ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Hořká vůně vanilky, oplatky Fidorka a Romana Vaverová
Životní styl

Česko mezi řádky: Hořká vůně vanilky, oplatky Fidorka a Romana Vaverová

Poslechněte si audio verzi článku
Ve svém druhém historickém románu Hořkosladká vůně vanilky se Romana Vaverová věnuje příběhu Marie Fiedorové. Ta na počátku 20. století proměnila malinkou pekárnu v nejvýznamnější podnik svého druhu ve Slezsku a proslavila se i v konkurenci podobných výrobců z ostatních zemí Rakouska-Uherska. Je vám její jméno povědomé? Ano, jasně z něj slyšíte název dobroty jménem Fidorka.
Celý příběh Fidorek začal Amálii Fiedorovou, která pekla oplatky na otevřeném ohni a prodávala je na promenádě v Opavě. V knize Hořkosladká vůně vanilky se však Romana Vaverová věnuje její snaše Marii, která malinkou pekárnu proměnila ve velkokapacitní podnik s padesáti zaměstnanci. Za Mariina vedení se firma Fiedor stala nejvýznamnějším podnikem svého druhu, a to nejenom ve Slezsku, ale i ostatních zemích Rakouska-Uherska. A to všechno přesto, že jeho samotná majitelka měla poměrně složitý životní osud. Poměrně brzy ovdověla a coby osamělá a poměrně mladá matka tří malých dětí se musela rozhodnout, jak se svým životem naloží dál. Bez sociálních jistot a bez podpory manžela to v Rakouském Slezsku jako začínající podnikatelka jistě neměla jednoduché, přesto nalezla odvahu a rozhodla se firmu Fiedor vést sama dál.



Hořkosladká vůně vanilky tak sice je historický román, ale svými tématy je aktuální i dnes. Poznáte tu, s jakými potížemi a předsudky se šikovná podnikatelka potýkala na konci 19. století, rodinnou historii i to, jak a čím v té době Opava žila. Seznámíte se i s dalšími osobnostmi regionu, například s Marií Scholzovou, spisovatelkou a básnířkou, známou pod uměleckým jménem Marie Stona, anebo Berthou von Suttnerovou, pražskou rodačkou, spisovatelkou, pacifistkou a první ženou, které byla udělena Nobelova cena míru. Obě ženy se seznámily na jaře 1891, spřátelily se, pravidelně se scházely, psaly si dopisy a v roce 1913 Bertha dokonce navštívila Marii Stonu na zámku v Třebovicích.

V knížce je řada historických fotografií Opavy z přelomu 19. a 20. století a také různé praktické rady cestovatelům, dojmy z návštěv světových výstav a dobové postřehy, převzaté z novin, časopisů a cestopisů. Společně s Marií Fiedorovou se dokonce vydáte na výlet s malou skupinkou opavských měšťanů na Světovou výstavu do Paříže a seznámíte se se zapomenutým českým vynálezem jménem šelmosmrtič. Speciální oblek na boj se lvy a tygry patří mezi bizarní české výstavní exponáty. „V pražské měšťanské společnosti dosáhl takové popularity, že ještě v roce 1900 byl v novinovém článku použit přenesený výraz Daňový šelmosmrtič, který kritizoval právě schválený zákon,“ píše Vaverová. „Noviny hlas národa však komentovala český exponát následovně: V maloměstských vrstvách pražské společnosti došel tento humoristický vynález jisté popularity, ale v Paříži, o tom jsme byli přesvědčeni, nedělá nám mnoho slávy, všimnou-li si tam jeho původu.“

Romana Vaverová (*1971) je autorka knih z žánru fantasy, mytologie a historie, a také výtvarnice. Tvoří z keramiky, skla, betonu a dřeva, je autorkou i realizátorkou několika sakrálních vitráží, například pro kostel sv. Anny v Havířově či kapli sv. Františka v Kravařích. Vytvořila spoustu interiérových vitráží a několik větších instalací umístěných ve veřejném prostoru Ostravy. Postavila také sedm betonových mozaikových lavic (například v zahradě hospice v Ostravě-Zábřehu), a vytvořila velkoplošné mozaiky pro ostravské instituce i menší mozaiky v soukromých interiérech.

Její další historický román, Železné katedrály, se odehrává na konci 19. století v Nových Vítkovicích, v období průmyslového vzestupu. Jednou z hlavních postav je Paul Kupelwieser a jeho snaha modernizovat hutě, vydobýt si úspěch mezi konkurencí a postavit město, které bude odpovídat požadavkům nové doby.
Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

České značky: proč se Tatranky jmenují podle Tater a po kom mají jméno Fidorky?

