ÚvodAktualityČeské značky a Kávoviny: Melta, kakao, piškoty a další dobroty z Pardubic
Gurmánská turistika

České značky a Kávoviny: Melta, kakao, piškoty a další dobroty z Pardubic

Poslechněte si audio verzi článku
Holandské kakao, piškoty pečené ze špaldové mouky, vajec a třtinového cukru s příchutí kokosu, anebo tradiční Melta: to je jen část tradičního výrobního sortimentu společnosti Kávoviny z východočeských Pardubic. Má za sebou více než 120 let dlouhou historii, a přestože výrobky s retro obaly znáte ze všech českých prodejen, samotný název firmy moc známý není. Pojďme to napravit!

Recept na Melta perníkové latte

Psal se rok 1896, českým zemím vládl František Josef I., do pražských ulic vyjela první elektrická tramvaj a v Pardubicích založili Johann Heinrich Franck společně s Robertem Franckem továrnu na cikorku a obilnou kávu. Nejznámějším výrobkem bývala Pravá Franckova přísada ku kávě zvaná Franckovka. Prodávala se v červených oválných balíčcích a krabičkách, pod názvem Karo-Franck byla k dostání i v kostkách.

Na výrobu náhražek klasické zrnkové kávy se firma orientovala prvních sto let. Hlavní surovina pro její výrobu, sušená čekanka, se zpočátku dovážela z Nizozemska a Belgie, ale zakladatelé továrny ji záhy začali pěstovat přímo v Polabí. Zemědělství v Čechách tak rozšířili o nový obor, a Franckovým sušárnám se brzy dařilo natolik, že se kávoviny začaly vyvážet například do Chorvatska, Itálie, Rumunska a Švýcarska.
 

Milujete kávu?



Nejste sami. Ta pravá v minulosti bývala drahá a někdy zcela nedostupná, a tak se ji lidé pokoušeli nahradit něčím jiným. V mlýncích se s různými úspěchy a neúspěchy drtily pražené kaštany, žaludy, bukvice, pecky z ovocných stromů, datle, brambory, šípky, mandle nebo křížaly. Během let se po spoustě pokusů a omylů na čelní příčky kávových náhražek dostalo několik surovin, které se pro výrobu kávovin používají dodnes: čekankový kořen, z něhož se náhražka kávy vyrábí už od dob napoleonských válek, pampeliškový kořen, cukrová řepa coby typická složka české melty, vlčí bob aneb lupina či obiloviny. Cereální „káva“ se vyrábí z praženého ječmene, žita nebo špaldy, někdy se používá i obilný slad, naklíčená obilná zrna.

Protože žádná z náhražek ale sama o sobě kávový dojem vytvořit nedokáže, výrobci často k základu přimíchávají různé přísady. Týká se to i Kávovin z Pardubic – a jejich poctivě připravované pražené a mleté obiloviny či směsi podle tradičních receptů si Češi oblíbili, zejména ti, kteří se vyhýbají kofeinu nebo chtějí využít výživově zajímavé látky. Mezi nejznámější produkty se řadí kávovinové směsi Karo, Vitakáva a hlavně populární značka Melta, „vlajková loď“ společnosti Kávoviny, která tvoří deset procent obratu.
 

Výrobky od Kávovin pro každou domácnost

V 60. letech po sloučení Kávovin Pardubice a Vitany Byšice se výrobní program rozšířil o pufované výrobky, hlavně tehdy oblíbené rýžové a kukuřičné burizony. V sortimentu se postupně objevily prášky do pečiva a vanilinový cukr, kávovinové směsi, obilné kávy Žitovka a Sladovka, instantní kakao, ovesné kaše nebo šuměnky, tedy vesměs výrobky, které téměř denně používá běžná česká domácnost. Do výroby se postupně zaváděla také horká čokoláda, dětské i bezlepkové piškoty, čočka, hrách, fazole a sůl, hořčice a ocet.  Schválně se podívejte do špajzu, komory, lednice či spíže, určitě tam od Kávovin něco objevíte.

Všechny produkty se vyrábí přímo v Pardubicích, kde firma sídlí, a pokud možno z domácích surovin; řada z nich pochází od zemědělců v okolí. Líh do octa tak do Pardubic putuje z lihovaru v Chrudimi, čekanka pro výrobu melty se zase pěstuje na farmě ve Lhotě pod Libčany.
 

