Zdeněk Jarchovský zasvětil část života vývoji detektorů na hledání skrytých kovových předmětů. Pronikl hluboko do komunity hledačů pokladů – a právě mezi ně zve čtenáře v románu
Štěchovická stěna. Nepodíváte se ale jen do krajiny kolem
Štěchovic, prošpikované historkami o bájných
nacistických pokladech, ale i do jiných nalezišť. Konspirační teorie o štěchovickém pokladu knížka nevyvrací ani nepotvrzuje, vypráví jen příběh osamělého úředníka pojišťovny s platem, co stěží stačí na základní potřeby, cigarety a alkohol. Výhodou ale je spousta volného času, který hrdina věnuje svému největšímu koníčku: hledání pokladů.
Společnost
hledačů je pro něj druhá rodina, vše ale změní nález zajímavého historického filmového svitku. Rozjede se vyšetřování, kde nechybí
adrenalin,
dobrodružství, a dokonce i
vražda. Mezi tím vším se ale stále proplétají historky a dohady o bednách a vlacích plných zlata, tajných archivech z druhé světové války, o
nacistických továrnách, slavné
Jantarové komnatě a dalších
tajemstvích Třetí říše.
Možná jste někdy přemýšleli, že byste sami zkusili štěstí; pak pro vás může být knížka
Zdeňka Jarchovského pomyslným startovním políčkem. Zjistíte, že život hledačů rozhodně není pověstná procházka růžovou zahradou, a že rozhodně nestačí mít detektor, kvalitní vybavení do přírody a kousek pověstného štěstí. Slibně zní už samotný začátek:
Neznám důvod, proč mít rád léto, píše autor v úvodu románu.
Horko, komáři a klíšťata. Pro hledače pokladů je ideálním časem jaro. Pole jsou čerstvě zoraná, tráva na lukách teprve vyráží, motyka do hlíny zajede jak do másla. V létě nezbývá než zalézt do lesa, kde se ovšem pořád poflakuje hromada houbařů s pitomými otázkami: „Co to děláte? A našel jste něco pěkného? Je to vůbec povoleno?“ Sklapnou, když jim pod nos strčíte hrst nábojnic a zrezivělého mauzera. Ovšem spolehlivě zabírá pohled na orezlý granát F1.
Na dalších řádcích se dočtete spousty užitečných informací: kterým oblastem se vyhnout, koho byste neměli potkat, že je potřeba mít pohromadě právní minimum a že když nesmíte v lese tábořit, můžete bivakovat. Anebo jak pořádně dopálit hajného: prý mu stačí s nevinným pohledem položit otázku, od kterého kraje lesa je tedy povoleno rozdělávat oheň?
Zkrátka ať už patříte mezi skutečné, teoretické anebo teprve budoucí pátrače a objevitele, se
Štěchovickou stěnou nabere vaše cestování i váš koníček nový směr.
Známými díly Zdeňka Jarchovského jsou Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti a Důvěrná zpráva ze San Franciska.
Román Štěchovická stěna vypráví příběh úředníka, který se věnuje hledání bájných nacistických pokladů, a zahrnuje krajiny kolem Štěchovic a další naleziště.
Vyhlídka Máj nabízí pohledy na Vltavu, která protéká skalnatým kaňonem a vytváří meandry ve tvaru podkovy.
Stezka vede skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, a byla populární i díky vznikajícím trampským osadám.
Posázavský Pacifik je železniční trať z Prahy do Čerčan a Světlé nad Sázavou, oblíbená pro pravidelnou i nostalgickou osobní dopravu a turistické jízdy podél řeky Sázavy.
Vrch Medník je známý jako jediné naleziště kandíku psího zubu v Čechách a chráněné lesy, kde již v roce 1965 vznikla jedna z nejstarších naučných stezek.
Kopec Ďábel nad Petrovem je známý jako geometrický střed Čech.
Kromě výroby elektrické energie slouží Přehrada Vrané nad Vltavou i k rekreačním účelům.
Ve Štěchovicích se kromě naučných stezek mluví o legenách ukrytého nacistického pokladu a nachází se zde také historické trampské osady.
Jantarová komnata je známá jako osmý div světa a je spojena s teoriemi o jejím zmizení během druhé světové války a možném úkrytu na území České republiky.