Jeřábi popelaví z našich končin odlétají na zimu do teplejších oblastí na jihu Evropy.
Mláďata se učí svou migrační trasu od rodičů a obvykle se na ni vydávají společně během prvních podzimních týdnů. Starší ptáci s mláďaty se připojují k ostatním,
z České republiky se obvykle vydávají na shromaždiště, například v
Německu, kde se
přidávají k velkým hejnům jeřábů připravujícím se k migraci na jih. Naši ptáci většinou několik týdnů pobývají v širším
okolí Drážďan a pak se společně s ostatními jeřáby přesouvají
do Francie. Někteří zůstávají tam, jiní leté dále přes Pyreneje dále do
Španělska, především do známého zimoviště jeřábů
Extremadura. Největší cestovatelé z řad jeřábů zakotví na zimu v severní a východní Africe.
Ovšem v minulých letech se také stalo, že se rodina českých jeřábů nakonec od hejna odpojila a letěla
zpět do Česka, kde strávila celou zimu. Mláďata se pravidelně líhnou v několika oblastech: na
Českolipsku a v
Máchově kraji, v okolí
Lázní Bohdaneč a
Chlumce nad Cidlinou, v
Českém ráji, na
Tachovsku,
Plzeňsku,
Třeboňsku, v
Lednicko-Valtickém areálu,
Kroměřížsku a
Ostravsku (
Hlučín,
Bohumín,
CHKO Poodří).
Jeřábí život aneb příběh mláděte z Máchova kraje
Abychom lépe porozuměli životu jeřábů, využívají ornitologové
GPS-GSM vysílač napájený solárním panelem, který je připevněn na kroužek. Poprvé u nás tento systém využili ornitologové ze
Zoo Ostrava roku 2017. Díky systému mohli pozorovat mládě z
Máchova kraje a zaznamenali,
kdy mládě
poprvé začalo létat, kam létá za potravou a kam létá nocovat. Rodina s okroužkovaným mládětem a ještě jedním starším ptákem se
připojila k většímu hejnu okolo třiceti jeřábů v Německu, se kterými se společně krmila na polích a chystala se na svou první dalekou cestu. Poté se však rodina vrátila zpět "domů" a přečkala zde zimu.
Bohužel osud nebyl k mláděti příliš dobrotivý. Začátkem roku 2020 byl
mladý pták zabit liškou. Nacházel se zrovna v nejkritičtější fázi svého života, a to v době prvního pelichání, kdy ptáci na nějaký čas ztratí schopnost létat a stávají se velmi zranitelnými. To se mu stalo osudným, když procházel okolo liščí nory s liščaty. Jelikož se jednalo o tříletého ptáka, který by mohl v dalším roce začít hnízdit, je to velká ztráta.
Přejeme tedy
letošním jeřábům dobrý let a na jaře šťastný návrat, abychom mohli zkoumat jejich zvyky i v příštím roce.
Jeřáb popelavý byl historicky ve střední Evropě vyhuben a v České republice začal hnízdit až na konci 80. let minulého století. Od té doby je jeho populace na vzestupu a přibývá nových hnízdišť, přesto stále patří mezi kriticky ohrožené druhy. Podle ornitologů je proto důležité podrobně
sledovat vývoj této populace. V Česku existuje
výzkumně-záchranný projekt Jeřábí život, jehož cílem je ochrana a monitoring jeřábů s pomocí barevných kroužků a již zmíněných GPS-GSM vysílačů.
Jeřábi popelaví opouštějí svá hnízdiště na podzim, aby se vydali na zimoviště.
Ne, jeřábi nemají migrační trasu vrozenou, na rozdíl od například čápů. Mláďata se musí naučit migrační trasu od svých rodičů.
Jeřábi popelaví z našich končin odlétají na zimu do teplejších oblastí na jihu Evropy jako je Extremadura ve Španělsku, někteří dokonce až v severní a východní Africe.
Ornitologům pomáhá systém barevného značení jeřábů, kde každý pták má svou jedinečnou barevnou kombinaci, která vypovídá o místě jeho původu.
Mláďata jeřábů se učí migrační trasu od svých rodičů a obvykle se na ni vydávají společně během prvních podzimních týdnů.
Někdy se stane, že jeřábi, kteří se odpojí od hejna, se vrátí zpět do Česka, kde pak zůstanou přes zimu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.