ÚvodAktualityNejkrásnější pohodové hřebenovky v Čechách: Jizerské, Orlické a Rychlebské hory
Příroda

Nejkrásnější pohodové hřebenovky v Čechách: Jizerské, Orlické a Rychlebské hory

Šumava a Krušné hory jsou na souvislé túry po hřebenech příliš dlouhé, Krkonoše zase krátké, Novohradské hory z velké části leží na území Rakouska a v přechodu Brd z jednoho konce na druhý brání posádkové cvičiště Jince. Proto jsme vybrali tři pohoří, která jsou pro přechod hřebenů tak akorát: přiměřeně dlouhá, s dobře značenými cestami i spoustou zajímavých míst.

Po severních hřebenech

Možná jste už někdy slyšeli o Modré hřebenovce, která v dobách své největší slávy za první republiky měřila přibližně 800 km a vedla z Durynska přes Krušné hory do Českého Švýcarska a dál přes Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory do Krkonoš, přes Broumovsko do Orlických hor, na Králický Sněžník a nakonec až na Praděd, nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Na severu Čech už před časem obnovili její část; po hřebenovce se nyní můžete vypravit podobně jako předci před sto lety, a to dokonce pěšky, na kole a v zimě na běžkách.

Severní i jižní větev pěší trasy začínají shodně na hranicích Česka a Polska, na pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v Jizerských horách. Severní trasa odtud vede přes vrcholové partie Jizerských hor, Smědavu, Sněžné věžičky a Ptačí kupy k Oldřichovu v Hájích a pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a Hrádku nad Nisou. V Hartau překračuje státní hranici a po německé straně hor míří do Oybinu a Jonsdorfu, na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf se vrací k nám a končí v Nové Huti.

Jižní trasa vede z Jizerky přes Desnou, Tanvald a Černostudniční hřeben na Milíře a dál pokračuje přes Ještědský hřeben do Petrovic a přes Lužické hory a Krásnolipsko do Lückendorfu, kde na česko-německé hranici končí. Na trasách objevíte odpočinková místa s různými atrakcemi pro děti, informační panely a mapy, přístřešky, stojany na kola či lavičky. V informačních centrech na Liberecku seženete podrobné brožury s mapami.

Velký přehled dálkových turistických tras napříč Českou republikou
 

Hřebenovka Orlických hor

Na hřebeny Orlických hor můžete samozřejmě vyrazit pěšky, ale na táhlých úsecích asfaltových silniček nebo zpevněných lesních a polních cest vám bude líto, že nemáte raději kolo. Ať tak či onak, počítejte s tím, že cestou potkáte spousty betonových „řopíků“ a nejeden z nich má v létě otevřeno; časový plán se tak může nečekaně protáhnout. V parném létě je na hřebenech nouze o vodu; na kiosky se spolehnout nedá a prameny jsou často vyschlé, takže si s sebou vezměte větší zásoby.

Začít můžete už v Novém Městě nad Metují; Jiráskova horská cesta, pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska, odtud vede údolím Metuje přes Peklo do Nového Hrádku a dál do Olešnice v Orlických horách. Za ní vystoupáte na Vrchmezí (1 084 m) a dostanete se tak na hlavní hřeben. Ten pokračuje po česko-polské hranici na ŠerlichMasarykovou chatou a dál přes Velkou Deštnou (1 115 m) kolem Kunštátské kaple na Pěticestí a stále po hlavním hřebeni kolem rozhledny na Anenském vrchudělostřelecké tvrzi Hanička. Na Zemské bráně trasa překročí Divokou Orlici a vaše cesta Orlickými horami tady končí. Komu to ale nestačilo anebo je zvědavý na další vojenské památky, může přes Mladkov zamířit kolem dělostřelecké tvrze Bouda na Suchý vrch a dál třeba do města Králíky.
 

