Kavárny za první republiky ovšem nebyly jen místy, kde se lidé zastavili na kávu a pak honem utíkali dál. Byla to
společenská instituce, kde se scházeli přátelé, vedly důležité řeči a rozebírala politika. V době, kdy neexistoval internet, se právě tady daly získat důležité informace, a to jak při společenské konverzaci, tak při
četbě novin a časopisů z domova, Evropy i ze zámoří. A také jste mohli potkávat kdejaké známé osobnosti, protože své oblíbené kavárny měli
novináři, spisovatelé, divadelníci, architekti, umělci i podnikatelé. A mimochodem, zastávka v kavárně – byť třeba na jedinou kávu – se často protáhla na několik hodin. Schválně, na jak dlouho se protáhne vaše posezení v některé z vybraných kaváren?
Kavárna Slavia
Symbolem kavárenství je známá
pražská kavárna Slavia v paláci Lažanských na nároží
Národní třídy a
Smetanova nábřeží. Otevřena byla v roce 1884 a často sem chodívali umělci z
Národního divadla, kteří to měli jen přes ulici. Ke štamgastům patřili herec Jindřich Mošna nebo divadelní režisér Jaroslav Kvapil, Slavii navštěvovali také Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige,
bratři Čapkové,
Václav Špála či
Jan Zrzavý, později pak Václav Havel nebo Václav Černý. Je otevřená denně celý rok od 9 hodin ráno, od 12:00 hodin se můžete těšit na tradiční českou a mezinárodní kuchyni či velký výběr zákusků, a až budete přemýšlet, kde jste viděli sugestivní obraz smutného pána se zeleným duchem, bylo to tady. Jmenuje se
Piják absintu a jeho autorem je malíř Viktor Oliva.
Café Savoy
Od Slavie stačí přejít přes
Vltavu po
mostě Legií do Vítězné třídy a jste u další známé pražské kavárny.
Café Savoy navazuje na
prvorepublikovou kavárenskou atmosféru, nevšední interiér podtrhuje památkově chráněný n
eorenesanční strop z konce 19. století. Kavárna je proslavená
bohatými snídaněmi a pokrmy z gourmet menu, ochutnat můžete například české šneky, telecí brzlík nebo cukrářské výrobky z vlastní pekárny. Jedinou vadou na kráse je obrovský zájem, ovšem místa si můžete
rezervovat předem přes internet. Čekání na volný stůl si můžete zkrátit procházkou na
Kampu, jedno z nejromantičtějších míst
Prahy – od kavárny to sem je doslova pár kroků.
Café Louvre
Kavárna pojmenovaná stejně jako světoznámá pařížská galerie je otevřená od roku
1902. V
Café Louvre na
Národní třídě míval svůj stálý stůl herec Eduard Vojan, scházeli se tu spisovatelé
Franz Werfel, Max Brod a Franz Kafka, v letech 1911–1912, kdy působil na pražské německé univerzitě, sem chodíval
Albert Einstein. Právě tady se v únoru 1925 sešlo
osmatřicet spisovatelů na ustavující valné hromadě Československého centra
PEN klubu. Jeho prvním předsedou byl Karel Čapek a čestným hostem první penklubové večeře se stal prezident republiky T. G. Masaryk. Místo dodnes dýchá secesí, najdete tu například
biliárovou hernu.
Kavárna Obecní dům
Při návštěvě
Obecního domu v
Praze zažijete neopakovatelnou
atmosféru zlatých časů secese. Noblesu posledních let habsburské monarchie a prvních let mladé republiky zažijete ve zdejší
kavárně s galerií, velkými okny a světelnou fontánou s mramorovým reliéfem nymfy. Kavárna v přízemí jižního křídla se zářivým secesním interiérem je skvělým protějškem
Francouzské restaurace Art Nouveau, kterou najdete v pravém křídle. Podnik,
poprvé otevřený na Silvestra roku 1911, bývá považovaný za nejkrásnější secesní restauraci na světě.
Café Imperial
Výjimečná kuchyně a hlavně výjimečné prostory s unikátními keramickými dekoracemi, to je
Cafe Imperial v ulici
Na Poříčí. Přijďte si vychutnat snídani obklopeni Art Deco atmosférou!
Snídaňový bufet Imperial je vám k dispozici každý den již od 7:00 hodin. Proslavené jsou také zdejší
dorty - výjimečné svou chutí a vyrobeny z prvotřídních surovin. Dort si můžete vychutnat v krásném prostředí Café nebo si jej odnést s sebou.
Architektonický skvost láká atmosférou ve stylu Grand Café již od roku 1914. Před časem se kavárna proslavila
koblihovými bitvami, které znáte z Jirotkova románu
Saturnin. Vzpomínáte, jak doktor Vlach rozděloval lidi do tří kategorií podle toho, jak by se zachovali, kdyby se před nimi v kavárně náhle objevila mísa plná pocukrovaných koblih? Nebyla to laciná zábava; mísa stála 1 943 korun, což byl rok prvního vydání slavného románu, a podle pamětníků k takovým koblihovým bitvám docházelo zhruba dvakrát týdně. Dnes jsou koblihové bitvy minulostí, interiéry prošly nákladnou rekonstrukcí a Saturninova mísa odpočívá kdesi v depozitáři.
