Psal se rok 1896, českým zemím vládl František Josef I., do
pražských ulic vyjela první elektrická tramvaj a v
Pardubicích založili
Johann Heinrich Franck společně s
Robertem Franckem továrnu na cikorku a obilnou kávu. Nejznámějším výrobkem bývala
Pravá Franckova přísada ku kávě zvaná Franckovka. Prodávala se v červených oválných balíčcích a krabičkách, pod názvem Karo-Franck byla k dostání i v kostkách.
Na výrobu náhražek klasické zrnkové kávy se firma orientovala prvních sto let. Hlavní surovina pro její výrobu,
sušená čekanka, se zpočátku dovážela z Nizozemska a Belgie, ale zakladatelé továrny ji záhy začali pěstovat přímo v
Polabí. Zemědělství v Čechách tak rozšířili o nový obor, a Franckovým sušárnám se brzy dařilo natolik, že se kávoviny začaly vyvážet například do Chorvatska, Itálie, Rumunska a Švýcarska.
Milujete kávu?
Nejste sami. Ta pravá v minulosti bývala drahá a někdy zcela nedostupná, a tak se ji lidé pokoušeli nahradit něčím jiným. V mlýncích se s různými úspěchy a neúspěchy drtily
pražené kaštany, žaludy, bukvice, pecky z ovocných stromů, datle, brambory, šípky, mandle nebo
křížaly. Během let se po spoustě pokusů a omylů na čelní příčky kávových náhražek dostalo několik surovin, které se pro výrobu kávovin používají dodnes:
čekankový kořen, z něhož se náhražka kávy vyrábí už od dob napoleonských válek,
pampeliškový kořen, cukrová řepa coby typická složka české melty,
vlčí bob aneb lupina či
obiloviny. Cereální „káva“ se vyrábí z praženého ječmene, žita nebo špaldy, někdy se používá i obilný slad, naklíčená obilná zrna.
Protože žádná z náhražek ale sama o sobě kávový dojem vytvořit nedokáže, výrobci často k základu přimíchávají různé přísady. Týká se to i Kávovin z Pardubic – a jejich poctivě připravované pražené a mleté obiloviny či směsi podle tradičních receptů si Češi oblíbili, zejména ti, kteří se vyhýbají kofeinu nebo chtějí využít výživově zajímavé látky. Mezi nejznámější produkty se řadí
kávovinové směsi Karo, Vitakáva a hlavně populární
značka Melta, „vlajková loď“ společnosti Kávoviny, která tvoří deset procent obratu.
Výrobky od Kávovin pro každou domácnost
V 60. letech po sloučení
Kávovin Pardubice a
Vitany Byšice se výrobní program rozšířil o pufované výrobky, hlavně tehdy oblíbené
rýžové a kukuřičné burizony. V sortimentu se postupně objevily
prášky do pečiva a
vanilinový cukr, kávovinové směsi, obilné kávy Žitovka a Sladovka,
instantní kakao,
ovesné kaše nebo
šuměnky, tedy vesměs výrobky, které téměř denně používá běžná česká domácnost. Do výroby se postupně zaváděla také
horká čokoláda, dětské i bezlepkové piškoty, čočka, hrách, fazole a
sůl, hořčice a
ocet. Schválně se podívejte do špajzu, komory, lednice či spíže, určitě tam od Kávovin něco objevíte.
Všechny produkty se vyrábí přímo v
Pardubicích, kde firma sídlí, a pokud možno z domácích surovin; řada z nich pochází od zemědělců v okolí. Líh do octa tak do
Pardubic putuje z
lihovaru v
Chrudimi, čekanka pro výrobu melty se zase pěstuje na
farmě ve Lhotě pod Libčany.
Káva, Kávoviny a Melta
- Říká se, že zvyk pít pravou zrnkovou kávu, tedy výluh z pražených semen kávovníku, v Čechách zavedli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Lahodnou chuť, vůni a povzbudivé účinky kávy poznali na cestách v arabských zemích a Turecku.
- Melta je tradiční „značková“ kávovina. Vyvážená směs ryze rostlinného složení se v Kávovinách vyrábí desítky let a jedině tento pokračovatel Franckovy výroby má právo používat pro kávovinovou směs název Melta.
- Kávoviny jsou jedinou potravinářskou firmou v České republice, která má v provozu zařízení na pufování. Už dávno se nevyrábí jen rýžové a kukuřičné burizony, ale i pohankové a jahelné pukance, ochucené třeba medem.
- Za každým odběratelem vidí Kávoviny koncové spotřebitele, a ti si musí pochutnat.