ÚvodAktuality#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě
Památky

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

  • 18. února 2021
Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Dva staré židovské hřbitovy: na Starém Městě v Praze a na Olivové hoře v Jeruzalémě

Praha
Jerusalem
Židovské město, Josefov či staré ghetto je městská čtvrť Prahy, vyprávějící tisíc let starý příběh o životě židovské komunity, který tragicky přerušila nacistická okupace během druhé světové války. Dochované synagogy, Židovské muzeum a Starý židovský hřbitov jsou však pouhým zbytkem bývalého ghetta. Lidé, kteří v něm žili před pouhými sto lety, by ho dnes nepoznali.
 

Židovské město a jeho asanace

Ghetto, v dnešních mapách označované jménem Josefov, největší židovské sídliště v Evropě a domov židovských mystiků, chasidských mudrců, astronomů, astrologů a kabalistických učenců, se rozkládalo na Starém Městě severně a západně od Staroměstského náměstí. Postupem času se změnilo v chudinskou čtvrť plnou rozpadávajících se domů, nevěstinců a pochybných krámků, oddělenou od okolního města pěti branami. V roce 1895 se rozběhly práce na drastické asanaci celého ghetta. Ta byla součástí projektu, který trval deset let a byl nejrozsáhlejším zásahem do urbanismu novodobé Prahy.

Skutečně to bylo nutné? Historikové v tom dosud nemají jasno: na jedné straně stály drastické a neřešitelné hygienické podmínky středověké zástavby, na straně druhé lákavá možnost získat lukrativní pozemky přímo v centru města. Praha toužila po širokých bulvárech, jaké v té době podobným způsobem vznikaly ve Vídni a Paříži, a tak se bouralo.

Pokud patříte k milovníkům pitoreskních úzkých uliček a středověkých zákoutí, vězte, že mohlo být ještě hůř: vítězný projekt Finis Ghetto původně počítal s tím, že k zemi půjde téměř celé Staré Město. Asanace skončila v roce 1913 a Josefov proměnila k nepoznání: řada památek nenávratně zmizela, úzké křivolaké uličky nahradila moderní Pařížská třída a další široké ulice. Ani tady se ale záměr architektů nenaplnil úplně beze zbytku: Pařížská třída, jejímž vzorem byla Avenue des Champs-Élysées v Paříži, totiž měla podle původních plánů vést z Václavského náměstí přes Staroměstské náměstí až na Letnouzamýšlené budově parlamentu.
 

Židovské město jako malá encyklopedie architektury

Přesto i pouhý zlomek, který z někdejšího ghetta zbyl, patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy. Dochovalo se šest synagog, o vzácné kousky dokumentující historii židovské kultury pečuje Židovské muzeum: základem jeho bohatých sbírek se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace, navíc za druhé světové války se muzeum stalo skladištěm nacisty konfiskovaných židovských rituálních předmětů a knih, které dodnes zůstávají živou připomínkou tragédie šoa.

V Praze také žije malá židovská komunita. Jejím hlavním náboženským centrem je nesmírně působivá Staronová synagoga ze 13. století: až na krátká tragická období slouží svému účelu více než 750 let, navíc je spojená s dosud dráždivě nevyjasněnou legendou o tajemném Golemovi. Oslnivá je Jubilejní i Španělská synagoga, jejíž maurské oblouky a okna ve tvaru klíčových dírek jako by patřily do andaluské mešity. Při procházce bývalým ghettem tak poznáte Prahu očima žasnoucích cizinců jako encyklopedii evropských architektonických stylů, a to od románských časů až po brutalistické hotely ze 70. let. Josefov je toho přímým důkazem.
 

Židovský hřbitov jako autentický kousek starého ghetta

Vraťme se ale na Starý židovský hřbitov: bez větší úhony přečkal dobu nacistické okupace a je tak autentickým pamětníkem dávných časů. Během staletí se ale měnil: protože náboženské obyčeje Židům zakazují rušit staré hroby, byla na hřbitov postupně navážena další hlína. Ačkoli některé náhrobky byly zničeny a jiné zapadly do spodních vrstev, ty zachovalé byly vždy umístěny zpět na povrch. V některých místech tak bylo odhaleno až dvanáct hřbitovních vrstev.

Magické kouzlo pražského židovského hřbitova spočívá především v působivém seskupení téměř 12 000 náhrobních kamenů. Na dnešním hřbitově totiž nespatříte obvyklé hroby s náhrobky, ale náhrobní kameny zpravidla bez hrobů. Navzdory pozdějším úpravám se hřbitov dochoval prakticky v původním rozsahu a dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Prahy.

