Seznamte se: přehlídka nejlepších českých architektů

Většinu svého profesního života strávil Jan Kaplický (18. dubna 1937, Praha – 14. ledna 2009, Praha) v Londýně, kam emigroval po sovětské okupaci roku 1968. Do dějin architektury se zapsal odvážnými projekty, které předběhly svou dobu. Prohlédnete si je ale jen v zahraničí, u nás jeho projekty štěstí neměly.

Architekt Josef Pleskot (* 3. prosince 1952, Písek) patří k nejznámějším tuzemským architektům. V roce 2014 získal titul Architekt roku, a to za proměnu zastaralého industriálního areálu Vítkovických železáren v Ostravě. Podle jeho návrhů vznikly například Svět techniky, nástavba vysoké pece Bolt Tower nebo multifunkční aula Gong, vybudovaná z bývalého plynojemu.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Architekt a designér Josef Hoffmann (15. prosince 1870, Brtnice – 7. května 1956, Vídeň) byl jednou z ústředních postav vídeňské moderny. Společně s Kolomanem Moserem založil Wiener Werkstätte, téměř 30 let fungující umělecké řemeslné dílny usilující o obnovu výtvarných a technických kvalit tehdejších výrobků. Pro tyto dílny pracovali nejlepší soudobí designéři a jejich výrobky vnášely do života zákazníků i svých tvůrců nevídanou krásu a eleganci.

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (7. prosince 1856, Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954, Praha) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Uplatnil se i jako malíř a designér, návrhář nábytku a textilií, autor mnoha odborných publikací a také mecenáš, který se věnoval ochraně památek.

Architekt a pedagog Zdeněk Fránek (* 26. 8. 1961, Boskovice) je výraznou osobností české architektonické scény a autorem řady originálních projektů. Nejznámější z nich je Stezka v oblacích na Dolní Moravě, projektoval ale i řadu komornějších staveb, například kostely a výstavní prostory v několika zámcích.

Studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers založili Ondřej Chybík (* 1985, Brno) a Michal Krištof (* 1986, Kláštor pod Znievom) v roce 2010. Společně studovali architekturu na Vysokém učení technickém v Brně, oba pak pokračovali ve studiu urbanismu v zahraničí. Dnes má jejich studio sídlo i v Praze a Bratislavě, více než padesát zaměstnanců, a jejich stavby získávají světová ocenění.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Originální styl, ovlivněný secesí a lidovou architekturou, výrazné barvy, dřevořezby, mozaiky a keramické prvky: to jsou hlavní prvky, spojující stavby slovenského architekta Dušana Jurkoviče (23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy – 21. prosince 1947, Bratislava).

Na přelomu 19. a 20. století patřil Leopold Bauer (1. září 1872, Krnov – 7. října 1938, Vídeň) k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Vedle zajímavých budov má na kontě přibližně dva tisíce interiérů, navrhoval také nábytek, vázy, koberce a další umělecké předměty.

Ludwig Mies van der Rohe (27. března 1886, Aachen, Německo – 17. srpna 1969, Chicago, USA) byl jedním ze zakladatelů moderní architektury a poslední ředitel Bauhausu. Jeho nejznámější evropskou stavbou je brněnská vila Tugendhat, v roce 2001 zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (10. prosince 1870, Brno – 23. srpna 1933, Kalksburg u Vídně). Byl čelným představitelem architektonického purismu a charakteristické pro jeho práce jsou jednoduché a čisté linie, funkčnost a minimalismus.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895, Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl architekt a urbanista evropského významu. Patřil k nejvýkonnějším tvůrcům první republiky: na kontě má přes sto realizovaných staveb a desítky soutěžních návrhů. Jeho funkcionalistické stavby si prohlédnete zejména v Brně.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Přístav, interiéry obchodů a butiků, stanice metra, výstavní prostory muzea, oranžerie, mosty nebo univerzitní budovy: architektka Eva Jiřičná (*3. 3. 1939 Zlín) je autorkou mnoha různorodých projektů u nás i ve světě. Má vlastní studio Eva Jiricna Architects v Londýně, v Praze v roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila ateliér AI-DESIGN.