Patrik Ouředník (* 23. dubna 1957,
Praha) je jednou z nejoriginálnějších postav české literatury. Sám se nejčastěji označuje za překladatele, ostatně za překlad
Pantagruela Françoise Rabelaise obdržel
Cenu Josefa Jungmanna. Z francouzštiny přeložil díla
Borise Viana, Jacquese Brela, Alfreda Jarryho a dalších autorů, naopak do francouzštiny překládá básnické sbírky
Vladimíra Holana, Jana Skácela a dalších. Dílem
Françoise Rabelaise se navíc Ouředník zaobírá tak důkladně, že byl oceněn i za mystifikaci v autorově stylu. Vedle překladatele je ale také spisovatelem: je laureátem
Státní ceny za literaturu, za knihu
Antialkorán získal
Magnesii Literu a obdržel řadu dalších knižních cen. Mezi jeho díly pak vedle slovníku nekonvenční češtiny
Šmírbuch jazyka českého (v níž najdete šestnáct tisíc výrazů z oblasti argotu, slangu a „nekonvenční češtiny“ z let 1945 až 1989) vyniká kniha
Europeana – Stručné dějiny dvacátého věku. Experimentální próza z roku 2001 byla přeložena do sedmatřiceti jazyků, čímž se stala
nejpřekládanější českou knihou od sametové revoluce v roce 1989.
Jak svou knihu popisuje sám autor?
„Europeana vznikla na podkladě tří slov, které jsem v té fázi koncepce zvolil za charakteristická pro dvacáté století. Slova byla tři. Šlo o slovo překotnost, dvacáté století bylo nepochybně překotnější než jiná. O slovo infantilismus, dvacáté století bylo nepochybně infantilnější než jiná a o slovo scientismus, který se nezrodil ve dvacátém století, ale naplno se rozbujel po nějakém čase. Takže v momentě, kdy jsem měl tahle tři slova pohromadě, šlo o to napsat překotný, infantilní a řekněme pseudovědecký text. Čili Europeana jsou výslednicí téhle jakési svaté lexikální trojice.“
Ouředníkův text se pohybuje na pomezí beletrie a esejistiky. Jednolitý text bez vypravěče a kapitol je provokativním pokusem, jak pomocí fiktivních příběhů, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází sestavit
bizarní kroniku dvacátého století, nejvražednějšího století lidských dějin. Jak uvádí
nakladatelství Volvox Globator, k otázkám, které vás pří čtení napadnou, však Ouředník neposkytuje odpovědi a řešení – přesněji řečeno jich nonšalantně nabízí tolik, že výsledek trochu vypadá jako ve výprodeji zlevněného zboží u vetešníků 20. století. Kniha
Europeana zvítězila ve
vánoční anketě Lidových novin o
nejzajímavější knihu roku 2001 a byla nominována na
cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii. Její dramatizaci můžete vidět v
Divadle Na zábradlí v Praze.
Kdo je Patrik Ouředník
Patrik Ouředník se narodil v
Praze v rodině lékaře a středoškolské profesorky francouzštiny, Francouzky italského původu, žijící od roku 1949 v Čechách. V 70. letech se podílel na činnosti Jazzové sekce, v roce 1979 podepsal petici za propuštění politických vězňů v Československu a kvůli tomu nemohl studovat. Vystřídal řadu zaměstnání a v roce 1984 emigroval do
Francie. Několik let pracoval jako šachový trenér a konzultant, později jako knihovník. Vystudoval francouzskou literaturu, byl redaktorem a vedoucím literární rubriky ve čtvrtletníku
L'Autre Europe a přednášel na
Svobodné univerzitě v Nouallaguetu, u jejíhož vzniku stál. V letech 2003–2007 vedl v
nakladatelství Paseka ediční řadu
Smil: jazykem o jazyce.
Patrik Ouředník žije ve Francii, nerad mluví s novináři, rozhovory poskytuje málo, a k literárním cenám má vztah lhostejný až mírně negativní. Dosud se mu podařilo nezúčastnit se jediného převzetí a místo sebe pro ceny posílá pro ocenění nakladatele.