Po hřebenech Rychlebských hor

O Rychlebských horách se sice říká, že tu ještě pořád lišky dávají dobrou noc, ale na hlavní hřebenovce, z velké části kopírující česko-polskou hranici, přesto potkáte mnohem víc lidí než dřív. Stále ale platí, že trasa je vhodná jen pro zkušené turisty; na restaurace, kiosky a další civilizační vymoženosti tady nenarazíte, vše potřebné (a to nejméně na dva až tři dny) si musíte nést s sebou.

Cesta Rychlebskými horami začíná (anebo končí, to když to vezmete opačným směrem) v Bílé Vodě, obci ze tří stran obklopené Polskem. Pak vás čeká dlouhé stoupání na vrchol Borůvkové hory (899 m) s rozhlednou; výhled stojí za to už proto, že Sněžku, Králický Sněžník i Orlické hory spatříte z odlišných úhlů než jste zvyklí. Dalších několik kilometrů se cesty nedrží hřebene a občas schází hluboko do údolí, vybrat si můžete i cyklostezku nebo trasy vedoucí po polské straně hranic.

Na hřeben se stezka vrací až na vrcholu Koníček (850 m), odkud budete po červené značce pokračovat přes bývalou osadu Hraničky pod vrch Špičák (957 m). Následující úsek vede nejopuštěnější částí hor; po žluté značce dojdete až nejvyšší horu Smrk (1 125 m), kde velký hraniční kámen označuje místo, kde se setkávají hranice Moravy, Slezska a Polska. Hora je zároveň významnou křižovatkou turistických tras, přičemž po hranici kolem hraničních kamenů vede jen vyšlapaná a neznačená pěšinka. Ta vás přes vrch Brousek (1 116 m) s výhledem na Králický Sněžník dovede pod Travnou horu (1 125 m) a dál k turistické chatě Paprsek. Kolem přírodní rezervace s původním pralesem dojdete na Polskou horu (1 106 m), odkud vede značená cesta kopírující státní hranici až do Kladského sedla. Tady rychlebská hřebenovka končí a začíná masiv Králického Sněžníku.

Stezku Českem může jít každý
Horská chata Smědava Gurmánská turistika

Horská chata Smědava

Horská chata Smědava, která stávala na hřebeni Jizerských hor od roku 1841 v roce 2021 definitivně dosloužila a musela být zbourána. Na jejím místě vyroste chata nová. Mezitím je hostům k dispozici samoobslužná restaurace.

Bikerské Rychlebské a Lipovské stezky Letní sporty

Bikerské Rychlebské a Lipovské stezky

Jezdíte na horském kole a baví vás jízda po úzkých pěšinách? Pak právě pro vás jsou Rychlebské stezky a Lipovské stezky – traily pro horská kola, jejihž smyslem není dojet co nejdál a urazit co největší počet kilometrů, ale užít si jedinečnou krajinu Rychlebských hor a okolí Horní Lipové.

Venušiny misky na Smolném vrchu Příroda

Venušiny misky na Smolném vrchu

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála Příroda

Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Frýdlantské cimbuří – skalní vyhlídka nedaleko Hejnic Příroda

Frýdlantské cimbuří – skalní vyhlídka nedaleko Hejnic

Frýdlantské cimbuří je výrazný skalní útvar v hřebeni Poledních kamenů Jizerských hor. Cimbuří má dva vrcholy od sebe oddělené hlubokou propastí. Na západnějším vrcholu je upravená vyhlídka, na kterou je možné vylézt po žebříku se zábradlím.

Cyklostezka Járy Cimrmana v Tanvaldu Letní sporty

Cyklostezka Járy Cimrmana v Tanvaldu

Poslední stopa všestranného českého génia, spisovatele a pedagoga Járy Cimrmana, kterému jen o fous utekl titul Největší Čech, vede do jizerskohorského města Tanvald. Po jeho stopách se mohou všichni milovníci aktivní turistiky vydat po 30 kilometrů dlouhé cyklostezce.

