ÚvodAktualityHrady a zámky vstupují do lucemburského roku
Památky

Hrady a zámky vstupují do lucemburského roku

  • 7. března 2016
Národní památkový ústav si letos kromě 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. připomíná celý rod Lucemburků. Již šestý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů proto nese název Lucemburský rok a NPÚ se jím připojuje k oficiálním národním karlovským oslavám. Centrem a „hlavním stanem“ lucemburského roku se stane státní hrad Karlštejn, jenž je s Karlem IV. ikonicky spojen.

Na Karlštejně uvidíte poklad

KarlštejnHlavní událostí roku bude výstava Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., otevřená od 7. května právě na Karlštejně. Jak název napovídá, představí tzv. karlštejnský poklad, soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které vypovídají o kultuře a životním stylu Karlova dvora. Nádoby na pití, módní doplňky, například šperky, přezky, spony a knoflíky, které se za Karla IV. teprve ujímaly, ale také schránky na vonné bylinky a masti, tzv. povoňky. Patřily k dennímu životu panovníka a dokládají životní styl jeho doby. Karlštejnský poklad byl pravděpodobně za husitských válek ukryt v karlštejnských zdech, kde téměř 600 let čekal na své nalezení. Dnes je uložen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, které se na vzniku výstavy podílí.
 
Kromě výstavy Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., která bude otevřena po celou sezonu, chystá správa hradu Karlštejn na celou sezonu řadu akcí, mimo unikátních prohlídek také mimořádná představení. Návštěvníci mohou na prohlídku Karlštejna přicházet již během března, a to denně kromě pondělí.
 

Hrad Veveří chystá nové expozice

hrad VeveříDalší hrady připomenou dobu Lucemburků zajímavými expozicemi, jimiž se rozšíří stávající prohlídkové trasy – jsou jimi hrad Veveří a zámek Jindřichův Hradec. Hrad Veveří připomene Lucemburky od 2. července expozicí Lev a orlice, dále bude ke zhlédnutí dlouhodobá výstava Moravští Lucemburkové a jejich hrad, která ukáže Jana Lucemburského a Karla IV. jako vládce Moravy a spolu s nimi i významné členy moravské rodové větve – markraběte Jana Jindřicha a jeho syny Jošta a Prokopa. Zvláštní pozornost bude zaměřena na hrad Veveří, hlavní panovnickou rezidenci na Moravě, důležitou zemskou pevnost i místo klíčových politických jednání. První víkend po otevření výstavy bude na hradě vystavena unikátní relikvie z lucemburské dobypontifikální rukavice svatého Vojtěchaboleslavské klenotnice, dokládající hluboké duchovní tradice lucemburského věku.
 
Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, budou při příležitosti otevření expozice na hradě vystaveny zcela jedinečné a na Moravě nikdy neprezentované exponáty ze svatovítského pokladu, spojené s fundátorskou činností Lucemburků. České a moravské Lucemburky symbolicky propojí kopie tří významných středověkých děl: v dubnu bude na jeden víkend na hradě Veveří vystavena královská svatováclavská koruna a návštěvníkům z Karlštejna bude umožněno zhlédnout Šternberskou madonu. V září naopak poputuje koruna na Šternberk a kopie Madony z Veveří na Karlštejn.
 

Svatý Jiří v Jindřichově Hradci

Jindřichův HradecZámek Jindřichův Hradec představí od srpna výstavou Následovníci sv. Jiří svatojiřskou legendu a její jindřichohradecké ztvárnění. Expozice, která vzniká v Oldřichově hradu, vrcholně gotické části jindřichohradeckého zámku, bude věnována zdejší svatojiřské legendě, evropsky významnému cyklu nástěnných maleb, které umožňují nahlédnout do života společnosti v době „krále rytíře“ Jana Lucemburského. Mimořádně významná památka výtvarného umění zachycuje na mnoha scénách dobu, kdy za Jana Lucemburského i Karla IV. kvetla rytířská kultura a přes jindřichohradecký dvůr Oldřicha III. do Čech z Podunají spolu s minnesängry přicházela vyspělá dvorská kultura. Expozice provede návštěvníky středověkou podobu hradu, naznačí tehdejší využití jeho prostor a představí rytířskou kulturu první poloviny 14. století i osobnost Oldřicha III. z Hradce, jednu z nejvýznamnějších postav své doby. Vrcholem návštěvnické trasy bude komnata se svatojiřskou legendou, kde bude představen příběh, který legenda vypráví, její umělecký význam i kontext jejího vzniku.
Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou Památky

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou

Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády Památky

Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Na třetím nádvoří vás přivítají vznosné arkády a za nimi malý park, v němž stojí Rondel, jedna z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Každý okruh nabízí interiéry, které jsou k vidění jen zde.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky