Seznamte se: jaká jsou nejoblíbenější ženská jména?

Černý nábytek, křišťálovou kouli, kostlivce důvěrně přezdívaného Ivánek, tajné chodby a tajné východy by člověk čekal snad v muzeu alchymie nebo v kabinetu kuriozit – ale kdepak, jste úplně vedle. Takhle si zařídila své bydlení ve Stráži nad Nežárkou slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová (1878–1930).

Klára Spilková (15. prosince 1994, Praha) je česká profesionální golfistka a někdejší nejmladší hráčka v historii Ladies European Tour. Mezi profesionály se zařadila v pouhých šestnácti letech. Od roku 2018 je členkou nejvyšší světové ženské tour Ladies Professional Golf Association a od roku 2019 je hráčkou nejvyššího světového okruhu Ladies PGA Tour.

Obdivuhodná žena, vynikající malířka evropského surrealismu a rebelka: to byla Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová (21. září 1902, Praha-Smíchov – 9. listopadu 1980, Paříž, Francie). Ačkoliv většinu života prožila ve Francii, je významnou osobností české kultury. Byla múzou Devětsilu, přísně si střežila své soukromí a její život dodnes obestírá řada tajemství.

Jméno Blanky Matragi (* 20. února 1953, Světlá nad Sázavou) zná celý svět už desítky let. Módní návrhářka působí v Praze a Libanonu, kde už v roce 1982 otevřela vlastní módní salon Blanka Haute Couture v Bejrútu na třídě Hamra. Její modely si oblíbily evropské dámy stejně jako perské princezny, vy je můžete vidět na výstavě v pražském Obecním domě.

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Evě Herzigové (*10. března 1973, Litvínov) říkali Marylin z východu a kvůli její fotce v podprsence Wonderbra na bilboardech u silnic se prý občas i bouralo. A tak se zrodil její druhý „titul“ Miss Wondrebra. Svou kariéru modelky začala v roce 1989, kdy zvítězila v pražském konkurzu agentury Metropolitan Models a odjela do Paříže. Spolupracovala se značkami Guess, Triumph, Christian Dior, Givenchy, Louis Vuitton, Victoria´s Secret či Versace. Zahrála si dokonce i ve filmu, a to po boku slavného Gerarda Depardieua – jednalo se o akční snímek Strážní andělé.

Martina Navrátilová (18. října 1956, Praha) je tenisovou legendou, všeobecně se považuje za jednu z nejlepších tenistek všech dob. V šestnácti letech vyhrála juniorské i seniorské mistrovství republiky, v roce 1974 vybojovala první grandslamovou trofej, ve smíšené čtyřhře na French Open. V září 1975 se nevrátila z US Open a požádala v USA o politický azyl. Americké občanství získala roku 1981, když už byla známá jako královna ženského tenisu. A mezi nejlepšími tenistkami světa se držela až takřka do svých padesátin.

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka Věra Čáslavská (3. května 1942, Praha – 30. srpna 2016, Praha) je se sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými medailemi nejúspěšnější českou olympioničkou všech dob. Rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí v gymnastických soutěžích drží už desítky let.

Magdalena Dobromila Rettigová (31. ledna 1785, Všeradice – 5. srpna 1845, Litomyšl) byla česká spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz. A kromě toho vzorná hospodyně a matka několika dětí, učitelka ručních prací, nadšená iniciátorka společenského a kulturního života národního obrození, jedna z prvních česky píšících spisovatelek a autorka kuchařských knih. Její Domácí kuchařka změnila pohled českých žen na gastronomii.

Martha Anna Schichtová (22. října 1884, Liberec – 5. července 1963, Chur, Švýcarsko) byla jednou z žen, které v časech první republiky podnikly cestu kolem světa. Protože jejím manželem byl bohatý podnikatel Heinrich Schicht (1880–1959), cestovala velmi luxusním stylem. Podniky rodiny Schichtů vyráběly proslulé značky, například mýdlo s jelenem, a Heinrich se podílel na vzniku nadnárodního koncernu Unilever.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená (* 26. května 1973, Brno) patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění, spolupracuje s renomovanými nahrávacími společnostmi.

