ÚvodAktualityVelikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?
Životní styl

Velikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Poslechněte si audio verzi článku
Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?
velikonoceZelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Pokud chcete do pašijového týdne proniknout hlouběji, máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům. Školáci mají velikonoční prázdniny už ve čtvrtek 17. dubna 2025. Velký pátek připadá na 18. duben 2025. Velikonoční pondělí budeme slavit v roce 2025 v pondělí 21. dubna. .

Nechme ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména. Ale není vše jen černobílé, řada zakořeněných zvyků pochází z velmi dávných dob, kdy u nás vládli slovanští bohové.

Hledáte inspiraci na letošní Velikonoce?
 

Modré pondělí a Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid

jarní úklidModrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“. V dobách minulých se totiž v tento den nepracovalo. Tedy přesněji řečeno muži nepracovali. Ženy si přichystaly vše potřebné na velký jarní úklid a pustily se do práce.

Pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.
 

Škaredá středa: den s úsměvem od ucha k uchu

malování vajecNa Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná "přituhovat". Den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Podle staré pověry by se zakaboněná tvář pak opakovala každou středu v roce.

Navíc bylo zvykem vymetat tento den komíny a velkým úklidem navíc vyhnat zlé duchy. Lidé ten den jedli "škaredé jídlo", což byl velmi časo natrhaný bramborák na kusy, aby nevypadal dobře (i když třeba dobře chutnal).
 

Zelený čtvrtek: den, kdy dopadne všechno dobře

Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte – a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.

Pro správnou hospodyňku začínala práce už před východem slunce, kdy vymetla celý dům a smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí prý ani zvonění paličkou o hmoždíř, což prý ze stavení vyžene hmyz a myši. Hezká zvyklost velí, že odpoledne už by se nemělo pracovat a na talířích by celý den měla být zelená strava jako symbol jara a zdraví: třeba mladé kopřivy, zelí, špenát, salát, kapusta a čerstvé výhonky.
 

Zvony letící do Říma a noc otevřených skal

zvonyVe čtvrtek při mši naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma. Na Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana – a právě při nich se otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily ukryté poklady. O takovém zázraku vypraví například Karel Jaromír Erben ve sbírce Kytice.

pokladPodobně jako poklady se otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska – takže mějte na paměti, že pohybovat se na Velký pátek kolem Velkého Blaníku sice je velmi lákavé, ale kvůli nočním vojenským manévrům také životu nebezpečné. Pozor si dejte také na další šiky svatováclavského vojska, které se ukrývají pod hradem Kunětická hora anebo pod vyšehradskou skálouPraze. Legendární je rovněž bájné vojsko Slavníkovců, dřímající pod kopcem Oškobrhem, zatímco zpod Velké Čantoryje a Lysé hory tu noc mohou vyjet jindy dřímající slezská vojska.
 

Velký pátek a zázračná velikonoční voda

voda z prameneZatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější.

Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Buďte v klidu, platilo to pro vodu proudící v řekách a potocích, o pračkách lidové pověry striktně mlčí!
 

Bílá sobota, Boží hod velikonoční a pondělní pomlázka

Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.

V neděli na Boží hod velikonočníse zase rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot: velikonoční hlavička (nádivka), mazance, vejce, chléb a víno. Tradice pečeného skopového masa se zachovala v podobě beránků z kynutého nebo piškotového těsta.

VelikonoceA pak je tu samozřejmě ještě velikonoční pondělí, koledování, pomlázka a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům – například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu mravence. Za běžné situace vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich "vyhnat lenost". Odpoledne je za to dívky mohou polívat vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, něco sladkého a barevná stuha na pomlázce. První koledník se podle tradice odměňuje nejvíc, protože přináší do domu štěstí a požehnání.
 

Velikonoční svátky přehledně

  • Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postu (nezapočítávají se neděle). Je vždy 46 dní před Velikonoční nedělí.
  • Květná neděle připomíná Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma – poslední den půstu.
  • Modré pondělí
  • Šedivé úterý – uklízelo se a vymetaly se pavučiny.
  • Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše.
  • Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.
  • Velký pátek – den umučení Ježíše
  • Bílá sobota – den Ježíšova pohřbení a pobytu Krista v hrobě.
  • Velikonoční neděle bílá neděle, Zmrtvýchvstání Páně – den vzkříšení
  • Velikonoční pondělí – tradiční pomlázka
Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic. Kde se tento zvyk vlastně vzal a jaké další, dnes již pozapomenuté zvyky, tento den přinášel? Všechny otázky zodpoví Kudy z nudy.

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 5. březen 2025.

50 tipů na jarní rodinné zážitky na Velikonoční pondělí

50 tipů na jarní rodinné zážitky na Velikonoční pondělí

Nevíte ještě, jak si užít poslední velikonoční volný den? Užijte si koledování, pomlázku a malovaná vejce. Naplánujte si 1. duben 2024 podle doporučení portálu Kudy z nudy. Podívejte se na naše tipy a nechte se inspirovat k návštěvě zajímavé výstavy, na výlety za poznáním, kam vyrazit s dětmi a další skvělé zážitky z celé České republiky!

50 tipů na sváteční neděli a Boží hod velikonoční

50 tipů na sváteční neděli a Boží hod velikonoční

Na Boží hod velikonoční v neděli 31. března 2024 se opět rozezní zvony a zvonky, které se vrací z Říma. Podle křesťanské tradice v noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla – vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Pojeďte s námi na výlet za tradicemi. Naučíte se plést pomlázky, malovat vajíčka nebo upéct tradiční mazanec. Tradiční Velikonoce slaví nejen ve skanzenech prohlídkami, trhy, jarmarky nebo ukázkami současných i zaniklých řemesel, která jsou typická pro období vítání jara.

50 tipů, kam na výlet na Bílou sobotu

50 tipů, kam na výlet na Bílou sobotu

Bílá sobota, svátky jara jsou tu a s nimi spousta zajímavých akcí plných tradic, veselí a oslav. Oslavte příchod jara na velikonoční sobotu 30. března 2024 třeba na zámku Hrádek u Nechanic, Kačina nebo na hradě Křivoklátě. Užijte si na Bílou sobotu velikonoční akce ve znamení jara, probouzející se přírody a velikonočních tradic. Noc o Bílé sobotě znamená konec dlouhého půstu.

100 tipů na Velikonoce 2024: oslavte je tradičně i originálně

100 tipů na Velikonoce 2024: oslavte je tradičně i originálně

Pomlázka, kraslice, mazance... to jsou typické velikonoční zvyky, které vám nabízí skanzeny. Mnoho měst také pořádá velikonoční trhy a jarmarky. Chtěli byste zažít na Velikonoce i něco jiného? Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy, které vám přiblíží akce, které o Velikonocích probíhají na různých místech ne vždy přímo svázanými s tradicemi.

50 tipů na akce na Velký pátek

50 tipů na akce na Velký pátek

První jarní úplněk určuje datum Velikonoc – nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Na jarmarcích můžete i na Velký pátek nakoupit čerstvá vajíčka z volného výběhu, kopřivy, velikonoční sladkosti, nebo také tradiční výzdobu – osení a kraslice. Pátek 29. března 2024 nabídne turistům tradiční velikonoční programy a prohlídky vyzdobených hradů i zámků, spoustu divadelních i hudební vystoupení, kejklířů nebo širokou nabídkou zboží na velikonočním jarmarku. Pestrý výběr kulturních akcí o prodlouženém velikonočním víkendu je inspirací pro zajímavé zážitky po celém Česku.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

50 tipů, kam se vydat na Zelený čtvrtek nejen v Praze a okolí

50 tipů, kam se vydat na Zelený čtvrtek nejen v Praze a okolí

Velikonoční svátky nabízejí spoustu možností, jak využít volný čas – oslavit svátky jara můžete nejen na hradech, zámcích a v zajímavých muzejních expozicích, ale také duchovním rozjímáním. Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Užijte si Zelený čtvrtek 28. března 2024!

Velikonoce: Jak si ozdobit tu nejkrásnější kraslici?

Velikonoce: Jak si ozdobit tu nejkrásnější kraslici?

Rok se s rokem sešel a před námi jsou opět Velikonoce. V dnešní době najdeme spoustu moderních metod a technik, jak vejce nabarvit. Vyzkoušejte s námi klasické techniky zdobení vajíček: batikování, voskový reliéf, zdobení slámou anebo jednodušší obtisky.

Naplánujte si Velikonoce! 7 tipů, kde si užít jarní zvyky a tradice

Naplánujte si Velikonoce! 7 tipů, kde si užít jarní zvyky a tradice

Hrady, zámky i skanzeny po celé zemi chystají program na pomalu nadcházející svátky jara. Chcete-li si připomenout starobylé zvyky a obyčeje, nasát velikonoční atmosféru, nebo zažít prohlídky interiérů „jinak“, vybírejte z nabídky portálu Kudy z nudy.

Svátky jara se blíží! Jak a z čeho uplést pomlázku?

Svátky jara se blíží! Jak a z čeho uplést pomlázku?

K oblíbeným svátkům jara se váže řada tradic, z nichž k těm nejrozšířenějším patří výroba pomlázky. Nejčastěji se k pletení používají vrbové proutky. Z jakého druhu vrby lze získat ty správné a čím se dají nahradit, pokud ve svém okolí žádnou vrbu nemáte? Máme pro vás několik tipů.

Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období

Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.

Rok 2024: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Rok 2024: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Stejná situace se sice opakuje každých sedm let, přesto je to pokaždé velmi zásadní otázka: kolik bude příští rok volných dní? Kolik prodloužených víkendů nás čeká a kdy budou Velikonoce? Rok 2024 v tomhle ohledu vychází velmi dobře – svátky prodlouží hned čtyři letošní víkendy! Naplánujte si volno a pak si ho užijte do poslední minuty.