České značky: proč se Tatranky jmenují podle Tater a po kom mají jméno Fidorky?

Za vším hledej ženu, v případě Fidorek ženu a oplatku: leckde se sice dočtete, že zakladatelem slavné oplatkářské firmy Opavia byl Kašpar Melchior Baltazar Fiedor, syn řezníka z Moravské Ostravy. Jenže byla to jeho žena Amálie, která nad otevřeným ohněm v kleštích pekla tradiční lázeňské oplatky a v opavských parcích je pak prodávala kolemjdoucím.

Ostrava

Ostrava

Objevte město, které překvapí a poznejte proměnu bývalé ocelářské velmoci na vlastní kůži! Protože současná Ostrava, to jsou historické památky, secesní perly i industriální architektura, a k tomu bohatý výběr aktivit pro volný čas.

Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Areál Dolní Vítkovice – unikátní industriální památka Památky

Areál Dolní Vítkovice – unikátní industriální památka

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

Opava

Opava

Historické centrum Slezska na soutoku dvou zlatonosných řek bylo odedávna centrem vzdělanosti a místem, kde se psaly dějiny. Navzdory těžkým bojům na sklonku 2. světové války se tu zachovala řada cenných památek počínaje gotikou a konče architektonickými skvosty první poloviny 20. století.

Havířov

Havířov

V Česku se města a vesnice „na zelené louce“ nestaví příliš často, zejména v posledních staletích. Pověstnou výjimku představuje Havířov, s osmdesáti tisíci obyvateli dvanácté největší město u nás. Byl založen v roce 1955 jako hornické sídliště v prostoru mezi několika menšími vesnicemi.

Kravaře

Kravaře

Kravaře jsou jedním z center Hlučínského Slezska, území se specifickou minulostí, které si uchovává charakteristické nářečí, kroje i zvyky. Leží východně od Opavy a západně od Hlučína v údolní nivě řeky Opavy, nejpřitažlivějším turistickým cílem je zdejší zámek, barokní klenot Slezska.

Další aktuality

7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.
21. listopad 2024 5:08
Životní styl

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?
20. listopad 2024 12:34
Životní styl

Naše tradice – tradiční řemesla, svátky a zvyky, které obdivuje celý svět

Připomeňte si tradice, na které jsme už téměř zapomněli. Zvyky, rituály a svátky, které nás provází celým rokem. Původ některých svátků známe, u jiných je opředen tajemstvím a o přesném významu starých zvyků či rituálů se mohou odborníci dnes už jen přít. Přesto jsou tradice na českém a moravském venkově stále živé. Tradiční a lidová kultura tvoří nedílnou součást kulturního dědictví každé země. Objevte kouzlo života na venkově a objevujte krásná místa Čech, Moravy a Slezska!
20. listopad 2024 7:25
Životní styl

Kdy začíná advent 2024? Jak si užít užít advent v pohodě a klidu

První adventní neděle, která letos připadá na 1. prosince 2024. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Jednotlivým adventním nedělím se říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Adventní doba u nás skončí se západem slunce o Štědrém večeru. Je tomu tak proto, že za dávných časů platil v naší zemi staročeský čas, kdy nový den začínal nocí, tedy západem Slunce dne předcházejícího.
19. listopad 2024 11:00
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Rumunsko?

Delta Dunaje, krásné středověké malované kláštery, vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii, vysoké hory a nekonečné lesy, zachovalé hrady, malebné skanzeny anebo historické centrum města Sighişoara, kde se narodil valašský kníže Vlad III. aneb předloha upíra ze slavného románu Drákula: je tolik věcí, které milujeme v Rumunsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme na Balkán, do jedné z turisticky neprávem opomíjených zemí. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rumunsko!
14. listopad 2024 7:23
Životní styl

Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.
13. listopad 2024 14:00
Životní styl

Lidové pranostiky: prosinec, čas adventu, Tomášské zimy a vánoční oblevy

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!
12. listopad 2024 13:23
Životní styl

Světový den udržitelné dopravy: zkuste cestovat ekologicky

Oslavte Světový den udržitelné dopravy, který připadá na 26. listopad! Je to ideální příležitost pro změnu – připojte se k celosvětové výzvě a vydejte se na krátkou či dalekou cestu po Česku ekologicky. Ať už pojedete vlakem, na kole nebo využijete MHD, každá volba pomůže nejen přírodě, ale i vám – ušetříte čas, stres a užijete si cestování z jiného úhlu. A jak se po Česku pohybovat, a přitom myslet na planetu, vám poradí Kudy z nudy!
11. listopad 2024 12:00
Životní styl