ÚvodAktualitySvatý Jan Nepomucký: 300 let od mučedníkova blahořečení
Zážitky

Svatý Jan Nepomucký: 300 let od mučedníkova blahořečení

  • 23. května 2021
Svatý Jan Nepomucký (asi 1340–1393) je celosvětově nejznámější český světec, jehož význam přesáhl hranice Čech i Evropy. Příběh jeho života a smrti je poměrně známý, ale co předcházelo jeho kanonizaci, co následovalo po ní a jak se slaví 300. výročí blahořečení v Nepomuku, kde se Jan narodil?
Letošní oslavy 300. výročí blahořečení sv. Jana Nepomuckého jsou největší událostí v novodobé historii Nepomuku; naposled tu velké oslavy probíhaly v roce 1993, kdy si celý svět připomínal 600 let od Janova umučení. Některé akce už proběhly, další se chystají, namátkou koncert s královnou opery Evou Urbanovou v předvečer výročí blahořečení. Až do konce září také láká k návštěvě výstava Krása zrakům ukrytá v Městském muzeu a galerii s částí původního mobiliáře ze zámku Zelená Hora; předměty z depozitářů Národního památkového ústavu byly do Nepomuka zapůjčeny pouze na sezonu 2021.
 

Nepomuk a staronová socha

Památku sv. Jana NepomuckéhoNepomuku nepřipomíná jen Svatojánské muzeum nebo barokní kostel stojící v místech, kde podle legendy stával světcův rodný dům, novinkou je „staronová“ světcova socha, jejíž instalace se nečekaně stala součástí významného kulatého výročí Janova blahořečení. Když budete projíždět městem, nemůžete ji minout, stojí uprostřed kruhového objezdu u výjezdu na Písek.

Zhruba 180 centimetrů vysoká litinová socha za sebou má zvláštní příběh: v roce 1913 ji vyrobily arcibiskupské slévárny v Rožmitálu pod Třemšínem a poté byla umístěna v obci Tchořovice, odkud se pak dostala na zahradu kláštera Bosých augustiniánů ve Lnářích. Dnes je v bývalém klášteře psychiatrická léčebna, a právě její klienti sochu nedávno objevili při sázení stromu. Jak dlouho byla uložena v zemi se přesně neví, jisté ale je, že byla uschována pietně a s veškerou péčí. Kvůli zachování patiny je šedočerná a skoro se zdá, že jde o další ze svatojánských záhad a zázraků. Nepomuk už totiž řadu let uvažoval o výtvarném pojednání kruhového objezdu tak, aby přijíždějící na první pohled viděli, že jde o město svatého Jana Nepomuckého. Dokonce proběhla výtvarná soutěž, ale její výsledek se místním nelíbil a z celého nápadu nakonec tiše sešlo. Proti umístění téměř sto let staré sochy naopak nebyly námitky, navíc Lnáře leží jen zhruba deset kilometrů od Nepomuku: zkrátka svatý Jan se vrátil domů.
 

Smrt mlčenlivého světce a Svatojánská slavnost



Podle antropologických výzkumů Jan Nepomucký zemřel na poranění hlavy pravděpodobně při mučení, a tak 20. března 1393 po deváté hodině večerní svrhli z Karlova mostu do Vltavy jeho mrtvolu. Tělo našli rybáři téměř až o měsíc později, 17. dubna, zachycené na pravém břehu Vltavy v místech, kde dnes na nábřeží ústí Dušní ulice. Od nich tělo převzali Cyriaci aneb bratři Křižovníci s červeným srdcem a s úctou je pochovali v kostele sv. Kříže většího při svém klášteře. Klášter sice zmizel při asanaci Starého Města, za zmínku ovšem stojí, že právě křižovníci později začali pořádat Svatojánské slavnosti Navalis. Tradici se podařilo obnovit a v Praze se slavnosti spojené se slavnostní mší v katedrále, procesím a barokním koncertem na hladině Vltavy u Karlova mostu konají každoročně 15. května, v předvečer světcova svátku. Výraz navalis je přejatý z latinského označení lodní hudby – Musica navalis in honorem Sancti Ioannis Nepomuceni, tedy lodní hudba k poctě sv. Jana Nepomuckého.
 

Kult Jana Nepomuckého

Už v roce 1416 bylo tělo bývalého generálního vikáře pohřbeno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a v českých zemích se na něj často vzpomínalo. Do své populární Kroniky české jej zahrnul i Václav Hájek z Libočan, i když podle něj existovali Janové dva, Jan Nepomucký a doktor Jan z Pomuku. Oba podle něj byli utopeni, jeden roku 1383, druhý o deset let později.

