Bezpečí návštěvníků je pro
hornická muzea na prvním místě, a tak prohlídky z devadesátých let, kdy se například na
Měděnci skutečně dalo sfárat hluboko do podzemí, do autentického dolu, v Česku už nezažijete. Někde se ale pokusili skutečné fárání nahradit iluzí.
Takovou atrakci má například
Hornické muzeum, které stojí na jihovýchodním úpatí vrchu
Landek na místě bývalého
černouhelného dolu Anselm, nejstaršího hlubinného dolu v
Ostravě.
Fárání v Ostravě
Sfárání do dolu Anselm bylo možné i v minulých letech, ale po unikátní proměně atrakce nabízí
skutečný pocit jako při fárání na činném dole. Výsledkem je téměř dokonalá zvuková simulace s dalšími efekty, kdy
uslyšíte zvuky techniky i hlasy havířů, ucítíte
vibrace klece v těžní jámě, zvuk ventilátoru i proudění vzduchu, vháněného do dolu. Při návštěvě přírodního a
hornického muzea Landek Park v Ostravě se z vás skutečně na pár minut stanou dávní horníci. Ti ale na rozdíl od vás měli pod nohama skutečně šachty, jejichž
průměrná hloubka se pohybovala kolem jednoho kilometru.
Vy budete jako v bavlnce: po zaznění signálu se v kleci
ztlumí světla,
důl Anselm se ponoří do tmy a v podlaze těžní klece se rozsvítí dva monitory, v nichž uvidíte nafilmovanou jízdu do skutečné těžní jámy.
Pocit, že jste se ocitli hluboko v dole, umocní po výstupu z těžní klece zvuky autentického rubání a sbíjecích kladiv, narážení důlních vozíků nebo zvuky posunovačů. Techniku doplňují hlasy horníků, kteří se spolu baví a pokřikují na sebe. Zkrátka skutečnější už fárání skutečně být nemůže – a to i přesto, že budete jen pár metrů pod povrchem.
Minout byste ani neměli expozice o údělu více než stovky
koní, kteří především v druhé polovině 19. století
pracovali nejen v ostravských dolech. Expozice je umístěna v historické štole Albert a je součástí důlní expozice (fárání do dolu).
Fárání v Příbrami
Fárání v autentickém prostředí starých dolů zažijete i v
Hornickém muzeu v
Příbrami, ale z několika nabízených okruhů si musíte vybrat
areál dolu Anna. Čeká vás prohlídka
cáchovny s expozicí o hutnictví a úpravnictví,
strojovna s parním těžním strojem a
jízda důlním vláčkem 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou, která míří k ústí
1 600 metrů hluboké šachtě Prokop z roku 1832, nejhlubší v revíru na Březových Horách a jedné z nejhlubších ve střední Evropě.
Teprve pak dojde na další část prohlídky, kdy
sfáráte speciálním výtahem do podzemí, přímo do takzvaného
Wasserlaufu, vodního patra. To vznikalo postupně od 16. do 19. století jako součást vodního systému, který poháněl technická zařízení. Podíváte se i do 750 metrů dlouhé podzemní chodby, kterou protéká voda (vy půjdete po vyvýšených kovových roštech), a nakonec vás 156 schodů vyvede zpět na denní světlo. Prohlídka tím ale nekončí, má ještě třetí část, a i ta je spojená s
fáráním. Cílem je unikátní
komora vodního kola, které v 19. století pohánělo těžní stroje a z něhož se dochovalo cenné torzo hřídele. Trasa není dlouhá, měří asi 100 metrů, ale čeká vás dalších 60 schodů. Už z výčtu je zřejmé, že pro tento okruh je nutná dobrá fyzička!
Fárání pod Krušnými horami
Fárání zažijete i v
Podkrušnohorském technickém muzeu, které vzniklo v reálném hnědouhelném hlubinném dole Julius III mezi
Mostem a
Litvínovem. Zajímavost?
Uhlí se tu těžilo nepřetržitě téměř 120 let a v 90. let 20. století nebyl důl uzavřen kvůli útlumu těžby, ale jednoduše proto, že už nebylo co těžit: Julius III byl vyuhlen a zkrátka dosloužil.
Venku si prohlédnete
dochované těžní zařízení, důlní techniku, lokomotivy a vozíky i těžní věž, v interiérech na vás čeká
původní těžní stroj nebo
model šachty a dělnické kolonie dolu Humboldt II. v Dolním Jiřetíně.
Velkou atrakcí je
uhelná štola s množstvím techniky, dopravních zařízení a přístrojů z okolních dolů. Jde sice o štolu ukázkovou, která vznikla v jedné z budov, ovšem věrohodnost je dokonalá. Aby byly vaše zážitky ještě skutečnější, doplňuje prohlídku
simulované fárání včetně zvuků. Navíc se prý správná štola pozná i podle toho, že v ní bydlí permoník; a věřte, že tady budete rozhodně ve správné štole.
V roce 2021 byla v muzeu otevřena další atrakce
– havířská lokomotiva s vagóny, která
jezdí na stropní kolejnici v uměle vytvořeném tunelu. Tady si budete připadat opravdu jako v hlubinné šachtě. Dráha je dlouhá 300 metrů a vznikla svépomocí na
venkovním prostranství muzea. Vlak uveze najednou až 24 návštěvníků, kteří po výstupu procházejí dalšími výstavními prostory s ukázkami hornictví.