ÚvodAktualitySchované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám
Památky

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Poslechněte si audio verzi článku
Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.

Zříceniny v lesních stínech 

zřícenina ballymoteDo lesa Prašivice u Nalžovských Hor se chodí hlavně s malými dětmi, pro které je kamenný drak a pár dalších upravených pohádkových balvanů dostatečným důvodem k jásotu. O kousek dál v lese vás však modrá značka dovede k ruině zvláštního hradu s bránou, hradbou a věží. Není původní, kolem roku 1840 ji nechal postavit hrabě Ludvík Taaffe, příslušník starobylého irského šlechtického rodu Taaffe z Carlingfordu. Prý má jít o věrnou kopii irského rodového sídla hradu Ballymotte neboli Bhaile an Mhóta; v Irsku jej můžete vidět dodnes, leží 15 mil jižně od města Sligo.

Tajemně působí i zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova. Barokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech 1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku. Objekt sloužil potřebám majitelů do počátku 19. století a následně byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

zříceninaDalší prazvláštní stavbu objevíte západně od Tachova a dovede vás k ní půvabné Aglajino údolí. Na jeho konci ve Světcích stojí skvostná novogotická jízdárna, ale milovníky tajemna bude zajímat spíš to, co se skrývá v lese za ní – monumentální zříceniny zámku Heiligen. Kdysi tu stával paulánský klášter; Josef II. jej zrušil a Windischgrätzové se ho rozhodli proměnit v romantický zámek. Záměr tak docela nevyšel: část objektu sice využívá průmyslová škola, ale zbytek zříceniny s chrámovými okny, zbytky šnekovitých schodišť a kleneb, sloupy a střílnami vypadá jako zjevení z apokalypsy.

Zříceniny kaple Povýšení sv. Kříže si určitě všimnete, když pojedete po dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové. Byla postavena roku na vrcholu Břístevské hůry roku 1714, avšak o padesát let později ji zasáhl blesk a stavba vyhořela. V roce 1816 se jí podařilo opravit, ale když roku 1818 vyhořela podruhé (místní mládež slavila čarodějnice...) už nebyla vůle cokoli zase opravovat a stavba byla ponechána svému osudu.
 

Letohrádek z hororu

letohrádek lusthausMáte pocit, že by titulek měl znít „jako z hororu“? Kdepak, toto místo si skutečně v mysteriózním filmu zahrálo jednu z hlavních rolí. Hudebník a výtvarník se po letech vrací do starého venkovského domu, kde prožil dětství. Při malování obrazů se mu vybavují zapomenuté vzpomínky a osamělý hrdina začíná postupně podléhat energii tajemného místa a odhalovat pozadí děsivých tragédií, které se v domě kdysi odehrály – tolik krátké představení filmu T.M.A. při Mezinárodním filmovém festivalu Karlových Varech.

Při natáčení hororu zavedl režisér Juraj Herz svůj štáb do zahrady zámku Valečletohrádku s neobvyklým názvem Jinotaj, o pár let později se sem filmaři vrátili při natáčení seriálu Pustina. Až se sem pojedete podívat vy, co asi prozradí Jinotaj vám?
 

Letohrádky a drobné stavby pro potěšení a pro radost

letohrádek čížovMezi nejoblíbenější místa národního parku Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad řekou mezi Vranovem nad Dyjí a Čížovem. Červená značka po ní vede k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili pověstem, v základech památníku je prý ukrytý hrnec mincí. Když se vydáte po žluté značce směrem k Lesné, po dvou kilometrech cesta vyústí na mýtinu. V jejím středu stojí maličký letohrádek Lusthaus, který sloužil od přelomu 18. a 19. století vranovskému panstvu při honech.

K potěšení šlechty se stavěly i drobné stavby, takzvané salety, v Lednicko-valtickém areálu. Patří k nim například lovecký zámeček Dianin chrám neboli Rendez-vous. Má tvar mohutného oblouku, přesto se uvnitř skrývají překvapivě rozlehlé prostory včetně bytu správce. Ještě o notný kus dál hluboko v lesích narazíte na kapli svatého Huberta, u níž velkolepé liechtensteinské hony začínaly a končily, a pro lovecké slavnosti sloužily rovněž interiéry umělé zříceniny Janohrad.
 