Zatímco Hájkovy fabulace vnesly do historie obstojný zmatek, kultu Jana Nepomuckého výrazně pomohlo baroko. V roce 1599 najdeme „Jana Zpovědníka“ mezi českými patrony a v roce 1639 se v Nepomuku začalo se stavbou chrámu na místě Janova rodného domu. V druhé polovině 17. století byly vydány latinské životopisy a v roce 1683 byla na Karlově mostě umístěna bronzová socha Jana Nepomuckého, vůbec první z pozdější slavné barokní sochařské výzdoby. Odlili ji v Norimberku podle dřevěné sochy od Jana Brokofa, který ji pro změnu vytvořil o rok dřív podle malé sošky vídeňského sochaře Matthiase Rauchmüllera. Socha z Karlova mostu se pak stala vzorem pro většinu vyobrazení Jana Nepomuckého.

V roce 1691 – tedy v době, kdy ještě Jan Nepomucký nebyl ani blahoslavený, ani svatý – vznikla na místě dnešního kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce v Praze dřevěná kaple zasvěcená Janu Nepomuckému, v roce 1704 byl vztyčen první sloup se sochou Jana Nepomuckého a roku 1708 byl v Hradci Králové Janu Nepomuckému oficiálně zasvěcen první kostel.
 

Dívka pod mlýnskými koly

Janova popularita stoupala, Řím se ovšem ke snahám o jeho kanonizaci stavěl spíš skepticky. Složitý proces vedoucí k jeho svatořečení ale nakonec trval poměrně krátce; v roce 1715 jej zahájil pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg, 31. května 1721 papež Inocenc XIII. prohlásil Jana za blahoslaveného a 19. března 1729 v předvečer výročí jeho smrti Benedikt XIII. kanonizační bulou Christus Dominus prohlásil Jana za svatého.

Proces svatořečení mimo jiné vyžaduje důkazy o zázracích; v případě Jana Nepomuckého šlo hlavně o jazyk, který byl nalezen v 18. století neporušený v Janově lebce (jak to bylo ve skutečnosti se dozvíte na konci článku), či zázračná záchrana Rozálie Hodánkové.

Jak to tehdy bylo? Sedmiletá dcera správce strakonického panství šla 22. února 1718 šla po lávce přes náhon k Pětikolskému mlýnu, který stával poblíž dnešního jezu přímo v centru Strakonic. Na lávce ale nešťastně uklouzla, spadla do náhonu a proud ledové vody ji strhnul pod mlýnská kola. Její záchrana trvala nejméně půl hodiny, ale když ji vytáhli na břeh, jako zázrakem nebyla ani potlučená – a to přitom o dva roky dřív stejná mlýnská kola usmrtila dva urostlé muže. Dívce se prý zdálo, že uviděla živého Jana Nepomuckého, který ji ubezpečil, že se neutopí, a řekl jí, aby se nebála. Tak se postupem času zrodil příběh o strakonickém zázraku, na který ve městě vzpomínají už tři sta let. Připomíná ho také obraz ve strakonickém kostele sv. Markéty.
 

Patron lidí od vody a dobré pověsti

Nejpopulárnější český světec bývá zobrazován s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy (které se údajně po jeho utonutí objevily ve Vltavě), s křížem a palmovou ratolestí v rukách. Díky jezuitům a jejich misionářům získal věhlas po celém světě včetně Asie, zemí Latinské Ameriky nebo Španělska, kde je patronem námořní pěchoty. Svatojánské sochy patří k typickým atributům české krajiny, a protože je Jan Nepomucký uctívaný kvůli domnělému utonutí jako patron vod, často je najdete na mostech – kromě toho nejslavnějšího svatého Jana z pražského Karlova mostu připomeňme třeba skleněného Jana Nepomuckého z Čepice. Kromě toho je také patronem zpovědního tajemství, mostů, lidí žijících u vody a vůbec všech řemesel, která mají co do činění s vodou, od mlynářů přes voraře a ledaře až po rybáře. A aby toho neměl na starosti málo, je rovněž ochráncem všech poutníků, proti povodním i proti pomluvám.
 

Víte, že…?