Káva, Kávoviny a Melta

  • Říká se, že zvyk pít pravou zrnkovou kávu, tedy výluh z pražených semen kávovníku, v Čechách zavedli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Lahodnou chuť, vůni a povzbudivé účinky kávy poznali na cestách v arabských zemích a Turecku.
  • Melta je tradiční „značková“ kávovina. Vyvážená směs ryze rostlinného složení se v Kávovinách vyrábí desítky let a jedině tento pokračovatel Franckovy výroby má právo používat pro kávovinovou směs název Melta.
  • Kávoviny jsou jedinou potravinářskou firmou v České republice, která má v provozu zařízení na pufování. Už dávno se nevyrábí jen rýžové a kukuřičné burizony, ale i pohankové a jahelné pukance, ochucené třeba medem.
  • Za každým odběratelem vidí Kávoviny koncové spotřebitele, a ti si musí pochutnat.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

#světovéČesko a 100 let hořovických akordeonů

#světovéČesko a 100 let hořovických akordeonů

Hořovická firma Delicia accordions vyrábí akordeony a harmoniky již 100 let! Podnik založil v roce 1920 Josef Kebrdle a v období první republiky dosáhly jeho nástroje světového věhlasu. Ruční výroba těch nejkvalitnějších nástrojů přetrvala dodnes – muzikanti si mohou vybrat z široké nabídky akordeonů a heligonek, nebo si nechat postavit nástroj na míru.

Známá jména: známí cukráři a cukrářky a kde se s nimi setkáte?

Známá jména: známí cukráři a cukrářky a kde se s nimi setkáte?

Jejich dorty a zákusky jsou spíš malá umělecká díla. Tak úžasná, že je vám občas líto je prachobyčejně sníst, slízat nebo vypít. Dokážou ušlehat, umíchat a upéct všechno, na co byste mohli mít chuť, a kromě známých dezertů vymýšlejí i vlastní originální kousky. Vítejte ve sladkém světě známých cukrářů a cukráren a tradičních i neobvyklých sladkých dobrot!

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a sladký život s Lentilkami, Smarties a M&M’s

#světovéČesko a sladký život s Lentilkami, Smarties a M&M’s

Po více než sto letech společnost Nestlé končí s výrobou lentilek v Holešově a oblíbenou sladkost přesouvá do německého Hamburku. Vzpomínáte si ještě na ty hnědé, ve kterých prý bývalo víc čokolády? Anebo modré: těch bylo tak málo, že se říkalo, že kdo ji najde, vyhraje milion? A holky, která z vás si nikdy nezkusila nabarvit pusu červenou lentilkou?

České značky: Sfinx a sladký život s Lentilkami, Bon Pari a Hašlerkami

České značky: Sfinx a sladký život s Lentilkami, Bon Pari a Hašlerkami

Od rodiny Kneslových až ke Sfinxu a Nestlé: taková byla cesta Lentilek, jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších cukrovinek. Seznámíme vás také s historií bonbonů Bon Pari a Hašlerek, které se původně vyráběly v pražské továrně Orion.

Tradice české kuchyně: Slavné kuchařky aneb začalo to Rettigovou

Tradice české kuchyně: Slavné kuchařky aneb začalo to Rettigovou

Odkud se vzal oblíbený pokyn kuchařských kurzů „vraz do toho čtyři vejce“? Která dáma doufala, že prorazí na poli literárním, ale místo sladkobolných básniček se dodnes čtou její kuchařské recepty? Která ze známých českých kuchařek zaplatila z honoráře za svou první knihu pohřeb malé dcerky? A která vedla za první světové války vývařovnu pro chudé obyvatelstvo a válečné invalidy? Vítejte ve světě zkušených paní a dam, které hospodyňkám radily, jak se otáčet v kuchyni a proslavily se jako autorky kuchařských knih.

#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech

#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

#světovéČesko a slavný porcelán s cibulovým vzorem

#světovéČesko a slavný porcelán s cibulovým vzorem

Je to už bezmála 300 let, co se na evropských stolech poprvé objevil porcelán zvaný cibulák. Než se propracoval od tmavých odstínů k bílému podkladu a modrému zdobení, pár desítek let to trvalo. Postupně ale začal být tak oblíbený, že na jeho výrobě založilo živnost několik porcelánek. U nás se vyrábí už více než 130 let v porcelánce v Dubí na Teplicku, před časem dokonce vzniklo speciální muzeum: Dům porcelánu s modrou krví.

