Že nikde jinde na světě neexistují astronomické hodiny podobné překrásnému a prastarému
orloji ze Staroměstské radnice v
Praze?
Není to tak docela pravda: protože jedním z jeho autorů byl roku 1410 hodinář
Mikuláš z Kadaně, na jeho počest dalo
město Kadaň před několika lety postavit
kovovou repliku původního hodinového stroje staroměstského orloje. Najdete ji na
Nábřeží Maxipsa Fíka pod
Kadaňským hradem a ačkoli je větší než originál, nehýbe se – sochu alespoň nebude nutné opakovaně opravovat a seřizovat.
Letem orlojovým Českem
V Česku máme štěstí, že si pěknou podívanou na složité soustavy ciferníků, malovanou desku od Mánesa, smrtku se zvonečkem, dvanáct apoštolů a kokrhajícího kohouta můžeme dopřávat opakovaně: při procházce
Starým Městem v
Praze se stačí zastavit u
Staroměstské radnice a počkat si na celou hodinu. Když se náhodou
pražský orloj opravuje, máme alespoň čas na výlety k jiným orlojům. Třeba do
Olomouce, kde na
radnici mají
budovatelský orloj s figurkami dělníků, chemiků a proletářů, ale také s vyobrazením
Jízdy králů. Poněkud skromnější podobu mají
orloj na radnici v Litomyšli nebo
orloj na radnici v Prostějově, které vznikly až na počátku 20. století. Hezký a poměrně nový
orloj i se zvonící smrtkou najdete v Hojsově Stráži na
Šumavě anebo v
Kryštofově Údolí, kde zřídili
orloj ze staré trafostanice. Líbit se vám bude i
pohádkový orloj na Divadle loutek v
Ostravě,
Dětský orloj v
Poděbradech, originální
pivní orloj v žateckém Chrámu chmele a piva anebo
hospodský orloj v Přední Kopanině na severozápadním kraji
Prahy, zapsaný agenturou Dobrý den do České databanky rekordů jako nejoriginálnější a nejmenší orloj v České republice.
Nové Město, Padova a chybějící znamení
První zmínky o orloji na jižní straně věže
Staroměstské radnice v
Praze pocházejí z počátku 15. století. Existovaly i starší kousky, třeba ten, který v
Padově v letech 1348–1364 zkonstruoval Giovanni de Dondi. Dnes už neexistuje, ale kousek od kostela sv. Klimenta stojí
Torre dell’Orologio s jeho kopií. Podobný orloj až do konce 18. století zdobil jižní zeď
Novoměstské radnice na
Karlově náměstí v
Praze. Sice mu chybělo procesí svatých i složitá figurální výzdoba, ale podle dochovaných vyobrazení ukazoval fáze Měsíce, oběh Slunce i znamení zvěrokruhu. Právě díky němu zaniklý novoměstský orloj ten padovský připomíná:
na obou orlojích totiž bylo jen jedenáct znamení zvěrokruhu. Teorií proč a jak k takovému omylu došlo koluje víc: možná umělec nedostal zaplaceno tolik, kolik si přál, možná si jen špatně rozvrhl kresbu a pro dvanácté znamení už na astrolábu nezbylo místo. Kdo ví?
Kde chodí místo apoštolů kurfiřtové?
J
ednoduché i složitější orloje objevíte po celé Evropě, namátkou v
dánské Kodani, ve švédském Lundu, švýcarském Bernu, slovenské Staré Bystrici a v několika francouzských, italských a německých městech. Tak úžasnou podívanou jako
staroměstský orloj žádný nenabízí, ale jeden ho přesto v lecčems připomíná. Jde o
norimberský orloj zvaný
Männleinlaufen, umístěný v arkýři ve štítu
kostela Panny Marie (Frauenkirche) na náměstí Hauptmarkt. Barvitá podívaná se odehrává jednou denně v pravé poledne, na rozdíl od Prahy ale bohužel dost vysoko nad náměstím.
Kostel založil římský císař a český král Karel IV. v roce 1355 a původně zde měly být uloženy říšské korunovační klenoty. Orloj sám je mladší, pochází ze začátku 16. století a připomíná Zlatou bulu Karla IV., podle níž každý nově zvolený římský král musí do Norimberka svolat říšský sněm. Představení zahajuje troubení trubačů a teprve po něm se objeví figury sedmi kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře trůnícího v jejich středu.