ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě
Památky

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Poslechněte si audio verzi článku
Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.
Zatímco Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu v severním křídle Nového královského paláce nad vstupní branou směrem od Prašného mostu, Vladislavský sál je největší slavnostní prostor středověké části Hradu. Je součástí Starého královského paláce; jeho severní okna míří ke katedrále sv. Víta, z jižních oken a terasy před nimi se otvírá výhled do zahrady Na Valech a na Prahu.
 
Vladislavský sál v 19. století ještě s vymalovanými stropy
Vladislavský sál v dnešní podobě

1. Sál mezi gotikou a renesancí

Lidé, kteří na Pražském hradě pracují, popisují složitý komplex paláců s více než dvěma tisíci místnostmi, kilometry chodeb a desítkami schodišť (z nichž některá jsou dokonale utajená) jako město ve městě. Vladislavský sál si ale nespletete: další podobný prostor totiž na Hradě není. Svými velkolepými rozměry 62 krát 16 metrů a stropem klenutým do výšky 13 metrů zapůsobí monumentálním dojmem na všechny příchozí.

Ostatně v době svého vzniku šlo o největší zaklenutý sál bez středových podpěr ve střední Evropě. Je považovaný za jednu z nejpůvabnějších a také nejrozlehlejších pozdně gotických prostor v Evropě, bývá ale také řazen k nejstarším renesančním památkám severně od Alp.
 

2. Po kom se jmenuje Vladislavský sál?

Sice nevíme, kde stávalo původní knížecí sídlo, ale víme, že pradědeček dnešního Starého královského paláce vyrostl na stejném místě už za vlády knížete Soběslava ve 12. století, zbytky stavby se dochovaly v podzemí paláce. Sídlo českých panovníků zvelebil král a císař Karel IV., jeho syn Václav IV. dal postavit dvě kolmá křídla a upravit kapli Všech svatých. Poslední velkorysou přestavbu paláce zahájil po roce 1483 král Vladislav Jagellonský a pozval si k ní zkušeného stavitele Benedikta Rejta. Tok času nechal na Pražském hradě spousty stop, ale sálu, v němž se umění pozdní gotiky prolíná s nastupující renesancí, jeho jméno zůstalo dodnes.
 

3. Benedikt Rejt, stavitel slunce a světla

Benedikt Rejt (asi 1454–1536) byl nejvýznamnější architekt české pozdní gotiky. Do Čech přišel z rodného Bavorska, kde jeho dědeček pracoval jako stavitel u dvora vévody Jiřího Bohatého. Když vévodův švagr, král Vladislav Jagellonský, viděl Rejtovo mohutné opevnění proti Turkům i vévodův hrad v Burghausenu, vyžádal si Rejta pro stavbu opevnění severní strany Pražského hradu. Rejt přišel do Prahy v rozkvětu svých tvůrčích sil a už v českých zemích zůstal. V Praze ho dodnes připomíná nejenom Vladislavský sál a věže Daliborka, Mihulka a Bílá věž, ale také druhá chrámová věž sv. Víta či Místodržitelský letohrádekKrálovské oboře. Na Rejta vzpomínají také na vodním zámku Blatná a na hradě Švihov, tam díky renesančním oknům, podobným těm ve Vladislavském sálu, Rejt pustil do potemnělých středověkých interiérů slunce, světlo a čerstvý vzduch.

Podílel se také na dostavbě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, budoval kostel sv. MikulášeLounech, opevnění hradu Křivoklátu a Kunětické hory u Pardubic, jeho podpis najdete i na průčelí jižního křídla pardubického zámku. Král svému dvornímu staviteli v roce 1510 za jeho zásluhy udělil šlechtický titul.

Rejt měl dům na Hradčanech ve Vikářské ulici, po smrti se ale patrně stal prvním pochovaným v lounském kostele. V Lounech můžete navštívit Galerii Benedikta Rejta a na náměstí si prohlédnout velký Rejtův pomník s jeho fiktivní podobou. Traduje se, že jeho tvář je zachycena na nástěnné malbě ve Svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta, kde jej kolem roku 1510 vymaloval Mistr Litoměřického oltáře, tedy Rejtův současník, který jej musel znát osobně.
 

4. Klenba Vladislavského sálu

Kdy přesně vznikl Vladislavský sál? Královský palác se začal budovat zřejmě v roce 1490, dokončení v roce 1502 zmiňuje kronikářský zápis: „T. l. w auterý před S. Václavem zawřín palác na hradě Pražském w hodin 17 a potom také jest zawřín sklep walný, a poslední w pátek před S. Václavem“. Rozsáhlý prostor patrně vznikl spojením několika starších sněmovních sálů, Rejt se ale musel vypořádat s jeho zaklenutím. Poučit se nebylo kde, tak velký zastřešený prostor v té době v českých zemích neexistoval. Rejt proto vymyslel konstrukci pěti stanových střech a kroužené klenby, která se protíná ve hvězdových obrazcích a jejíž stabilitu zajišťovala železná klenební táhla. Až do odstranění dřevěných podpěr si však stavitel nemohl být jistý, zda opěrné zdi klenbu udrží.
 

