1. Nejmladší jezero: Mladotické aneb Odlezelské
U málokterého jezera lze přesně stanovit den jeho vzniku. Pověstnou výjimkou je
Odlezelské jezero, podle nedalekých
Mladotic nazývané též
Mladotické a podle
Potvorovského kopce Potvorovské. Vzniklo v roce 1872, kdy se stavěla železnice z
Plzně do
Duchcova. Prudké deště, které trvaly několik dní, rozvodnily Mladotický potok a podmáčely svahy Potvorovského kopce natolik, že se
v noci z 27. na 28. května 1872 část svahu sesula do údolí. Výsledkem byl přehrazený potok, který se proměnil v jezero, ale také několik kilometrů zničené trati. Při pohledu do map zjistíte, že původní násep končí těsně před Odlezelským jezerem. O zničené trati vypráví i jedna z nejbláznivějších teorií našich železnic: traduje se, že v nánosech na dně jezera zůstaly nejenom koleje, ale i několik vagónů. Železnice nakonec musela najít cestu jinudy, a tak nová trať vede po pravé straně Mladotického potoka. První vlak po ní projel už v následujícím roce, 1. května 1873. Vy se nezapomeňte zastavit u
malých vodopádů jižně od jezera, hezký výhled na ně je z okolních skal.
2. Jezero s červenou vodou: Hromnické
Pokud cestujete po
Plzeňsku, budete to mít od
Mladotického jezera k další raritě vlastně jen kousek. Na místě dnešního
Hromnického jezírka nedaleko
Třemošné se přinejmenším už v 16. století lámala břidlice. Ta sloužila k výrobě kamence, který se v textilní výrobě používal jako bělidlo, od 19. století se pak v nedalekých
Břasech rozjela výroba
dýmavé kyseliny sírové, lidově zvané
vitriol a rovněž oleum. Mezi haldami po ukončení těžby vzniklo
vitriolové Červené jezírko, přírodní památka, která se současně řadí mezi evropské unikáty. Voda je slabým roztokem kyseliny sírové, a byť se koncentrace kyseliny postupně zmenšuje, nemohou v ní žít téměř žádné organismy. Červenou barvu vodě propůjčují sloučeniny železa.
3. Kamencové jezero v Chomutově
Přehlídka světových rarit pokračuje v
Chomutově u
Kamencového jezera. Podobně jako Hromnické jezírko vzniklo zatopením břidlicových dolů, patrně koncem 18. nebo na začátku 19. století. Tajemstvím zatím zůstává hydrologický režim – jezero totiž nemá žádný zřejmý přítok a na srážky reaguje různě; někdy se hladina zvedne, jindy ne. Jako přírodní útvar je ale jak v Čechách, tak na celém světě
jedinečné. Zdejší voda s rozpuštěným
kamencem brání růstu řas a sinic, nežijí tu ani ryby, a o Kamencovém jezeru se tak často mluví jako o malém
českém Mrtvém moři. Jezero slouží jako oblíbené přírodní koupaliště.
4. Nejkrásnější ledovcové jezero
Prastará, krásná a tajemná: taková jsou
ledovcová jezera. Jsou připomínkou časů, kdy povrch naší planety pokrýval led. Když roztál, voda vyplnila prohlubně – a vznikla ledovcová jezera. U nás je najdete na
Šumavě a v
Krkonoších. Jejich nekorunovaným králem je
Černé jezero, s rozlohou 18,47 ha a hloubkou 39,8 m největší a nejhlubší, ale s nadmořskou výškou 1008 metrů paradoxně nejníže položené ze všech pěti jezer na české straně Šumavy a také nejlépe dostupné. Jméno dostalo podle černé hladiny způsobené odrazem okolních lesů a také bezmála deset metrů vysoké vrstvy kalu; ten má na svědomí pyl z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Výlet můžete snadno spojit s návštěvou nedalekého
Čertova jezera na úbočí Jezerní hory v nadmořské výšce 1030 metrů. Zatímco další
tři šumavská ledovcová jezera, Plešné,
Laka a
Prášilské, zná kdekdo, o ledovcovém jezírku v
Krkonoších se to říct nedá. Jediné ledovcové jezero na české straně
Krkonoš leží v moréně údolí Kotelského potoka pod
Kotelními jámami a
horou Kotel, jmenuje se
Mechové, a protože leží v první zóně národního parku, běžní návštěvníci se k němu stejně nedostanou.
5. Neviditelné jezero
Už jsme probrali jezera sesuvová, ledovcová i jezera v břidlicových lomech. Další položkou jsou jezera rašelinná. Ta největší najdete v
šumavských slatích, rekordní rozlohu 1,2 hektaru pak má
jezírko v Chalupské slati u
Borových Lad. Přestože přístupné slati v
národním parku Šumava byste spočítali na prstech, zrovna Chalupská slať patří k těm jednoduše dostupným, kam se po dřevěných chodníčcích snadno dostanou rodiny s kočárky i vozíčkáři. Navíc můžete navštívit
infocentrum s expozicí zaměřenou na faunu a flóru rašelinišť a v sezoně se podívat k blízkým
sovím voliérám.
Další rašelinné jezírko najdete v
Úpské slati v
Krkonoších a na
Rejvízu u horské osady v
Jeseníkách.
Přírodní rezervace Rejvíz s rozlohou 350 hektarů je
největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Naučná stezka vás dovede po pohodlných dřevěných chodníčcích až k
Velkému mechovému jezírku, z bezmála 70 metrů dlouhé a asi 40 metrů široké vodní plochy ale uvidíte jen část. Dřív tu bývalo ještě
Malé mechové jezírko, které však již zcela zarostlo a dokonce už zmizelo i z map.
6. Severní jezerní krajina
Měsíční krajina v podhůří
Krušných hor se postupně mění v krajinu jezer. Rekultivačních, dodejme: jezera
Milada u
Ústí nad Labem,
Most u
Mostu i
Medard u
Sokolova totiž vznikla na místech bývalých povrchových dolů. Nejde o žhavou novinku, tři menší rekultivační jezera vznikla už před lety, a to
jezero Barbora v
Oldřichově u Teplic,
jezero Matylda u
Mostu a
jezero Michal u
Sokolova. Nová jezera vás přesto lecčíms uchvátí: třeba rozlohou, čistotou vody, zajímavou nabídkou služeb a také svým zasazením v krajině. Navíc v blízké budoucnosti se plánují další jezera, například u
Litvínova a u
Bíliny.
7. Koupací jezera aneb pískovny a štěrkoviště
Když vynecháme ledovcová jezera anebo
vitriolový zázrak, mnohá z uvedených jezer slouží jako ideální cíl dovolené pro všechny milovníky vodních radovánek, aktivní sportovce i rodiny s dětmi. A přibalit si s sebou kola, to je zkrátka povinnost, rozlehlá jezera totiž nejlépe poznáte právě při cyklistických výletech. V našem výčtu ještě chybí pískovny s průzračně modrou vodou – namátkou jezera
Konětopy a
Lhota,
Píšťanské jezero u
Žernosek,
Hlučínské jezero anebo
Veselské pískovny. Koupání je tu prý jako u moře, a dokonce tu najdete i
malou českou Saharu.