Grand Cafe Orient
Kavárny ve stylu secese, Art Deco či Art Nouveau najdete po celém světě, ale
kubistická kavárna je jen jedna. Od roku 1912 sídlí v elegantním
domě U Černé Matky Boží v Celetné ulici na
Starém Městě v Praze. Dům byl postaven tehdy jedenatřicetiletým architektem
Josefem Gočárem. V prvním poschodí navrhl Gočár kubistický
bufet-bar „Grand Café Orient“ a veškeré vybavení včetně lustrů a luceren. Kubistická kavárna existovala cca deset let, byla zrušena ve dvacátých letech především z důvodu nemodernosti
kubistického stylu. Teprve v dnešní době si uvědomujeme, že kavárny ve stylu secese, art deco najdeme po celém světě, ale kubistická kavárna je jen a pouze v
Praze. Přijďte se proto sami přesvědčit do prvního patra Domu U Černé Matky Boží, na Ovocný trh 19, o unikátnosti a nádheře českého kubismu.
Kavárna Elektra v Ostravě
Před několika lety se do
Ostravy vrátila
kavárna Elektra. Jeden z nejznámějších podniků svého druhu sídlil od poloviny dvacátých let minulého století v
Nádražní ulici, při svých návštěvách
Ostravy sem chodili například i
Oldřich Nový nebo
Voskovec s Werichem. Dnes se podnik jmenuje stejně jako kdysi, byť většina prvků v interiéru je nová.
Prvorepublikový styl ale zůstal zachován, třešničkou na dortu jsou umělecká díla ze sbírek ostravského Domu umění. Tým kuchařů vám zde nabídne bohaté
snídaňové, obědové a večerní menu, včetn ěvelkých zeleninových salátů a slaných i sladkých palačinek. Baristé a barmani pro vás připraví
různé druhy kvalitní kávy, domácích
čajů, světově známých
koktejlů a samozřejmostí je i široký výběr destilátů.
Kavárna Era v Brně
Kavárna Era bývá často označována jako malá sestra slavné
vily Tugendhat. Od roku 2021 má nové majitele, manžele
Maříkovi, kteří to s ní myslí opravdu vážně a vracejí ji původní lesk – starají se i o prvotřídní nápoje a skvělou kuchyni. Do částečně odděleného salónku v patře nově vestavěli
rumovou stěnu. V přízemí kavýrny Era se po renovaci objevil unikátní
klavír, jenž byl vyroben ve stejném roce, kdy byla otevřena Era, a vlastnil jej jeden z žáků Leoše Janáčka. Šéfkuchař s bohatými zkušenostmi ze zahraničí
každý den v týdnu nabízí vždy jednu polévku a dva hlavní chody, a to od 11. až do 21. hodiny. Funkcionalistická kavárna Era byla v
Brně postavena v letech 1928 – 1929 podle návrhu architekta
Josefa Kranze. V roce 1959 byla znárodněna a sloužila jako pivnice. V 70. letech se do kavárny přestěhovala Vysoká škola zemědělská. V 90. letech byla v restituci vrácena dědicům majitele, avšak byla poškozena necitlivými úpravami. Dnes je Era
citlivě zrekonstruovaná do původní podoby a opět z ní čiší atmosféra let jejího vzniku, voní kávou a kuchyní z čerstvých a sezonních surovin.
Café Ernst ve vile Stiassni
A ještě jeden tip z
Brna – znáte
kavárnu Ernst ve vile Stiassni? Jedná se o jedinou
expozici, která je současně funkční kavárnou. Je poctou architektu
Ernstu Wiesnerovi a připomínkou legendární prvorepublikové kavárny Esplanade. Interiér Café Ernst evokuje prvorepublikovou kavárnu
Esplanade (bývala na rohu dnešních ulic Rooseveltovy a Jezuitské, avšak nepřežila bombardování za 2. světové války), kterou navrhl právě Ernst Wiesner. Kavárna v sobě ukrývá i
expozici věnovanou architektu Wiesnerovi, jehož stavby jsou dodnes chloubou města
Brna. Vznikla přímo v budově
vily Stiassni, v prostoru bývalé kuchyně. Její velkou přidanou hodnotou je letní terasa na lodžii, která se otevírá do nejkrásnější části rozlehlé zahrady.
Nabídku lahůdek v kavárně inspirovala sama rodina Stiassni. Pěstovali dnes polozapomenuté stromy – kdouloň, mišpule a další. Proto provozovatel pracuej i
s kdoulovým a mišpulovým džemem, rebarborou, bylinkami a dalšími plodinami, které tu v zahradě dříve rostly. Objednat si můžete pravou arabskou
kávu, nechybí ale ani
vína od malých moravských vinařů.