Největší a nejviditelnější proměnou procházejí bývalé
povrchové lomy v Severočeské pánvi. Podobně jako
znovuzrozené průmyslové areály i ony mění svou podobu, a to v obrovská rekultivační
jezera. Několik vodních ploch na místě bývalých dolů vzniklo už před lety. Jde například o
jezero Barbora na místě stejnojmenného dolu v
Oldřichově u
Teplic,
jezero Matylda u
Mostu, které vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, anebo
jezero Michal u
Sokolova. Také to vzniklo na místě stejnojmenného dolu. Nová jezera jsou ale mnohem větší a nabízejí víc možností, ať už jde o
jezero Milada u Ústí nad Labem,
jezero Most u
Mostu anebo
jezero Medard u
Sokolova.
Jezerní krajina pod Krušnými horami
Při pohledu na rozlehlé vodní hladiny, písčité pláže, půjčovny lodiček a šlapadel, mola anebo lodě s průhlednými dny, které křižují hladinu sem a tam, si jen těžko představíte, že v údolí pod
Krušnými horami kdysi byla stejná krajina jako všude kolem. Všechno změnily v druhé poloviny 19. století hnědouhelné lomy. Lidé, kteří se tu usadili, se museli odstěhovat jinam, lomy vymazaly z map desítky obcí i velká města, jako byl například starý
Most. Hnědé uhlí se v Podkrušnohoří těží dodnes, ale v mnohem menším rozsahu než v dřív. Od přelomu tisíciletí se tak začalo uvažovat o jiném využití starých povrchových lomů.
Na skok k sousedům: největší umělá vodní krajina Evropy
Jeden ze vzorů hodných následování leží jen o pár desítek kilometrů dál u sousedů v
Dolní Lužici na pomezí dnešních spolkových zemí Braniborska a Saska.
Lužická jezerní krajina je největší umělá vodní krajina v Evropě, která dohromady čítá několik desítek rozsáhlých jezer. Také na jejich místě se ještě v druhé polovině 20. století rozkládaly povrchové doly, které krajinu změnily k nepoznání. Ne však navždy: po sjednocení
Německa v první polovině 90. let zájem o hnědé uhlí klesal a doly se postupně začaly z ekonomických důvodů zavírat. Poničená krajina musela projít náročným procesem rekultivace a z Popelky se proměnila v okouzlující, nově vznikající rekreační region.
Lužická jezerní krajina se navíc stále mění před očima, podobně jako naše jezerní krajina na opačné straně
Krušných hor. Svědky té fascinující proměny můžete být i vy, není nic jednoduššího, než sem vyrazit s
Kudy z nudy a seriálem
Na skok přes hranice třeba na prodloužený víkend nebo delší dovolenou. Skvělé
koupání a místa pro
vodní sporty jsou zaručená!
Milada, Most, Medard a další
Nejstarší z velkých jezer na místě obřích hnědouhelných povrchových dolů je
Milada, jezero v někdejší těžební jámě dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice. Uhlí se tu těžilo od roku 1977 dvacet let, jezero bylo pro veřejnost otevřeno v květnu 2015.
O hodně delší historii má
jezero Most: hlubinný hnědouhelný důl Richard tu vznikl už v roce 1901, později byl přejmenován na důl Ležáky. I tady těžba uhlí skončila v srpnu 1999, napouštění
jezera Most skončilo v červnu 2012. Přestože šlo o nejhlubší a jeden z největších lomů v České republice, velikostí ho překonalo
jezero Medard u
Sokolova, s plochou bezmála 500 hektarů největší rekultivační jezero v Česku. Vzniklo zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík, které byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Také jeho okolí se už stalo oblíbenou rekreační oblastí a hojně ho využívají cyklisté, turisté, běžci a další sportovci.
Další velká jezera, která se zatím plánují, vám představíme na konci článku.
Koupání, filmování a procházky
Skvělé
koupání nabízejí i další staré lomy. K nejvyhlášenějším místům patří bývalý lignitový lom napájený čistou podzemní vodou, který se proměnil v
koupaliště Kristýna u
Hrádku nad Nisou. Také v
lomu U Mariánského mlýna nedaleko
Mikulova se až do roku 2004 těžil vápenec. Bohužel koupání je zakázáno v lomech
Velká Amerika,
Malá Amerika i v
lomu Mexiko v
Českém krasu, zato je s oblibou vyhledávají filmaři. Můžete do nich také nahlédnout z výšky díky
naučné stezce Český Grand Canyon a Český Mauthausen, která z velké části vede po jejich hraně.