Dobře utajené hradní zříceniny

hrad týřovHrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky potěší srdce každého osamělého poutníka, který se rád toulá liduprázdnou krajinou. Dostanete se sem po žluté značce z obce Skryje (cca 3 km). Pro mimořádné vojenské kvality se hrad těšil velkému zájmu českých panovníků. Karel IV. jej po návratu do Čech jako jeden z prvních hradů vykoupil zpět ke koruně a zahrnul jej do zemského zákoníku Majestas Carolina. Byl dokonce tak pevný, že se mu vyhnula i husitská vojska. Od počátku 16. stololetí však chátral a poprvé roku 1575 se uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z Týřova dochovaly torza věží, palácových zdí a hradeb.

kamenný úvoz reliéfy_foto mapy.czRomantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Archeologické jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. Zřícenina hradu Pravda bývá označována za spojovací článek mezi gotickými hrady a barokními pevnostmi. Poloha hradu umožňovala daleký výhled a byla velice výhodná z hlediska obranyschopnosti. V současné době jsou patrné dva obranné valy, příkop okolo celého hradu, po téměř celém obvodu jsou zachovány hradby, částečně je zachována dělová věž u vstupu do hradu a dochovaly se i části zdiva hradního paláce. Nejhezčí cesta sem vede z obce Konětopy po modré značce 5,5 km (popř. od autobusové zastávky "Pnětluky, letovisko" 2,5 km po neznačené cestě k rozcestí Srubový tábor), která prochází kamenným úvozem s reliéfy. Skulptury vytesané do pískovce představují především obličeje a figurální motivy.

hrad VolfštejnŘíká se, že první zpráva o hradu Volfštejně je spojená s vraždou – a ta jako by předznamenala jeho brzký konec, protože hrad postavený v první polovině 13. století zpustnul už za krále Jiřího z Poděbrad. Všichni na něj zapomněli, a tak dnes na úbočí Vlčí hory kousek od Černošína nedaleko Stříbra v západních Čechách objevíte vzácně dochovaný hrad bergfritového typu, kde nikdy neprobíhaly žádné stavební úpravy, a tak se zachovala jeho románsko-gotická tvář. Dominantou hradu je 22 m vysoká válcová věž, která by se snad časem mohla proměnit v rozhlednu.

Pokud se má v Jeseníkách nějaká zřícenina nazvat "tajemným hradem v Karpatech", pak to bude právě Quinburg. Je zcela mimo turistické trasy a cyklotrasy, daleko od civilizace. Je těžké ho najít, ale možná se to právě vám podaří. Odmění se tichem, hradbami skal obklopených hlubokými lesy a obejdete se bez davů turistů. Zřícenina Quinburgu, vypínajícího se v minulosti na strmých skalách nad údolím Černé Opavy, je pozůstatkem středověkého, s největší pravděpodobností strážního hradu na hranici Vratislavského biskupství.
Rybniční zámeček Památky

Rybniční zámeček

Současná podoba zámečku má původ v návrhu Josefa Kornhäusela z roku 1815. V roce 2003 byla objevena 80 cm široká a 10 m dlouhá zeď, která je důkazem, že zámeček byl někdy přestavován. Jeho původní podoba se tedy od té dnešní výrazně lišila.

Hrádek Helfenburk u Úštěka Památky

Hrádek Helfenburk u Úštěka

Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek, postavili v první polovině 14. století Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Hrad je volně přístupný po celý rok.

Břístevská hůra a zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže u Bříství Památky

Břístevská hůra a zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže u Bříství

Barokní Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena roku 1714 na vrcholu Břístevské hůry, která se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha – Hradec Králové u exitu 18 Bříství.

Letohrádek v zámeckém parku Valeč Památky

Letohrádek v zámeckém parku Valeč

Původně barokní stavba v zámeckém parku Valeč je v současné době nepřístupná.

Zřícenina hrádku Neuhaus ve Valči Památky

Zřícenina hrádku Neuhaus ve Valči

Zřícenina Neuhaus se nachází na vrcholu kopce vzdáleném cca 1 km od zámku Valeč.

Umělá zřícenina Ballymotte Památky

Umělá zřícenina Ballymotte

Nad městečkem Nalžovské Hory byla kolem roku 1840 postavena věrná kopie irského rodového sídla hraběte Taaffe – hradu Ballymotte. Kolem zříceniny postupně vyrostl svérázný lesní park s jezírkem.