Nejstarší náhrobní kámen nese datum 25. dubna 1439 a patří učenci a básníkovi Avigdoru Karovi; ten zažil pogrom roku 1389 a napsal elegii na památku jeho obětí. Nejnavštěvovanější je tumba rabbiho Jehudy Löwa ben Becalela (1512–1609), kam lidé pokládají stovky oblázku a přání na drobných útržcích papíru. Mezi další známé náhrobky patří zejména tumba Marka Mordechaje Maisela (1528–1601), který nechal vybudovat Maiselovu synagogu, tumba astronoma, spisovatele a historika Davida Ganse (1541–1613), zdobená symboly jeho jména – Davidovou hvězdou a husou (německy Gans) a tumba rabbiho Davida Oppenheima (1664–1736), který vlastnil oslnivou sbírku starých hebrejských tisků a rukopisů. Údajně nejkrásnější tumba z roku 1628 ale patří ženě: jmenovala se Hendele Basseviová a byla manželkou prvního pražského židovského šlechtice. Vůbec nejmladší pohřbený pak je Moyses Beck; na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1787 na základě výnosu císaře Josefa II.
 

Víte, že?

  • Podobu Josefova před asanací známe jen ze starých map, rytin, obrazů, fotografií a také díky Langweilovu modelu Prahy. Jedinečný lepenkový model představuje město takové, jak vypadalo ve 20. a 30. letech 19. století, pečuje o něj Muzeum hlavního města Prahy.
  • Cestovatelský magazín National Geographic řadí Starý židovský hřbitovPraze mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa; ve výčtu je rovněž například hřbitov Xoxocotlan v mexickém městě Oaxaca, hřbitov filmových hvězd Forest Lawn v Hollywood Hills v Los Angeles, Père-Lachaise v Paříži nebo Sary-Kamysh v Kyrgyzstánu. #světovéČesko ale nabízí pro srovnání místo, významem i určením mnohem bližší pražskému židovskému hřbitovu: Jeruzalém a nejstarší židovský hřbitov ve městě na Olivové hoře. Pro ortodoxní židy je nejprestižnějším místem posledního odpočinku. Pohřbívá se tu už od doby, kdy na protější Chrámové hoře stál první Šalomounův chrám, tedy téměř tři tisíce let. Podle tradice má právě zde začít vzkříšení mrtvých při příchodu Mesiáše, který má tudy procházet při své cestě na Chrámovou horu. Na úpatí vrchu se nachází Getsemanská zahrada, z vrcholku Olivové hory se pak otvírá nejznámější pohled na centrum Jeruzaléma.
Španělská synagoga Památky

Španělská synagoga

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny Kultura

Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Franz Kafka – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století

Franz Kafka – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Nejstarší a největší židovské ghetto v Evropě – Staré židovské město pražské

Nejstarší a největší židovské ghetto v Evropě – Staré židovské město pražské

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

Pinkasova synagoga v Praze – památník obětí holocaustu Památky

Pinkasova synagoga v Praze – památník obětí holocaustu

Gotická Pinkasova synagoga v centru Josefova je věnována památce obětí holocaustu z řad českých a moravských Židů, jejichž jména připomínají nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy a přilehlých prostor.

Klausová synagoga – dočasně uzavřeno Památky

Klausová synagoga – dočasně uzavřeno

Klausová synagoga se nachází v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Její název je odvozen z německého slova "Klaus" ve významu "malá budova", které vzniklo z latinského "claustrum".

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském Památky

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 – 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.

Starý židovský hřbitov v Praze – nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě Památky

Starý židovský hřbitov v Praze – nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Židovské muzeum v Praze – největší muzeum svého druhu v Evropě Památky

Židovské muzeum v Praze – největší muzeum svého druhu v Evropě

Muzeum pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Ta obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Kafkův dům v Praze Kultura

Kafkův dům v Praze

Rodný dům spisovatele Franze Kafky stál na okraji tehdejšího Pražského židovského ghetta. V současné době je budova využívána pro kulturní a společenské akce.

Historická mikve u Pinkasovy synagogy v Praze Památky

Historická mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Mikve je židovská rituální lázeň, tvořena nádrží s přírodní vodou. V judaismu tradičně slouží k rituálnímu očištění osob a předmětů. Historická mikve vedle Pinkasovy synagogy patří k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Pochází nejspíše z počátku 16. století.

Pražské Židovské město – nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě Památky

Pražské Židovské město – nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Galerie Artschul – výstavní prostory Židovského muzea v Praze Kultura

Galerie Artschul – výstavní prostory Židovského muzea v Praze

Židovské muzeum v Praze představuje vlastní výstavní prostor pro prezentaci krátkodobých tematických výstav, Galerii Artschul. Galerie je výstavní prostor o rozloze více než 80 metrů čtverečních, který splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek.