Další aktuality

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Pardubický kraj

Na vaši pozornost se těší řada neobjevených míst v Pardubickém kraji. Vypravte se do Staročeského muzea v Trusnově, Muzea dýmek v Proseči, prozkoumejte zámek Nasavrky, poznejte těžký život pašeráků a celníků v zajímavém muzeu v Králíkách a seznamte se s historií také v Městském muzeu Žamberk. V Institutu Paměti národa v Pardubicích se nechejte unášet vyprávěním pamětníků doplněným o projekce, netradiční efekty na pomezí hry, filmu a rozšířené reality. Naplánujte si výlet do Vojenského muzea Lichkov nebo na unikátní zámek Letohrad a rozhlédněte se po kraji z rozhledny Suchý vrch.
18. květen 2025 8:33
Památky, Pardubický kraj

V Litomyšli zažijete Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové

Rok Magdaleny Dobromily Rettigové je tady! Letos slavíme dvojitou porci výročí: 240 let od narození a 180 let od úmrtí nejznámější české „food influencerky“ své doby – Magdaleny Dobromily Rettigové. Příběh jejího života začal na dvoře ve Všeradicích a díky své legendární kuchařce se stala nesmrtelnou. Její recepty voní českými domácnostmi dodnes – a její příběh má pořád co říct i nám. Připomeňme si letos, jak chutná tradice – třeba na Gastronomických slavnostech Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli. Na ty letošní můžete přijet 24. a 25. května!
11. květen 2025 9:22
Gurmánská turistika, Pardubický kraj

Muzeum v přírodě Vysočina slaví 15 let od zápisu masopustních obchůzek a masek z Hlinecka na seznam UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka slaví 15. výročí zápisu do Reprezentativního seznamu UNESCO. Muzeum v přírodě Vysočina si tuto skutečnost připomene programy, které se budou konat v pátek 16. května v památkové rezervaci Betlém a v sobotu 17. května na Veselém Kopci.
11. květen 2025 8:02
Kultura, Pardubický kraj

Hradní májové veselo bude o víkendu na Svojanově

Hrad Svojanov opět ožije rukodělným umem. Páni svého řemesla zde předvedou, co umějí, nabídnou své výrobky. Nebude chybět ani hudba a tanec. Středověký hrad se o víkendu 10. a 11. května 2025 promění v jedno velké tržiště. Hradní jarmark patří k tradičním akcím, které správa hradu pořádá.
5. květen 2025 9:59
Památky, Pardubický kraj

Oslaďte si státní svátek na Slavnostech perníku v Pardubicích

Ve čtvrtek 8. května 2025 se bude v Pardubicích skloňovat perník ve všech pádech. Na nádvoří tamního zámku, sídla Východočeského muzea, proběhnou oblíbené Slavnosti perníku a perníková vůně bude prostupovat celým zámeckým areálem. Na den plný sladké zábavy vás zve portál Kudy z nudy.
4. květen 2025 9:07
Zážitky, Pardubický kraj

7 věcí, které nevíte o… Pernštejnech

Páni z Pernštejna patřili zejména v 16. století společně s Rožmberky k nejmocnějším a také nejbohatším rodům českého království. Vlastnili rozsáhlá panství, zakládali rybniční soustavy a dokonce ze všech českých rodů jedině Rožmberkové a Pernštejnové mohli vybudovat své paláce v areálu Pražského hradu, sídla králů. Oba rody také provázela řada legend a dokonce oba měly svou vlastní bílou paní.
4. květen 2025 8:51
Památky, Pardubický kraj

Udělejte si procházku okolo Bohdanečských rybníků

Máte chuť vyrazit někam do přírody? Udělejte si nenáročnou procházku okolo Bohdanečských rybníků. V tomto období zde navíc uvidíte množství ptáků, které můžete sledovat z ornitologické pozorovatelny.
4. květen 2025 6:00
Letní sporty, Pardubický kraj

Smetanova Litomyšl bude nejen hudební, ale i výtvarná

Letošní 67. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2025 bude zahájen 14. června a potrvá až do 6. července. Po dvou letech, kdy byl festival přesunut z důvodu rekonstrukce zámku na zimní stadion, se vrací na své tradiční místo. Pro návrat na nádvoří zámku očítají organizátoři i s nezbytným zcela novým řešením zastřešení. Autorem návrhu je renomovaný architekt Josef Pleskot. Do Litomyšle letos opět zavítají ti nejlepší čeští umělci v čele s Jakubem Hrůšou, Tomášem Netopilem, Tomášem Hanusem, Václavem Luksem, Pavlem Černochem nebo Lukášem Vondráčkem. Program festivalu propojí podtitul Vášeň.
30. duben 2025 19:05
Kultura, Pardubický kraj