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě Příroda

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Prales Bukačka – botanická zahrada Orlických hor Příroda

Prales Bukačka – botanická zahrada Orlických hor

Přírodní rezervace Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území Orlických hor. Pro svůj velký význam přezdívána "botanickou zahradou Orlických hor", roste zde více než 294 druhů rostlin.

Geopark Jeseníky Příroda

Geopark Jeseníky

Geopark Jeseníky je tvořen sedmi oblastmi, které disponují desítkami přírodních a kulturních památek, ale také nabízejí řadu služeb. Návštěvníkům je k dispozici rozsáhlá síť informačních center, která poskytují vyčerpávající informace o možnostech volnočasových aktivit a turistiky.

Královská hřebenovka – cyklotrasa po hřebeni Orlických hor Letní sporty

Královská hřebenovka – cyklotrasa po hřebeni Orlických hor

Oblíbená cyklotrasa o délce 23 km vede po horské cestě přímo po hřebeni a je bez velkých převýšení. Cestou narazíte na dva výborné bufety, které vás dostanou rychle do formy.

Peklo – romantické údolí při soutoku řeky Metuje a Olešenky Příroda

Peklo – romantické údolí při soutoku řeky Metuje a Olešenky

Údolí Peklo je romantické údolí při soutoku Metuje s Olešenkou mezi Novým Městem nad Metují a Náchodem. Cestou se můžete zastavit na některé z čertovských specialit ve stylové Bartoňově útulně, kterou navrhl známý architekt Dušan Jurkovič.

Studniční vrchy v Rychlebských horách Příroda

Studniční vrchy v Rychlebských horách

Studniční vrch je hora v Rychlebských hor, nejvyšší vrchol podcelku Sokolský hřbet. Tyčí se 4 km severozápadně od města Jeseník.

Přírodní rezervace Jelení lázeň Příroda

Přírodní rezervace Jelení lázeň

Přírodní rezervace Jelení lázeň se rozkládá v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou. Rezervace chrání vrchovištní rašeliniště s jezírky, vzácné druhy rostlin a množství drobných savců.

Naučná stezka Krajem Rychlebských hor Příroda

Naučná stezka Krajem Rychlebských hor

Naučná stezka je 35 kilometrů dlouhá, lemuje celou Vápennou. Nachází se na ní 20 atraktivit, u nichž je na dřevěných tabulích popis místa. Stezka tvoří ucelený okruh. Začíná u kapličky ve Vápenné a končí u obecního úřadu.

Smrk – nejvyšší hora Rychlebských hor Příroda

Smrk – nejvyšší hora Rychlebských hor

S nadmořskou výškou 1127 metrů je Smrk nejvyšší v Rychlebských horách. Nachází se 5 km severozápadně od Ramzovského sedla. Vrchol hory je zalesněn smrkem, nachází se zde vrchoviště Malení s typickou rašelinnou vegetací.

Vodopád na Černém potoce – nejmohutnější vodopád v Jizerských horách Příroda

Vodopád na Černém potoce – nejmohutnější vodopád v Jizerských horách

Vodopády na Černém potoce, patřící mezi největší vodopády celých Jizerských hor, se nachází zhruba 2 km jižně od Bílého Potoka.

Hřebenovka Českým Švýcarskem Letní sporty

Hřebenovka Českým Švýcarskem

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Krásná vyhlídka v Příhrazských skalách Příroda

Krásná vyhlídka v Příhrazských skalách

Rozsáhlá pískovcová skalní oblast východně od čedičového vrchu Mužský, Příhrazské skály v Českém ráji, je plná nádherných vyhlídek. Jednou z nich je i Krásná vyhlídka, která dělá čest svému jménu. Pokochat se zde můžete výhledem na Ještěd a okolí.

Jedlová hora – třetí nejvyšší hora Lužických hor Příroda

Jedlová hora – třetí nejvyšší hora Lužických hor

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny.