Pýcha, smilstvo, hněv a lenost aneb jak se zbavit hříchů

Pýcha, smilstvo, hněv a lenost aneb jak se zbavit hříchů

Pýcha, obžerství, smilstvo, lakomství, nenávist, lenost a hněv: to je sedm lidských hříchů. Chcete se jich zbavit a získat naději a odpuštění? Spolehlivým receptem pro hřešící hříšníky je Noc kostelů: nikdy jindy nebudete odpouštějící náruči blíž než právě při téhle jedinečné noci, kdy své dveře otvírají stovky kostelů.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Další aktuality

10 tipů na zábavné lavičky, pohovky a posezení aneb ve stínu a na výsluní

Lavičky nemusí sloužit jen k odpočinku na procházce! Ty, které vám ukážeme na Kudy z nudy, vás totiž navíc budou bavit. Co vás čeká? Posezení se známými osobnostmi, lavičky pohádkových postav i pohovka, která byla pracovním nástrojem otce psychoanalytiky Sigmunda Freuda. Vydejte se s námi na výlety k nejkrásnějším lavičkám a posaďte se, prosím!
13. říjen 2024 8:43
Životní styl

Mikrodovolená: hit pro letošní podzim a prodloužené víkendy

Už vám zbývá jen pár dní dovolené a potřebujete relax? Naplánujte si s portálem Kudy z nudy podzimní zážitkový víkend a vyzkoušejte mikrodovolenou. Pár dní volna, kdy každodenní starosti pustíte z hlavy, prozkoumáte nová místa a užijete si chvíle odpočinku. Mikrodovolená, která zastaví kolotoč všedních dnů, vám dokáže zlepšit náladu na hodně dlouho!
8. říjen 2024 12:05
Životní styl

Naučte se odpočívat: tipy, kde si užít dokonalý relax

Jak správně a účinně relaxovat? Naučte se odpočívat a pečovat o svoji fyzickou i duševní krásu i v dnešní uspěchané době. Zažíváte civilizační stres, máte náběh k obezitě nebo už obézní jste, bolí vás záda, máte potíže se zažíváním, jíte nezdravě a vůbec toho máte nad hlavu? Pak byste asi měli zabrzdit svůj život a udělat s tím něco dřív, než vás něco zabrzdí natrvalo. Novodobý recept na všechny vyjmenované potíže se jmenuje wellness.
5. říjen 2024 15:00
Životní styl

Česko mezi řádky: cestopisy, cestovní deníky a knihy známých českých cestovatelů

Cestopisy patřily k oblíbené četbě našich předků už před stovkami let. Čtou se dodnes: vyprávění o neznámých a často velmi exotických krajích a lidech, fascinující přírodě, zvířatech, květinách, nekonečných pouštích, mořích a horách sahajících až do nebe nás zkrátka baví. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se zrodil žánr cestopisů, kdy vznikly ty nejstarší a které knížky dnes patří mezi nejoblíbenější?
30. září 2024 6:50
Životní styl

Lidové pranostiky: říjen, císařské hody, Havelské ochlazení a devět počasí za den

Po teplém září zle se říjen tváří anebo Svatý Havel – devět počasí za den, říká o desátém měsíci v roce jedna z pranostik. Podzim už je v plném proudu, začíná padat listí a kaštany. Ke sklizni jablek, hrušek, švestek, brambor, ořechů a šípků vám na Kudy z nudy nabídneme nadílku mouder, pranostik a pořekadel o říjnovém počasí, ptácích odlétajících do teplých krajin a prvním sněžení.
29. září 2024 18:40
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Amsterdam, Rijksmuseum s Rembrandtovou Noční hlídkou, sýry, tulipány, světoznámá květinová burza v Aalsmeer, delftský modrý porcelán, větrné mlýny, vodní kanály, rybí speciality anebo Naarden, místo s českou stopou, kde je pochovaný Jan Amos Komenský: je tolik věcí, které máme rádi na Nizozemsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát navštívíme zemi na pobřeží Severního moře. Poznejte s Kudy z nudy Nizozemsko!
29. září 2024 13:32
Životní styl

Z lyží do bazénu? Deset míst, kde v Česku není žádná věda užít si lyžování i wellness

Vrátit se z lyžování, proběhnout hotelovým pokojem, popadnout plavky a vzápětí se ponořit do bublinkové prohřáté vody? Takové zážitky neslibují jen v Alpách, ale i na českých horách. Chce to jen vědět, kde je ze sjezdovek k bazénu nejblíž – a na Kudy z nudy to samozřejmě víme.
29. září 2024 6:14
Životní styl

Tajné české talismany aneb co nás chrání před pohromami?

Kde čerpat naději v časech, kdy je budoucnost tak temná, že je o ní lepší nemluvit a raději ani nepřemýšlet? Vydejte se s portálem Kudy z nudy třeba do Staré Boleslavi, na Blaník nebo do Beskyd. Tam všude totiž naši předkové hledali ochranu a víru v příznivý osud.
28. září 2024 17:37
Životní styl