  • Kanonizační proces může trvat stovky let, například svatořečení Anežky České církvi trvalo přes 700 let. Na blahořečení nyní čeká několik Čechů, například kardinál Josef Beran, Antonín Cyril Stojan nebo Josef Toufar, kněz spojený s čihošťským zázrakem.
  • Místo, kde byl Jan svržen do řeky, označuje mosazný křížek, vsazený do zábradlí Karlova mostu.
  • Náhrobek sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zhotovil vídeňský stříbrník Josef Würth podle návrhu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu.
  • Janův hrob byl otevřen 15. dubna 1719 a při prohlídce jeho ostatků vypadla z lebky organická hmota o velikosti lžíce. Pět odborníků se shodlo na tom, že se zřejmě jedná o jazyk. Při pozdějším zkoumání této relikvie hmota dokonce naběhla a zčervenala. Při posledním průzkumu se zjistilo, že nejde o jazyk, ale o suchou mozkovou tkáň, která při zvlhnutí v roce 1725 částečně nabobtnala a změnila i barvu. Po průzkumu byla hmota znovu uložena do relikviáře.
  • Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku. Sochu sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze dokonce cestovatelský server VirtualTourist.com zařadil do přehledu deseti nejšťastnějších symbolů na světě.
  • Úcta ke sv. Janovi Nepomuckému neslábne, například podle něj bylo roku 1929 pojmenováno Nepomucenum, česká papežská kolej v Římě.
  • Hledáte nejkrásnější kostel zasvěcený Janovi Nepomuckému? Je to jednoduché: žádný nepřekoná poutní kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Na počátku 18. století jej navrhl Jan Blažej Santini, má tvar pěticípé hvězdy, pět východů, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. V roce 1994 byl zapsán mezi památky UNESCO.
Chrám sv. Jakuba Většího v Nepomuku Památky

Chrám sv. Jakuba Většího v Nepomuku

Kostel sv. Jakuba Většího vítá v Nepomuku každého, kdo přijíždí od Plzně. Nachází se na kraji města za Špitálským rybníkem na ostrohu uzavírajícím ze západu Přesanické náměstí. Na první pohled určitě zaujme gotická válcová bašta se střílnami s malovanou rustikou – pozůstatek chrámového opevnění.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Svatojánské muzeum Nepomuk Kultura

Svatojánské muzeum Nepomuk

Návštěvníci mohou ve Svatojánském muzeu vidět na nové exponáty, jako například repliku lebky sv. Jana Nepomuckého speciálně vyrobenou na 3D tiskárně, dále na repliku Janova "jazyka", či repliku jeho lopatky, na jejímž výběžku lze zpozorovat známky mučení.

Chobot, mříž, vousy i ocas: deset procházek k sochám, které nosí štěstí

Chobot, mříž, vousy i ocas: deset procházek k sochám, které nosí štěstí

Jdete kolem sochy, která má některé místo podezřele oblýskané? Sláva, právě jste objevili recept na štěstí. Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku – a my na portálu Kudy z nudy víme, kde. Takže hurá za štěstím, ať vám neufrnkne před nosem!

Nepomuk

Nepomuk

Rodiště sv. Jana Nepomuckého, velký barokní kostel postavený podle plánů slavného barokního stavitele K. I. Dienzenhofera a zámek Zelená Hora, kde byl nalezen Rukopis zelenohorský a kde se odehrává Švandrlíkův román Černí baroni – tím vším je známý Nepomuk, město na jižním Plzeňsku.

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině Památky

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Barokní most v Bělé nad Radbuzou Památky

Barokní most v Bělé nad Radbuzou

Je maličký, určený pouze pro pěší, a navíc stojí v obci, která nepatří k vyhledávaným turistickým cílům – ale je krásný a zaslouží si vaši pozornost. Jeho osm oblouků z masivních kamenných kvádrů překlenuje údolí říčky Radbuzy již od roku 1723.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého u obce Nový Dům Památky

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého u obce Nový Dům

Krásnou barokní sochu Jana Nepomuckého můžete obdivovat v CHKO Křivoklátsko, nedaleko obce Nový Dům. Nachází se na lesní křižovatce cest NS Vůně lesů a jehličí a žluté turistické značky procházející lesy od Zbečna do Rakovníka.

Barokní mosty se sochařskou výzdobou v Brtnici Památky

Barokní mosty se sochařskou výzdobou v Brtnici

V malebné scenérii městečka se nevšedně uplatňuje říčka Brtnice. Barokní sochy světců na jejích mostech vytvořil zdejší rodák David Lipart v letech 1715-18. Mostní stavbu má město i ve svém znaku.

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova mostu Památky

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova mostu

Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě je nejvýznamnější zdejší sochou vůbec, která se stala jedním z hlavních ohnisek kultu Jana Nepomuckého a vzorem pro jeho další vyobrazení. Socha je mezi lidmi populární dodnes, vyhlazená místa, kam si turisté sahají pro štěstí, jsou vidět na první pohled.