Slezský Semmering – horská železnice v Jeseníkách Památky

Slezský Semmering – horská železnice v Jeseníkách

První říjnový den roku 1888 byla zprovozněna železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, tzv. Slezský Semmering. Zejména úsek mezi stanicemi Branná a Lipová-lázně nabízí cestujícím úchvatné pohledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor.

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře Příroda

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník v Hrubém Jeseníku Příroda

Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník je nejstarší rezervací na Moravě, vyhlášenou na tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903. Rezervace zaujímá vrcholové partie a SZ hřebene Hrubého Jeseníku od trojmezí po Obří skály. Zahrnuje vrcholy Vozka, Keprník a Šerák.

Sedlo Maliníku v Jizerských horách Příroda

Sedlo Maliníku v Jizerských horách

Sedlo Maliník v Jizerských horách leží v nadmořské výšce 845 metrů nad mořem nedaleko Bedřichova. Pro mnoho sportovců představuje vstupní bránu na Jizerskou magistrálu. Kromě přilehlého parkoviště se zde nachází také oblíbený kiosek s občerstvením.

Vrch Šerlich v Orlických horách Příroda

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich (1027 m) leží v hlavním hřebenu Orlických hor. Je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Orlických hor. Původně zde stávala horská osada Schierlichhäuser, která vznikla koncem 17. století.

Singltrek pod Smrkem – první síť singltrekových stezek v ČR Letní sporty

Singltrek pod Smrkem – první síť singltrekových stezek v ČR

Singltrek pod Smrkem je první síť singltrekových stezek v ČR navržená pro maximální prožitek z jízdy na kole a s respektem k přírodě. Singltrek respektuje lesní prostředí a dělá vše pro to, aby si široká škála návštěvníků užila jízdu v přírodě.

Jizerskohorská rozhledna Bramberk Příroda

Jizerskohorská rozhledna Bramberk

K symbolům města Lučany nad Nisou v Jizerských horách patří rozhledna Bramberk (787 m n.m.). Z rozhledny se otvírá kruhový výhled do širokého okolí, uvidíte tak např. Sněžku, Černou horu, Bezděz nebo Ještěd. Rozhledna prošla rekonstrukcí a nově je otevřena pro návštěvníky od konce října 2016.

Vrchol Jizera v jizerském pralese Příroda

Vrchol Jizera v jizerském pralese

Dominantou střední části Jizerských hor je mohutný masiv Jizery, druhé nejvyšší hory. Jizera je součástí hejnického hřebene a její z daleka viditelné vrcholové skalisko je opatřeno upravenou vyhlídkou, z níž je majestátný kruhový rozhled.

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor Příroda

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor Příroda

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Jizerská magistrála – ráj pro běžky i pěší turistiku Zimní sporty

Jizerská magistrála – ráj pro běžky i pěší turistiku

Jizerská magistrála patří k nejoblíbenějším běžkařským trasám v republice. Chráněná krajinná oblast nabízí mimořádný zážitek rekreačním i závodním běžkařům, kteří si mohou vybrat z několika základních tras. K nejkrásnějším patří okolí Kristiánova, Bedřichova, Nové Louky a Jizerky.

Safírový potok a rašeliniště Jizerky – bývalé naleziště drahokamů Příroda

Safírový potok a rašeliniště Jizerky – bývalé naleziště drahokamů

Safírový potok a řeka Jizerka v minulosti představovaly bohaté naleziště drahých kamenů (především safírů), které patřily k nejhodnotnějším v celé Evropě. I dnes se zde dají nalézt drahé kameny, jejich sběr je však přísně zakázaný.

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách Příroda

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice Příroda

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.

Další aktuality

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.
6. prosinec 2024 13:00
Příroda

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? Kdy bude nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu. Jaké legendy přináší období zimního slunovratu? A jak jeho oslavy probíhaly v historii?
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda