Hned na začátku se musíme vypravit do
Řecka, do
městečka Marathón. Místo, jehož název v překladu z řečtiny znamená fenyklové pole, leží na východním pobřeží poloostrova Attika a dnes tu žije asi třicet tisíc obyvatel. V září 490 před naším letopočtem došlo kousek od Marathónu k bitvě, v níž Řekové porazili početně silnější Peršany. Podle legendy pak vyslali jednoho z vojáků, aby zprávu o výsledku bitvy donesl do Athén – a právě jeho běh se stal vzorem pro novodobé atlety.
Maratonský běh po stopách legendy
Na rozdíl od dnešních účastníků
maratonských běhů prý voják svůj běh nepřežil. V cíli své cesty prý vykřikl „Radujte se! Zvítězili jsme!“ a vyčerpáním zemřel.
Jenže možná to tak vůbec nebylo: podle řeckého
historika Hérodotose neběžel posel po bitvě do Athén, ale už před bitvou zamířil do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Protože ale v dalších staletích dávaly různé prameny běžci různá jména a měnily se i trasy a uběhnutá délka, zdá se, že hodně zapracovala fantazie a příběhy o běhu z Marathónu můžeme bez větších výčitek zařadit mezi řecké báje a pověsti.
Žijí ale dodnes: z
maratonského běhu se stala
druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her (za vůbec nejtěžší je považovaný
závod v chůzi na padesát kilometrů) a jeden z nejtěžších testů kondice a morálky. Nezapadla ani legenda o brutálním
běhu do Sparty: od roku 1983 se každoročně v září koná
Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.
Novodobé olympijské hry a řecký listonoš
V 19. století pověst o maratonském běžci uchvátila každého, kdo cestoval do Řecka. Platilo to i pro francouzského filologa
Michela Bréala, který o návštěvě řeckých památek vyprávěl svému příteli – a tím nebyl nikdo jiný než
baron Pierre de Coubertin (1863–1937), francouzský pedagog, historik a zakladatel moderních
olympijských her. I když maratonský běh nepatřil do programu starověkých olympiád a jeho historie je plná otazníků, objevil se v programu
prvních novodobých olympijských her v Aténách 1896. A jak první maratonský závod dopadl? Běžel se zhruba po původní trati z Marathonu do Atén 10. dubna 1896 a s časem 2:58:50 zvítězil řecký listonoš
Spyridon Luis.
Naopak vzkřísit
závod těžkooděnců se nepodařilo – to je odpověď na otázky různých vtipálků, kteří se ptají, zda voják od Marathónu běžel nalehko nebo ve zbroji. Dodejme, že starořecká „plná polní“ vážila i přes 30 kilogramů a dokonale by tak vysvětlovala smrt vyčerpáním.
Jak je vlastně dlouhý maraton?
Ano, psali jsme to už v úvodu: běhá se vzdálenost 42,195 kilometrů. Jenže původní běh osamělého vojáka podle historiků měřil jen 38 kilometrů, a závod z řeckého Marathonu do Athén během první novodobé olympiády měl 40 kilometrů. Zdá se, že za prodloužení běhu na současnou délku 42,195 km můžeme poděkovat
britské královské rodině. Na
olympijských hrách v Londýně v roce 1908 totiž trať začínala i končila u
Windsdorského zámku a pořadatelé protáhli cíl až pod královský balkon, aby královská rodina mohla sportovcům zamávat. Při dalších olympiádách se trasa jednou zkrátila a jednou mírně prodloužila, až nakonec byla jako oficiální délka uznaná právě trať s délkou 42,195 kilometrů.
Co možná nevíte o maratonu?
- Vítěz prvního maratonského běhu z první novodobé olympiády Spyridon Luis běžel maraton jen dvakrát v životě: poprvé při kvalifikaci, podruhé pak vítězný závod. To stačilo k tomu, aby se stal národním hrdinou. Dostal celou řadu cen: osobní gratulace a povoz s oslíkem pro jeho živnost od krále Jiřího I., stříbrný pohár od iniciátora závodu Michela Bréala, zlaté hodinky, doživotní penzi nebo rovněž doživotní obsluhu u holiče zdarma. Až do konce života žil s rodinou a pěti dětmi v Marousi a dál pracoval jako rolník a listonoš.
- Jediný běžec planety, který vyhrál závod na 5 km, 10 km a maraton během jedněch olympijských her (Helsinki 1952) byl Emil Zátopek, a to během pouhých osmi dnů. Světový rekord na 10 km poprvé zaběhl v roce 1949 v Ostravě a ve stejném roce jej i překonal. Tím odstartoval svou neuvěřitelnou kariéru.
- Ženy běžely na olympijských hrách poprvé maraton v roce 1984 v Los Angeles.
- Stejně jako se měnila trať, vyvíjely se i rekordy na trati. Poslední roky provázejí debaty, zda běžci někdy prolomí dvouhodinovou hranici u mužů a dvě hodiny deset minut u žen. Nové technologie, které se uplatňují při výrobě běžecké obuvi i oblečení, neuvěřitelné výkony i nejnovější tréninkové postupy naznačují, že se to povede. Možná tomu pomůže i vhodná trať.
- Na světě se každoročně pořádá přes 500 maratonů. K nejznámějším patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, New Yorku, Chicagu, Londýně či Berlíně. Nejstarším evropským maratonem a druhým nejstarším na světě (po Bostonském maratonu) je Mezinárodní maraton míru v Košicích na Slovensku, který se poprvé konal již v roce 1924.