Zdeněk Jarchovský zasvětil část života vývoji detektorů na hledání skrytých kovových předmětů. Pronikl hluboko do komunity hledačů pokladů – a právě mezi ně zve čtenáře v románu
Štěchovická stěna. Nepodíváte se ale jen do krajiny kolem
Štěchovic, prošpikované historkami o bájných
nacistických pokladech, ale i do jiných nalezišť. Konspirační teorie o štěchovickém pokladu knížka nevyvrací ani nepotvrzuje, vypráví jen příběh osamělého úředníka pojišťovny s platem, co stěží stačí na základní potřeby, cigarety a alkohol. Výhodou ale je spousta volného času, který hrdina věnuje svému největšímu koníčku: hledání pokladů.

Společnost
hledačů je pro něj druhá rodina, vše ale změní nález zajímavého historického filmového svitku. Rozjede se vyšetřování, kde nechybí
adrenalin,
dobrodružství, a dokonce i
vražda. Mezi tím vším se ale stále proplétají historky a dohady o bednách a vlacích plných zlata, tajných archivech z druhé světové války, o
nacistických továrnách, slavné
Jantarové komnatě a dalších
tajemstvích Třetí říše.
Možná jste někdy přemýšleli, že byste sami zkusili štěstí; pak pro vás může být knížka
Zdeňka Jarchovského pomyslným startovním políčkem. Zjistíte, že život hledačů rozhodně není pověstná procházka růžovou zahradou, a že rozhodně nestačí mít detektor, kvalitní vybavení do přírody a kousek pověstného štěstí. Slibně zní už samotný začátek:
Neznám důvod, proč mít rád léto, píše autor v úvodu románu.
Horko, komáři a klíšťata. Pro hledače pokladů je ideálním časem jaro. Pole jsou čerstvě zoraná, tráva na lukách teprve vyráží, motyka do hlíny zajede jak do másla. V létě nezbývá než zalézt do lesa, kde se ovšem pořád poflakuje hromada houbařů s pitomými otázkami: „Co to děláte? A našel jste něco pěkného? Je to vůbec povoleno?“ Sklapnou, když jim pod nos strčíte hrst nábojnic a zrezivělého mauzera. Ovšem spolehlivě zabírá pohled na orezlý granát F1.
Na dalších řádcích se dočtete spousty užitečných informací: kterým oblastem se vyhnout, koho byste neměli potkat, že je potřeba mít pohromadě právní minimum a že když nesmíte v lese tábořit, můžete bivakovat. Anebo jak pořádně dopálit hajného: prý mu stačí s nevinným pohledem položit otázku, od kterého kraje lesa je tedy povoleno rozdělávat oheň?
Zkrátka ať už patříte mezi skutečné, teoretické anebo teprve budoucí pátrače a objevitele, se
Štěchovickou stěnou nabere vaše cestování i váš koníček nový směr.
Zdeněk Jarchovský je autor narozený v roce 1952, který je známý svými kriminálními příběhy a detektivkami. Mezi jeho nejznámější knihy patří 'Pověsit je málo', 'Špatně utajený zločin', 'Miluju tě k smrti' a 'Důvěrná zpráva ze San Franciska'.
Román 'Štěchovická stěna' vypráví příběh úředníka, který se věnuje hledání pokladů a objevuje zajímavý historický filmový svitek, čímž začíná vyšetřování plné adrenalinu a dobrodružství, včetně vraždy.
Hlavní hrdina románu 'Štěchovická stěna' se věnuje hledání pokladů, zejména bájných nacistických pokladů kolem Štěchovic a dalších nalezišť.
Hledači pokladů potřebují mít nejen detektor a kvalitní vybavení do přírody, ale také musí splňovat některá právní omezení, jako je nezakládání ohně v lesích nebo bivakování, místo campingu.
Štěchovice jsou známé pro svoji přehrady, naučnou stezku kolem dávno zatopených Svatojánských proudů a legendu o ukrytém nacistickém pokladu. V okolí se nacházejí také historické trampské lokality.
Jantarová komnata, někdy označovaná jako osmý div světa, byla vytvořena z jantaru a beze stop zmizela za druhé světové války. Podle některých teorií může být tato komnata skrytá na území České republiky.
Tramping je fenomén spojený s trávením volného času v přírodě, inspirací romantikou Divokého západu a kamarádstvím. Trampové často hledají odlehlé a divoké krajiny pro své dobrodružství.
Vyhlídka Máj nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu, kde řeka protéká skalnatým kaňonem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.