5. Konec „rejtovské“ střechy

Ačkoli se Vladislavský sál dochoval téměř v původní podobě, právě Rejtovy stanové střechy – podobné, jaké použil na kostele svatého Mikuláše v Lounech i na kostele svaté Barbory v Kutné Hoře – zlikvidoval požár v roce 1541. Vůbec nejničivější požár v historii Prahy zasáhl téměř celou Malou Stranu i část Pražského hradu. Klenba Vladislavského sálu vydržela, ale klenba kaple Všech svatých se propadla, při obnově byla kaple prodloužena až k průčelí sálu a při dalších úpravách oba prostory propojil portál.
 

6. Defenestrace roku 1618 jako na dlani

Když vyjdete na terasu Vladislavského sálu a podíváte se doprava, uvidíte Ludvíkovo křídlo s místnostmi České kanceláře. Na úrovni Vladislavského sálu je Česká kancelář a nad ní, o patro výš, sídlila Říšská dvorská kancelář. To je místo, kde v roce 1618 vypuklo české stavovské povstání, když při jedné z mnoha pražských defenestrací byli z okna do hradního příkopu svrženi dva místodržící s písařem. Tady byl také roku 1621 vynesen ortel smrti nad sedmadvaceti českými pány, které následně popravili na Staroměstském náměstí.
 

7. Akce v sálu: od korunovací po večeři značky Louis Vuitton

Dnes slouží Vladislavský sál jako nejprestižnější slavnostní prostor Pražského hradu, bytostně spjatý s českou státností. Každý rok 28. října se tu při oslavách výročí vzniku Československa předávají státní vyznamenání, probíhají tu inaugurace nově zvolených prezidentů a nejvýznamnější státní slavnosti. V roce 1930 tu prezident Masaryk slavil svoje osmdesátiny a pak v sálu byly veřejně vystaveny dary, které na Pražský hrad doputovaly ze všech koutů země.

Dřív ale Vladislavský sál jako ústřední prostor paláce sloužil běžnému životu královského dvora: odehrávaly se tu jarmarky a trhy, zasedání zemského sněmu a dvorské slavnosti. Protože se tu konaly také rytířské turnaje, kdy se až do sálu dalo vjet na koni, vznikly pozoruhodné jezdecké schody, které spojují Vladislavský sál s Jiřským náměstím. Od korunovace Karla VI. roku 1723 se ve Vladislavském sálu pořádaly korunovační hostiny, v roce 1791 se tu konala průmyslová výstava, později se tu vystavovaly korunovační klenoty. Výstava českých korunovačních klenotů se tu od roku 2024 na základě rozhodnutí prezidenta bude konat každý rok v návaznosti na termín státního svátku 28. září.

V roce 2011 tu byla vystavena rakev s ostatky bývalého prezidenta Václava Havla. S nesouhlasem se roku 2019 setkala komerční akce, kdy si sál pronajala francouzská luxusní oděvní značka Louis Vuitton, aby tu uspořádala galavečeři. Společnost tehdy za pronájem Vladislavského sálu zaplatila 15,5 milionů korun.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
České korunovační klenoty – výstava na Pražském hradě při příležitosti svátku sv. Václava

18. 9.29. 9.
České korunovační klenoty – výstava na Pražském hradě při příležitosti svátku sv. Václava

Na Pražském hradě bude vystaven soubor Českých korunovačních klenotů. Výstava se bude konat ve Vladislavském sále Starého královského paláce od 18. do 29. září 2025. Tématem letošní expozice bude jejich osud za druhé světové války.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Řád Bílého lva – nejvyšší státní vyznamenání České republiky

Řád Bílého lva – nejvyšší státní vyznamenání České republiky

Řád Bílého lva je ocenění, které každoročně u příležitosti státního svátku 28. října propůjčuje nebo uděluje prezident republiky. Řád má dvě skupiny, občanskou a vojenskou: tu první zdobí zkřížené palmové ratolesti, tu druhou zkřížené meče.

Cesty za uměním: architekt Benedikt Rejt a kouzlo stanových střech

Cesty za uměním: architekt Benedikt Rejt a kouzlo stanových střech

Benedikt Rejt (1454–1536) byl stavitel a architekt, jehož stopy najdeme na řadě míst po celých Čechách. S jeho jménem je spojená velkolepá přestavba Pražského hradu s Vladislavským sálem a severním opevněním, chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře a hradu Švihova. Na řadě míst zanechal svůj umělecký podpis v podobě stanových střech – i když ne všude se dochovaly.