Pěkné koupání najdete i v bývalých štěrkopískových lomech a kamenolomech (například
Štěrkoviště v
Otrokovicích, lom Kojetice, lom Řídelov, lom Šošůvka, lom Jimlíkov, lom Seč u Rudice, lom Výkleky a desítky dalších), většinou však jde o
přírodní koupaliště, kde se budete koupat na vlastní nebezpečí.
Chcete vidět lomy, kde už sice těžba skončila, ale pořád tu můžete vidět stopy po průmyslovém využití? Vydejte se třeba do
Koněpruských jeskyní a projděte se po
naučné stezce Zlatý kůň. Ekologickou obnovu území po těžbě mapuje také
naučná stezka Lom Rožmitál u
Broumova.
Brno zve do Růženina lomu a Lamacentra
Jednou z nepřehlédnutelných dominant
Brna a zároveň oblíbeným cílem výletů je
kopec Hády s televizním vysílačem a rozsáhlými vápencovými lomy. Objevíte tu čtyři na sebe navazující bývalé lomy s báječnými jezírky a pěšinkami, ale hlavně
Lamacentrum, místo, kde se v nádherném prostředí bývalého lomu setkáte s lamami, ovcemi, kozami a králíky.
Z řady míst se otvírá výhled na opuštěné lomy, na město a do široširých dálav. Přes lomy vede
naučná stezka, která vás dovede až k
Lamacentru. S dětmi si tu navíc můžete zahrát zajímavou hru: na každém zastavení stezky totiž najdete zvídavou otázku, jejíž řešení čeká na dalším panelu. Jedním ze zlatých hřebů je
Růženin lom se skálami a suťovisky, kamennými terasami, mokřinami a tůněmi. Po těžbě vápence tu zbyla
mléčně zakalená jezírka, hluboká asi 150 centimetrů a napájená z pramenních vývěrů a dešťů. Vodní plochy v jinak suché krajině jsou oázou a domovem pro spoustu zajímavých druhů rostlin a chráněných živočichů. Po dně lomu vede
Stezka Rákosím, dřevěný chodníček, který se klikatí vysokým rákosím. Na jeho konci pak najdete
dřevěné molo s vyhlídkou na největší jezírko v lomu. I když je v jezírkách koupání zakázáno, v létě tu často bývají nudisté; to je zážitek, na který je lepší připravit se předem.
Lomy, kde se stále těží
Těžba hnědého uhlí dosáhla v České republice vrcholu v roce 1984, kdy se vytěžilo celkem 97 milionů tun této suroviny. Od té doby produkce každoročně klesá, přičemž před dvěma lety dosáhl roční objem těžby hodnoty 33,4 milionu tun. Největší ložiska tohoto energetického zdroje se nacházejí v
Severočeské pánvi, tedy v okolí
Mostu, Teplic a
Sokolova.
Mezi nejznámější tuzemské hnědouhelné lomy se řadí
lom Bílina, ve které se ročně vytěží 8 až 9 milionů tun. Zajímavostí je, že uvnitř lomu se nachází
nejníže položené otevřené místo v Česku s nadmořskou výškou asi 20 metrů. K dalším významným místům povrchové těžby se řadí kupříkladu
lom Československé armády (ČSA),
lom Nástup–Tušimice či
lom Vršany.
Zajímavým fenoménem, který nabízí nevšední podívanou hlavně při pohledu z výšky, je
odkaliště Venuše. Hladina jezera vybudovaného na místě důlní jámy je typická výskytem netradičních ornamentů různého zabarvení. Příčinou této zvláštnosti je ukládání hydrosměsi pro technickou rekultivaci, založené na technologii plavení popílku.
Až těžba skončí, i ve funkčních lomech by měla vzniknout
velká rekultivační jezera:
- V místě dnešního lomu ČSA u Litvínova by podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, mělo vzniknout jezero s plochou asi 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera, a hloubkou až 150 metrů. Napouštění jezera by mohlo začít v roce 2027 či 2028.
- Další v pořadí by mohlo být jezero, které vznikne spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba na Sokolovsku, a to po ukončení těžby v roce 2038. Jezero s plochou přibližně 1300 hektarů by mělo být největším rekultivačním jezerem v Česku.
- V plánu je i jezero z lomu Vršany u Mostu s plochou asi 500 hektarů, vzniknout by mělo po roce 2060.
- Kolem roku 2060 až 2070 by mohla vzniknout jezera na místě lomu Bílina a lomu Nástup u Tušimic, obě s rozlohou až 1000 hektarů.