Přestože Barbora Markéta Eliášová (2. listopadu 1874, Jiříkovice – 27. dubna 1957, Praha) pocházela z chudých poměrů a navíc záhy osiřela, procestovala prakticky celý svět, opakovaně navštívila Japonsko a o svých cestách napsala řadu knih. Je důkazem toho, že člověk může vlastní vůlí, studiem, pílí a cílevědomostí překonat nepříznivé společenské postavení a prožít život podle svých představ.

Chotkové z Chotkova a Vojnína byli starý český šlechtický rod pocházející ze západních Čech. Nechali postavit několik reprezentativních sídel, například zámky Veltrusy, Kačina a Velké Březno, připomíná je i několik míst v Praze.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Objevte s portálem Kudy z nudy pestrý svět tradic a vydejte se za magickými příběhy ze starodávných časů a do míst, kde se daří udržovat starobylá řemesla. Česká republika skrývá neuvěřitelné poklady!

Barbora Krejčíková (* 18. prosince 1995, Brno) a Kateřina Siniaková (* 10. května 1996, Hradec Králové) jsou české profesionální tenistky. Na letních olympijských hrách 2020 v Tokiu společně zvítězily v ženské čtyřhře a pro Českou republiku tak získaly první zlatou olympijskou medaili v tenise.

Marie Horáčková (*24. 12. 1997, Plzeň) je česká lukostřelkyně, která v roce 2023 vybojovala titul mistryně světa v Berlíně a zároveň se kvalifikovala na Olympijské hry do Paříže 2024. Sportovkyně je první česká medailistka z MS v samostatné historii v tomto odvětví. 

Barbora Strýcová (28. 3. 1956, Plzeň) je profesionální česká tenistka, která vévodila žebříčku tenisek ve čtyřhře mezi léty 2019 a 2020. Dvakrát za kariéru ovládla ve čtyřhře slavný Wimbledonský turnaj – v roce 2019 a 2023. Z Olympijských her v Riu de Janeiru v roce 2016 přivezla za čtyřhru bronz.

Markéta Vondroušová (28. 6. 1998, Sokolov) je česká profesionální levoruká tenistka, která v roce 2023 ovládla slavný Wimbledon. O dva roky dříve skočila druhá na Olympijských hrách v Tokiu.

Kateřina Neumannová (* 15. února 1973, Písek) je bývalá česká běžkyně na lyžích, olympijská vítězka a mistryně světa. Dnes ji znáte především z televizní stanice ČT sport, kde komentuje závody v běhu na lyžích.

Marie Immaculata Brandisová (26. června 1895, Úmonín – 12. května 1981, Reiteregg, Rakousko) byla dostihová jezdkyně a dosud jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické steeplechase. Na startu se poprvé objevila v roce 1927, její velký den ale přišel až o deset let později: 17. října 1937 v 56. ročníku nejslavnějšího dostihového závodu na evropském kontinentu zvítězila jako první a dodnes jediná žena v historii. Bylo jí dvaačtyřicet let a i pro desetiletou klisnu Normu to byla téměř poslední šance.

Profesionální tenistka Petra Kvitová (* 8. března 1990, Bílovec) patří k nejúspěšnějším českým sportovcům. Má na kontě desítky titulů včetně vítězství ve Wimbledonu a bronzové medaile ve dvouhře na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Opakovaně byla součástí vítězného fedcupového týmu a několikrát zvítězila v anketě Sportovec roku.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 27. května 1987 Nové Město na Moravě) patří k legendám českého sportu. Trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa i Evropy a mnohonásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru se specializuje na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů. Její inspirující motto zní: Bolest je dočasná, vzdát se je navždy.

Jedna z nejlepších oštěpařek všech dob Barbora Špotáková (* 30. června 1981, Jablonec nad Nisou) má na kontě řadu úspěchů. Vedle tří olympijských medailí je to stejný počet titulů mistryně světa, je evropskou šampionkou a držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem.

Jméno Anna pochází podobně jako jméno Hana z hebrejského „channah“ či „chana“, tedy milá, milostivá či milostiplná, a její červencový svátek provází rozšířená pranostika „svatá Anna, chladna z rána“. Portál Kudy z nudy přeje všem Aňám a Áňám, Andulám, Andulkám, Ančám, Aničkám, Aninám i Nanykám k jejich svátku vše nejlepší!