Další aktuality

Poznejte tajemství a legendy staré Prahy: abeceda skrytých tváří města

Praha není jen stověžatá. Je i filmová, vodnická, erotická nebo třeba cimrmanovská. Ve stejný den může být exaltovaná i ospalá, turisticky přepudrovaná i autenticky zašlá. Je to město alchymistů a okultních symbolů, výčepních legend, strašidel, tajemných sklepů i literárních duchů. A právě tuhle její proměnlivost jsme se na Kudy z nudy rozhodli poskládat od A do Z.
18. červenec 2025 20:23
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (19.7. – 20.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Setkání DeLoreanů a fanoušků filmu Návrat do budoucnosti v Andělském pivovaru, Tanabata 2025, Slánský okruh 2025, Oživlý středověk v podhradí u hradu Zlenice 2025, Pohoda Fest Chýně 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
18. červenec 2025 6:01
Zážitky, Praha

Hledá se strom pro pražské Vánoční trhy 2025!

Letní prázdniny jsou v plném běhu, přesto Praha začíná hledat svůj vánoční strom. Organizátor největších Vánočních trhů na Staroměstském a Václavském náměstí, společnost Taiko, opět vyhlásila soutěž Hledá se strom, který ozdobí Staroměstské náměstí v době letošního adventu. Tipy na nejkrásnější dominantu pražských Vánoc mohou zájemci organizátorům posílat až do 15. září 2025.
17. červenec 2025 12:00
Zážitky, Praha

Víkend hmyzožravců se v Zoo Praha ponese ve znamení cvrčků i specialit z švábů a strašilek

Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne netradiční gastronomické zážitky, speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s kudlankami a šváby. Ti nejpovolanější z prostředí hmyzí gastronomie vám představí benefity této zatím poněkud exotické kuchyně.
15. červenec 2025 16:16
Příroda, Praha

Letní slavnosti staré hudby propojí téma Familia

Letní slavnosti staré hudby opět prosytí Prahu krásnou hudbou staletí minulých, v podání špičkových interpretů. Ve dnech od 17. července do 5. srpna 2025 přináší slavnosti sedm jedinečných večerů, které letos propojuje téma Familia. V podání souborů Ensemble Polyharmonique, Concerto Scirocco, Sete Lágrimas, Tasto Solo, Collegium Marianum a dalších zazní hudba od středověku po vrcholné baroko a posluchači se mohou těšit na duchovní i světské skladby. Hudbu, která zněla na šlechtických dvorech, na francouzská středověká moteta, lidové písně, virtuózní sonáty i operní árie
15. červenec 2025 13:11
Kultura, Praha

Praha ožije po roce folklorem – centrum města čekají Pražské folklorní dny

Pražské folklorní dny oživí od čtvrtka 17. 7. do soboty 19. 7. 2025 pražskou kulturní nabídku. Cílem festivalu je představit návštěvníkům bohatství a krásu lidového umění. Stejně jako v předchozích letech i letošní festival slibuje pestrou podívanou. Akce se zúčastní velké množství hudebních a tanečních souborů ze 14 z celé Evropy, Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Zavítejte na Ovocný trh či náměstí Republiky a nechte se unášet pestrobarevnými kroji tanečnic a tanečníků, lidovou hudbou a ukázkami tradic.
15. červenec 2025 12:00
Kultura, Praha

Letní shakespearovské slavnosti nabízí jedinečné zážitky plné emocí, humoru, vášně i lásky

Víte, že Letní shakespearovské slavnosti jsou nejstarší a největší divadelní přehlídkou pod širým nebem v Evropě zaměřenou na uvádění děl Williama Shakespeara? Letní shakespearovské slavnosti si můžete užít po celé leto! Představení se od konce června do začátku září 2025 hrají v Praze se na Pražském hradě v Nejvyšším purkrabství a na Letní scéně HAMU na Malostranském náměstí, v Olomouci v parkánu Uměleckého centra UP (Konvikt), v Brně se hraje na Špilberku a v Ostravě na Slezskoostravském hradě. Letní shakespearovské slavnosti letos přináší opět nové inscenace, včetně premiéry Othella v režii Braňa Holička, a to na Pražském hradě a v Lichtenštejnském paláci.
15. červenec 2025 9:36
Kultura, Praha

Kam zajít v Praze do letního kina?

Letní Praha nabízí spoustu možností, kam zajít na zajímavé filmy promítané pod širým nebem. Kam v Praze do letňáku? Vyrazit můžete do letního kina u Cross Clubu, na terasu DOXu, na terasy obchodních domů, do kina v zahradě Kinských, nebo do Holešovické tržnice. Oblíbený je i Kinobus, který promítá na různých místech.
14. červenec 2025 9:35
Kultura, Praha