
Pro většinu křesťanů v celém světě jsou
Velikonoce svátkem
zmrtvýchvstání Ježíše Krista, kdy si při tradičních bohoslužbách, křížových cestách a vigiliích připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení. Zároveň ale jde o oslavy
jarní rovnodennosti,
zániku zimy a vítání jara, kdy se země probouzí k životu. Obrázek klasických českých Velikonoc se proto neobejde bez vznešených kostelních věží a velebného zvonění zvonů, které vystřídá velkopáteční ticho s klapáním
řehtaček. K tomu se ale připojuje
spousta symbolů pohanských svátků, namátkou
pomlázka a
barvená vejce,
Morana či smrtka, topená anebo shazovaná ze skal, vymetání domů zelenými ratolestmi či zdobení vsí a domácností mladými
rašícími proutky. A pak jsou tu rituály, nad kterými leckdo krčil nos, třeba
věštby s pomocí ohně či vody nebo vzpomínky na zemřelé.
Krok za krokem postním obdobím a pašijovým týdnem až do Velikonoc

Aby oslavy
Velikonoc vynikly svou barevností, bohatstvím i pestrou mozaikou chutí a dobrot, předcházelo jim
postní období, čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi. Začíná
popeleční středou, která přichází vzápětí po bujných
masopustních oslavách. Také názvy
šesti postních nedělí –
Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná – dokonale ilustrují křesťanství, prolínající se se starým světem pověr a magie.
Každá neděle byla opředená dalšími pověrami a zvyky, největší význam ale měly poslední dvě, Smrtná a Květná.
Smrtná neděle už svým názvem prozrazuje, že ten den se
vynáší smrtka a současně se do vsi vnáší
nové léto, stromek nebo ratolest ozdobená vajíčky a stuhami. Poslední neděli postního období,
Květnou neděli, provázejí svěcené jívové proutky zvané
kočičky. Svěcené kytice měly důležitou roli v domácích obřadech. Na
Velký pátek se jednotlivé proutky zavěšovaly na kříž, pokládaly ke svatým obrázkům, zasouvaly za trámy na půdě a zapichovaly do polí, aby svým magickým kouzlem zajistily ochranu příbytku a úrody před nemocemi, bleskem a dalšími katastrofami.
Květnou nedělí také začíná
pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí velikonoční.
Velikonoční symboly

Všechno, co se točí kolem
Velikonoc, má svůj význam někde v dávné minulosti:
červená barva jako symbol plodnosti a Kristovy krve,
zajíčci, kuřátka a další mláďata, rituální hledání
mladých vrbových proutků, pletení
pomlázek i šlehání jako symbolické omlazení a předání čerstvé síly, svěže zelené
jarní osení nebo nový kousek do šatníku, aby vás beránek nepokakal. A také zázračná
Velkopáteční voda a všudypřítomná
vajíčka, další symbolika plodnosti a znovuzrození.
A jakou roli v tom hraje
beránek, nekorunovaný král Velikonoc? Tu nejdůležitější: v pohanských časech byl obětním zvířetem, v křesťanské tradici je symbolem Ježíše Krista. Podle víry je Kristus beránkem, obětovaným za spásu světa. Vida, další mix pohanských obyčejů s křesťanstvím.
Tradice, které vám budou chutnat

Jistě máte své oblíbené recepty na ty nejlepší, nejzdravější a nejodtučněnější beránky a mazance, ale znáte další postní a velikonoční speciality? Třeba
pučálku, která provázela zejména
Smrtnou neděli. Její příprava je jednoduchá: jde o naklíčený hrách, na másle nebo nasucho upražený nebo upečený, naslano vylepšený solí a špetkou pepře, nasladko smíchaný s cukrem, rozinkami a kořením.
Zajímavěji zní jídlo nazvané
kočičí svatba: vznikne, když se spolu vaří hrách a kroupy. Výsledek můžete dochutit různými přísadami. Existuje také pochoutka zvaná
kočičí tanec, jejímž základem je kaše z krup, jáhel nebo čočky a vařené kysané zelí, které se po vrstvách vkládaly do pekáčku. Kočičí tanec se mastil škvarkovým sádlem a osmaženou cibulkou a jedl se zapékaný.
Chřástalice aneb hnětýnky: dobrota ze západních Čech

Bohatě zdobené pečivo zvané
hnětýnky či
chřástalice provází Velikonoce, posvícení, svatby a jiné oslavy v
jižních a
západních Čechách. Placky ve tvaru kytiček, srdcí nebo koleček z velmi tuhého, dlouho
hněteného těsta, složením podobného lineckému, se hned po vychladnutí bohatě zdobí nejrůznějšími motivy. Povrch se zpevní čokoládovou nebo bílou cukrovou polevou, do níž se vtisknou plastické cukrové motivy barvené bretonem (
květinky, holubičky, srdíčka), ale stejnou službu udělají lentilky či marcipán, zvlášť, když se zdobením pomáhají děti.
Pokud chcete vidět přehlídku nejkrásnějších kousků, vždy v říjnu kolem svatého Havla se v
Nepomuku koná
soutěžní výstava Nepomucká hnětýnka. K vidění jsou dobroty od několika desítek pekařů a pekařek a výběr je opravdu kvalitní.
Jak si přivolat trochu jarního štěstí?
Třeba tím, že oprášíte některý ze
starých zvyků, provázejících příchod jara.
Barvení vajíček, pomlázku nebo hrkání
řehtačkou zná každý, ale co byste řekli třeba na některou zábavu z jiných koutů Evropy?
Oblíbenou velikonoční tradicí, která si už našla cestu i k nám, je hledání vajíček, která na zahradě nebo leckde po domě poschovával velikonoční zajíček.
- Na Slovensku se sice také chodí s pomlázkou, ale kromě toho je tradičním zvykem také polévání vodou nebo házení dívek a žen do potoka.
- Ve Francii padají dobroty z nebe: čokoládová vajíčka, kuřátka nebo zajíčky prý za sebou trousí zvony, vracející se z Říma.
- Porůznu v Evropě se s vajíčky hrají různé hry: kutálí se z mírného svahu, ťukají se o sebe špičkami, vyhazují se do vzduchu, házejí do dálky nebo se přehazují přes střechu domu – samozřejmě vyhrává ten, jehož vejce se nerozbije. Někde se také barevnými vajíčky zdobí stromy.
Hlavními symboly Velikonoc jsou červená barva symbolizující plodnost a Kristovu krev, zajíčci a kuřátka jako znaky nového života, mladé vrbové proutky a šlehání pomlázky jako znak omlazení, svěže zelené oblečení a Velkopáteční voda a vajíčka jako symboly plodnosti a znovuzrození.
V České republice se příchod jara slaví řadou rituálů a zvyků, jako je barvení vajíček, pomlázka, hrkání řehtačkou, vynášení Morany, očistné rituály a zdobení domácností mladými rašícími proutky.
Během posledních dvou nedělí postního období, Smrtné a Květné neděle, se vynáší smrtka a svěcené jívové proutky (kočičky), které mají důležitou roli v domácích obřadech a zajišťují magickou ochranu příbytku a úrody.
Hnětýnky, známé také jako chřástalice, jsou bohatě zdobené pečivo tradiční v jižních a západních Čechách. Pečivo ve tvaru kytiček nebo srdcí se zdobí čokoládovou nebo cukrovou polevou a slaví se s nimi Velikonoce a jiné oslavy.
Mezi tradiční velikonoční jídla patří pučálka (naklíčený hrách), kočičí svatba (vařený hrách a kroupy) a kočičí tanec (kaše z krup, jáhel či čočky s kysaným zelím).
Portál Kudy z nudy nabízí tipy na akce probíhající o Velikonocích na různých místech, které v sobě nemusí vždy nést pouze velikonoční tradice, například navštěvu hrál, zámků nebo skanzenů.
Pro většinu křesťanů je Velikonoce svátkem zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale zároveň oslavou jarní rovnodennosti a příchodu jara s probouzením přírody, což odráží i množství pohanských symbolů jakými jsou pomlázka a barvená vejce.
V Evropě existují různé podobné tradice, jako je hledání vajíček schovaných velikonočním zajíčkem, polévání vodou a házení dívek do potoka na Slovensku, či hry s vajíčky, jako kutálení z mírného svahu nebo přehazování přes střechu domu.
Mezi nejoblíbenější velikonoční tradice patří pomlázka, kraslice a mazance, které jsou typickými ukázkami lidových zvyků během Velikonoc v České republice.
Velikonoční vajíčka lze přirozeně nabarvit pomocí běžně dostupných přírodních zdrojů jako je červené zelí, cibule, kurkuma nebo víno, což poskytuje širokou paletu pestrých odstínů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.