Proč se o Markétách říká, že jsou perlami mezi ostatními ženami, vzácným drahokamem spojeným s ryzím bohatstvím přírody? Protože jejich jméno vzniklo z latinských a řeckých slov margarita a margarités, což znamená perla. Portál Kudy z nudy přeje všem Markétám, dívkám a ženám nazývaným Markyta či Markytka, Markét, Marka, Marky, Maky, Makula, Makyna či Makina, Máca či Macinka k jejich svátku vše nejlepší!

Přístav, interiéry obchodů a butiků, stanice metra, výstavní prostory muzea, oranžerie, mosty nebo univerzitní budovy: architektka Eva Jiřičná (*3. 3. 1939 Zlín) je autorkou mnoha různorodých projektů u nás i ve světě. Má vlastní studio Eva Jiricna Architects v Londýně, v Praze v roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila ateliér AI-DESIGN.

Restaurací, kterým šéfují ženy, sice není tolik, ale existují. Některé kuchařky jsou podobně jako šéfkuchaři pevně srostlé s jedním podnikem, jiné je střídají. Často volí menší restaurace, kde si užijí kompletní kuchařinu od přípravy až po konečnou úpravu. Kde vám tedy připraví jídlo ženy? Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy.

Přestože Eliška Junková (16. listopadu 1900 Olomouc – 5. ledna 1994 Praha) usedala za volant závodních vozů pouhých pět let, dodnes se o ní mluví jako o nejlepší české závodnici všech dob. Mezi její největší úspěchy patří první místo ve Velké ceně Německa na Norimberském okruhu (1927) a pátá pozice na Targa Florio (1928), tehdy nejtěžším závodě na světě; dvě třetiny závodu ovšem vedla.

Možná znáte impozantní hrad Velhartice, ale prošli jste se také stejnojmenným městečkem? Na náměstí s kašnou stojí gotický kostel Narození Panny Marie a za obcí hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény. Právě zde se prý odehrál děj pověsti, o níž v baladě Svatební košile básní Karel Jaromír Erben.

U žen a dívek jménem Žofie či Sofie můžeme očekávat moudrost: právě takový význam totiž má řecké slovo sofia. Žofie a Sofie mají svátek 15. května těsně po ledových mužích, a tak je provází spousta pranostik. A protože květen není jen čas lásky, ale také prací na polích a zahrádkách, pranostiky kolem svátku všech Žofií se většinou točí kolem nich.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

Lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká (* 23. března 1995) oslnila svět v roce 2018, když na jediných zimních olympijských hrách vybojovala dvě zlaté medaile ve dvou odlišných sportech: jednu neočekávanou v super G a krátce poté očekávanou ve snowboardingu. Stanice BBC její dvojité vítězství komentovala jako jeden z nejúžasnějších olympijských příběhů všech dob a Ester se tak nesmazatelně a navždy zapsala do světové sportovní historie.

Bílá Voda je malá vesnice ve stínu Rychlebských hor. Kdysi si sem poutníci chodili vyprosit pomoc u zázračné sošky Panny Marie, dnes sem míří čtenáři románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové (*1980). Řeholnice tu nežily jen v jejím románu, ale i ve skutečnosti.

Za první republiky měla Praha pověst jednoho z evropských center módy. Zasloužila se o to především švadlena a návrhářka Hana Podolská (16. května 1880, Merkhausen – 15. února 1972, Praha), jejíž módní salon se stal symbolem českého prvorepublikového odívání.

První dáma československého šansonu, Edith Piaf z Prahy nebo také šansoniérka se slovanskou duší: to byla zpěvačka a herečka Hana Hegerová (* 20. října 1931 Bratislava – 23. března 2021 Praha). Její písně si lidé zpívají dodnes – určitě i vy znáte Čerešně, Levandulovou, Potměšilého hosta, Vanu plnou fialek nebo Píseň o malíři.

Kateřina Englichová (* 13. června 1969) patří k výrazným osobnostem české harfové školy. Tleskají jí po celém světě, hrála v Carnegie Hall i dalších věhlasných sálech, a přesto zůstává nohama na zemi. Tvrdí, že hrou na harfu se nedá zbohatnout ani proslavit. Musíte hrát proto, že to máte rádi – zkrátka jako ona.

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.