Park Stromovka v Praze – Královská obora mezi Holešovicemi a Dejvicemi Příroda

Park Stromovka v Praze – Královská obora mezi Holešovicemi a Dejvicemi

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Věda a historie není nuda: tradice a výročí vzniku známých pražských klášterů

Věda a historie není nuda: tradice a výročí vzniku známých pražských klášterů

Podobně jako letopočty končící čtyřkou patří Rokům české hudby, trojky na koncích letopočtů spojují vznik pražského biskupství a několika klášterů. Jde například o klášter sv. Jiří na Pražském hradě, Břevnovský, Anežský a Strahovský klášter. Pojďte se tam podívat s Kudy z nudy!

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí Kultura

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.

Vladislavský sál na Pražském hradě Památky

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (5.7. – 6.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Třebsínské zvonění 2025, Gotický jarmark na hradě Houska, Ve znamení ledňáčka, BeerFest Nechvalice 2025, Latino fiesta na zámku v Liblicích. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
4. červenec 2025 6:00
Zážitky, Praha

Letní prohlídky Letiště Praha: poodhalte oponu letového provozu

Co všechno je třeba udělat před startem letadla? Kolik aerolinek létá do Prahy? Jací jsou nejneobvyklejší zaměstnanci letiště? S tím vším vás seznámí exkurze do zákulisí pražského letiště. Za poznáním letového provozu se můžete na Letiště Praha vypravit po celý rok, ale v letním provozu budete mít možnost vidět daleko více leteckých společností a typů letadel!
3. červenec 2025 9:00
Zážitky, Praha

Jak poznat Prahu za jeden den

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.
2. červenec 2025 8:18
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… Kongresovém centru Praha

Česko patří mezi světovou kongresovou špičku a prestižní postavení potvrzuje především Praha, která se v aktuálním žebříčku Mezinárodní kongresové a kongresové asociace (ICCA) umístila na pátém místě na světě a čtvrtém v Evropě. K její pověsti významně přispívá Kongresové centrum Praha – místo, které spojuje dechberoucí výhledy na město, uměleckou výzdobu i špičkové technické zázemí pro kongresy, konference či kulturní akce. Po více než čtyřiceti letech existence nabízí nejen výjimečné prostory, ale také důraz na udržitelnost a moderní služby.
2. červenec 2025 8:10
Kultura, Praha

Kam zajít v Praze do letního kina?

Letní Praha nabízí spoustu možností, kam zajít na zajímavé filmy promítané pod širým nebem. Kam v Praze do letňáku? Vyrazit můžete do letního kina u Cross Clubu, do botanické zahrady, na Pragovce, na terasu DOXu, na Pragovce nebo na břeh Vltavy, kde si kromě filmového zážitku vychutnáte také příjemnou atmosféru. Oblíbený je i Kinobus, který promítá na různých místech.
1. červenec 2025 22:38
Kultura, Praha

Nejlepší koupání v Praze a okolí: aquaparky, koupaliště a přírodní koupání

Každý si skvělé koupání představuje trochu jinak – v našich tipech proto najdete přírodní i umělá koupaliště s tobogany i biotopy, které se nacházejí na území hlavního města Praha. Příjemné koupání nabízí i blízké okolí Prahy, které nabízí jezera i lokality, kde se v minulosti těžil písek a štěrk. Právě pískovny patří k těm nejoblíbenějším letním koupacím místům. Inspirujte se tedy našimi tipy a objevte báječná místa, kde se můžete v Praze a jejím okolí během letních dnů vykoupat.
1. červenec 2025 18:00
Letní sporty, Praha

Užijte si Francii přímo pod Karlovým mostem!

Při příležitosti francouzského národního svátku se na náměstí Na Kampě během 4 dnů od 10. do 13. července 2025 uskuteční již tradiční a velmi oblíbený Francouzský trh. Čekají vás čtyři dny plné francouzské atmosféry, vybraných delikates a živé hudby.
1. červenec 2025 13:58
Zážitky, Praha

Věda a historie není nuda: Emil Holub a jeho africké výpravy

Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích připomíná život a odkaz jednoho z nejvýznamnějších českých cestovatelů, lékaře a vědce. Emil Holub, slavný rodák z Holic, se zapsal do historie svými odvážnými výpravami do nitra Afriky, mapováním dosud neprozkoumaných oblastí a bohatými sbírkami, které přivezl zpět do Čech. Seznamte se s jeho cestami na Kudy z nudy!
30. červen 2025 15:35
Kultura, Praha