Po stopách sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku Památky

Po stopách sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Rodištěm sv. Jana Nepomuckého je město s příznačným názvem Nepomuk na západě Česka. Díky řadě historických památek patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Knihovna Strahovského kláštera – druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách Památky

Knihovna Strahovského kláštera – druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Další aktuality

Zámek Zbiroh láká na Halloween

Zámek Zbiroh stojí v nádherných křivoklátských lesích v bezprostřední blízkosti Brd. V lokalitě, kam dlouhá léta noha obyčejného smrtelníka nemohla vkročit. Stavba zámku ze všech stran překvapuje a udivuje. Zbiroh má ve svém výčtu tolik „nej“, že vám na ně prsty jedné ruky nestačí. Nespornou výhodou je, že zámek na zimu nazavírá! A navíc si zde užijete opravdu strašidelný Halloween!
30. říjen 2024 12:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Hrad Velhartice se o víkendu slavnostně uzamkne, ale pootevřeno bude mít až do 3. listopadu

Zamykání hradu Velhartice se již stalo fenoménem, který lze těžko popsat slovy. Je to dáno jedinečnou atmosférou, která nutí opakovaně se na akci vracet a přivádět sebou své přátele, známé a příbuzné. Plně vychází z koncepce správy hradu i ostatních pracovníků, dát lidem prostor prožít akci společně a zejména rodinám naučit se být spolu, cosi dohromady zažít a hlavně – hrát si. Přestože návštěvnická sezóna na státních památkách v Plzeňském kraji bude prodloužena až do neděle 3. listopadu, symbolické zamykání hradu Velhartice proběhne již o týden dříve, v neděli 27. října.
26. říjen 2024 9:51
Památky, Plzeňský kraj

Plzeňské oslavy vzniku republiky otevřou řadu pamětihodností za symbolických 28 korun

Plzeň oslaví 106. výročí založení samostatného československého státu. Stalo se již tradicí, že 28. října jsou otevřeny brány turistických cílů a kulturních a jiných institucí za symbolických 28 korun nebo zdarma. Prohlídkou zajímavých i běžně nepřístupných míst s kulturním programem určeným pro celou rodinu mohou návštěvníci strávit příjemný den a společně oslavit tento národní svátek.
24. říjen 2024 14:00
Životní styl, Plzeňský kraj

Jarní prázdniny 2025 – Plzeňský kraj

Jarní prázdniny v Plzeňském kraji budou rozmanité. Můžete vyrazit do přírody, na lyže, ale také zabavit děti ve městě. Portál Kudy z nudy vám přináší spousty tipů, díky kterým můžete zpestřit menším i větším školákům volný čas. Stačí si vybrat.
18. říjen 2024 13:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Výlety pro samotáře na Šumavě: objevte kouzlo míst, kde vám lišky dají dobrou noc

Rozhodli jste se vyrazit na Šumavu, ale nechce se vám potkávat davy lidí na známých hřebenech či se vyhýbat cyklistům (a v zimě běžkařům) na exponovaných místech? Tak se právě vám budou hodit naše tipy, které vás zavedou do zapadlých koutů Šumavy, kde dávají doslova lišky dobrou noc. Na turisty zde nenarazíte, ovšem ani na hospody a další vymoženosti civilizace. Takže svačinu s sebou a hurá do přírody.
14. říjen 2024 15:00
Příroda, Plzeňský kraj

Za historií a tradicí se vypravte na Chodsko během celého roku

Lákají vás lidové tradice, skanzeny, řemesla a kouzlo svérázného Chodska? Poznejte turistickou oblast se specifickým nářečím, kroji i vynikajícími koláči! Až vám nepříznivé počasí nedovolí poznávat krásy Chodska na vlastní kůži, další možností jak objevovat tento svérázný kraj je návštěva některého z místních muzeí, jejichž expozice jsou věnovány bohaté historii a tradicím chodského regionu.
11. říjen 2024 6:33
Kultura, Plzeňský kraj

Podzimní Plzeň hraje všemi barvami

Podzim je magickým obdobím, kdy se město zahaluje do zlatavých odstínů a nižších teplot. Nenechte se však zmást, život v Plzni ani v tomto čase nestagnuje, ba naopak. Těšit se můžete na nespočet kulturních, uměleckých či gastronomických akcí. Poradíme vám také, kam v Plzni zajít na dýňové latté a kam si ho třeba vzít na tu pravou podzimní procházku. Výhodou podzimu je i to, že si spoustu památek můžete užít bez davů lidí. Tak co všechno se dá na podzim stihnout?
8. říjen 2024 10:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Gotický strážce Šumavy potřebuje vyměnit helmici: střecha hradu Kašperk prochází rekonstrukcí

Nejvýše položený královský hrad střeží Šumavu od poloviny 14. století. Střecha jeho západní věže, která pamatuje ještě dobu Karla IV., prochází nyní nutnou obnovou. I když byla vystavena extrémním povětrnostním podmínkám v horské oblasti, vydržela na svém místě 660 let! Až do konce října 2024 bude probíhat stavba krovů a provizorní zastřešení střechy torza cihelné střechy, tzv. helmice, na západní věži, která čeká na svou komplexní rekonstrukci. Hrad Kašperk k tomuto účelu pořádá veřejnou sbírku.
7. říjen 2024 10:00
Památky, Plzeňský kraj