Lovecký letohrádek Lusthaus u Vranova nad Dyjí Památky

Lovecký letohrádek Lusthaus u Vranova nad Dyjí

Menší lovecký letohrádek byl postaven na křížení cest kančí obory, jeho vznik je odhadován na polovinu 18. století. Z té doby totiž pochází veduta na vranovském zámku, která jej zobrazuje.

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova Památky

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova

Barokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech 1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku na návrší v nejvyšší části rozsáhlé panské obory v někdejším lesním revíru Tiergarten asi 1,5 kilometru jihozápadně od vsi Mořičov.

Les Prašivice – pohádkové místo v Nalžovských horách Příroda

Les Prašivice – pohádkové místo v Nalžovských horách

U Nalžovských hor v lese Prašivice si nechal kolem roku 1840, Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství původně z Irska, postavit věrnou kopii irského rodového sídla, hradu Ballymotte. K parku a zřícenině vede z Nalžovských Hor modrá značka, u lesa parkoviště není.

Dianin chrám – lovecký zámeček Rendez-vous u Valtic Památky

Dianin chrám – lovecký zámeček Rendez-vous u Valtic

Rendez-vous patří k dvaceti tzv. saletům Lednicko-valtického areálu. Jsou to drobné stavby, které tuto krajinu, přetvořenou rodem Lichtenštejnů v obrovský anglický park, zkrášlují. Lednicko-valtický areál je od roku 1997 na seznamu památek UNESCO.

Lednicko-valtický areál – památky a příroda Příroda

Lednicko-valtický areál – památky a příroda

Lednicko-valtický areál na jižní Moravě zpřístupňuje turistům kromě rozlehlého parku několik památek, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích najdete v parkově upravené krajině řadu drobných staveb.

Zřícenina hradu Týřov Památky

Zřícenina hradu Týřov

Hrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky, postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. Hrad patří mezi hrady typu francouzského kastelu a byl jedním z prvních hradů tohoto typu na našem území, který umožňoval aktivní obranu.

Janův hrad v Lednici Památky

Janův hrad v Lednici

Zříceniny podtrhují tajemnou atmosféru romantického parku v Lednici. Projděte si oba prohlídkové okruhy a představte si ty bujaré oslavy dobrého lovu, pány holedbající se svými úlovky a dámy tančící v přepychových róbách.

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem Památky

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem

Zřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Dnes zůstaly na místě, srázně spadajícím na sever a severozápad, jen zbytky zdí.

Zřícenina hradu Volfštejn u Černošína Památky

Zřícenina hradu Volfštejn u Černošína

Volfštejn patří mezi nejstarší hrady na Tachovsku. Jedná se o jeden z mála dispozičně zachovaných románsko-gotických hradů nenarušených pozdějšími přestavbami. Ve 2. pol. 15. století ztratil hrad na významu. Zanikl roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad.

Albertovy skály Drbákov Příroda

Albertovy skály Drbákov

Nad Slapskou přehradou se tyčí vrchol Drbákov, komplex suťových lesů a květnatých hájů. Chráněným územím se tato oblast stala v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla ochrana rozšířena také na sousední Albertovy skály. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví.

Zřícenina hradu Pravda u Pnětluk Památky

Zřícenina hradu Pravda u Pnětluk

Romantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Archeologické jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1523.

Rozhledna Hamelika u Mariánských Lázní Příroda

Rozhledna Hamelika u Mariánských Lázní

Nedaleko Mariánských Lázní leží rozhledna Hamelika. Rozhledna z roku 1876 stojí ve výšce 723 m n.m. a je volně přístupná všem, kdo si chtějí užít výhled na lázeňskou část města Mariánské Lázně, Slavkovský les či Zelenou horu.

Další aktuality

Muzea v přírodě zahajují o prvním adventním víkendu vánoční pořady

Během prvního adventního víkendu začínají ve dvou muzeích, spadajících pod Národní muzeum v přírodě, adventní a vánoční pořady. V sobotu 30. 11. 2024 mohou návštěvníci Hanáckého muzea v přírodě prožít atmosféru hanáckých Vánoc jako za starých časů. A Muzeum v přírodě Vysočina připravuje od soboty 30. listopadu do neděle 8. prosince program Vánoce na Veselém Kopci spojený ukázkou výroby vánočních předmětů a kulturním programem.
22. listopad 2024 16:00
Památky

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky