ředkvičky, hrášek, salát a kopr. Na venkovní záhony je nejlepší vysadit předpěstovanou sadbu košťálovin a salátů. Na záhonu můžeme vysévat jarní cibulky, špenát nebo česnek. Z letniček, kterým nevadí mráz, lze vysázet černuchy, ostrožky, měsíček, mák, hrachory přímo na záhon. Citlivější druhy raději předpěstujeme ve skleníku. V brzkém jaru je také třeba naroubovat peckoviny a jádroviny, vyčistit trávník od mechu a plevele a dosít holá místa. Jakmile zmizí sníh i mrazíky, je čas pohnojit jahody. Pomalu se nachystejte také na prořezání ovocných stromů, jako jsou hrušně a jabloně. Na broskvoně, meruňky či švestky dojde, až začnou rašit.