Podobně jako
Divokou Orlici a
Vltavu i
Berounku lemuje bezpočet starých hradišť, starých tvrzí a důstojných hradů. Jen na horním toku z
Plzně do
Roztok u
Křivoklátu čeká takových míst pět – a k tomu jako bonus
nádherná místa z knížek Oty Pavla, od
hospody U Rozvědčíka přes
přívoz strýce Proška a spisovatelovu pamětní síň v
Luhu pod Branovem.
Záleží jen na vás, zda zvolíte cesty
autem, na
kole či
pěšky po souši anebo plavbu řekou
Berounkou na kanoi či kajaku. Tomu, kdo se rozhodne pro vodní cestu, je určena
vodácká naučná stezka Berounka. Tu totiž tvoří samotná
řeka Berounka a je primárně určena vodákům. Začíná na západní hranici
CHKO Křivoklátsko a končí na východní hranici
CHKO Český kras.
Zapomenutý hrad Věžka
Hezké
vodácké putování po
Berounce pro mnohé nezačíná v
Plzni, ale u mostu v
Dolanech. Tak ale přijdete o půvabný říční úsek v
přírodním parku Horní Berounka (anebo o průjezd průmyslovou částí
západočeské metropole, což je hlavní důvod, proč se lodě na vodu spouštějí až za Plzní) a zároveň o první z hradů,
Věžku. Každopádně od dolanského mostu to k ní není nijak daleko: jde o volně přístupnou zříceninu malého
středověkého hrádku u
Druztové.
Název napovídá, že jeho dominantou bývala zdaleka viditelná obytná věž, ovšem jinak to byl hrádek malý a nijak významný. Už v 15. století
Věžka zpustla, dnes tu najdete jen zbytky zdí, gotickou branku či tesané schodiště, vesměs s pěknými výhledy do okolí. Rozhodně by ale byla škoda
Věžku minout, zvlášť když sem pohodlně vede
žlutá turistická značka.
Dvojice hradů Libšten a Krašov
Než mírná
Berounka dorazí k soutoku s divočejší
řekou Střelou, která se sem řítí z kraje rozeklaných kaňonů od severozápadu, kousek za Kaceřovem mine hranolovou věž
zříceniny hradu Libštejna na strmém pahorku nad pravým břehem. Měl podobné osudy jako
Věžka, opuštěný byl zhruba o sto let později a dnes je rovněž volně přístupný. Vodáci mohou přistát na louce pod hradem, cyklisty a pěší k němu dovede červená značka z Liblína; cestou navíc půjdete přes pěknou
vyhlídku na Havlově skále.
Romantická
zřícenina hradu Krašov je obestřená
krvavou pověstí o sporu dvou znepřátelených rodin, pánů z Krašova a pánů z Libštejna, když se hádali o statek na hranici svých panství. Krašov vydržel z dosud navštívených sídel nejdéle, dokonce byl přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů
plaského kláštera, ovšem po jeho zrušení rychle zchátral. Vodáci snadno „zakotví“ pod hradem, ostatní výletníci mohou využít modrou značku z obce
Bohy.
Na Týřov nebo na Křivoklát?
Po několika dalších oblých zátočinách se na ostrohu nad
Berounkou vynoří zříceniny
hradu Týřova. Patřil mezi
nejstarší české hrady, první zmínka o něm pochází již z roku 1249 a jeho devět okrouhlých věží vzbuzovalo úctu tehdy, v čase jeho největší slávy a návštěvníky určitě zaujme i nyní, když z hradních zdí a kdysi pyšných věží zbyly jen rozvaliny. Hrad patří k oblíbeným výletním místům, je volně přístupný a vede k němu žlutá turistická značka ze
Skryjí.
Týřov leží v zeleném moři
chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, podobně jako další hrad, který nepochybně znáte: své jméno získal podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.
Dnešní podobu
Křivoklátu dali
Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929. Prohlédnete si tu nádhernou hradní kapli, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnu, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu,
proslulé vězení a mučírny s mučicími nástroji i velkou věž s loveckými sbírkami. Pokud se po relaxu na minimálně osídleném horním toku odhodláte k plavbě do
Berouna (kousek za ním můžete během teplého počasí přespat na tábořišti v
lomu Alkazar) a dál, třeba až k místu, kde
Berounka ústí do
Vltavy, můžete připočítat a navštívit ještě
zámek Nižbor,
zříceninu hradu Tetín,
hrad Karlštejn a
Kazín, pozůstatky středověké tvrze nad
Černošicemi, kam legendy umístily sídlo
kněžny Libuše.
Víte, že...?
- Berounka vzniká soutokem čtyř řek, Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy.
- Lehká a bezpečná řeka je ideální pro vodácké rodiny, seniory i juniory. Na splutí z Plzně do Prahy je potřeba zhruba pět dnů.
- Většinou nemá problémy s vodou, ovšem čeká vás časté přenášení lodí přes jezy a přetahování přes mělčiny pod nimi; kvůli nim se řece občas hanlivě říká Spojené rybníky Berounské.
- Řeka má množství přívozů, funguje například přívoz Nadryby, Darová, Branov (přívoz Oty Pavla) nebo Kazín – Mokropsy (dlouhodobě mimo provoz).
- Původní název řeky byl Mže (je jednou z řek, z níž Berounka vzniká). Název Berounka je doložen od 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako "řeka berounských". K rozšíření pojmenování Berounka přispěla známá Müllerova mapa z roku 1720. Název byl až v 60. letech 20. století úředně zakotven ve vodohospodářské dokumentaci i místopisném názvosloví pro řeku začínající již soutokem Mže a Radbuzy.