Vídeň v Česku: objevte půvabná místa označovaná jako „malá Vídeň"

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště, Čechy – 18. května 1911 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu. Ačkoli se o hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi často hovoří jako o největším rakouském symfonikovi a proslavil se zejména v době, kdy byl dirigentem Vídeňské státní opery, nelze přehlédnout jeho české kořeny. Jsou překvapivě silné a dodnes velmi živé.

Bez českého architekta a designéra Josefa Hoffmanna (1870–1956) by vídeňská secese neměla svůj skvělý zvuk a pověst. Rodák z Brtnice nejenže patřil k nejvýznamějším architektům první poloviny 20. století, ale byl také uměleckým partnerem Gustava Klimta. Výstavy jeho děl jsou spolehlivým lákadlem četných zahraničních galerií, jen v České republice není Hoffmann zdaleka tak známý, jak by si zasloužil.

Baroko v českých zemích se netočí jen kolem jmen Santini, Dientzenhofer nebo Kaňka, své stopy tu zanechal i architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Nejvýznamnější barokní rakouský umělec pracoval i v českých zemích: projektoval například slavný Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí.

Fantastický výhled, ideální cíl pro výlet pěšky anebo na kole, spousty zajímavostí v okolí, a hlavně stavba, která vypadá pohádkový šperk, zasazený v nádherné krajině: to je kolonáda na návrší Reistna nad Valticemi. Široko daleko se rozprostírá parkově upravený Lednicko-valtický areál, vinice a lesy protkané sítí pohodlných cest. Zkrátka ráj na zemi!

Mít na zahradě skleník je dnes celkem běžná věc, kdysi ale byly výsadou bohatých šlechticů a králů. Kde objevíte ty nejstarší a naopak ty nejmodernější, co se v nich pěstovalo a pěstuje a co byste neměli přehlédnout? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy a seriálem #světovéČesko ponořit do vlhkého zeleného ticha pod sklem!

Okružní třída: už samotný název slibuje eleganci, noblesu a starosvětskou nostalgii. Svou Ringstrasse nemá jen Vídeň, okružní třídy na místě zbořených hradeb vznikly v řadě měst bývalého Rakouska-Uherska. Patří k nim i Opava, bílá perla Slezska.

Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Jednou z obcí, která si letos připomíná půlkulaté výročí, jsou Nové Hrady. První zmínky pocházejí z roku 1293, kdy se osadě říkalo půvabným jménem Boží dům. Stejně se občas říkalo i zdejšímu gotickému hradu, ovšem pro rokokové reprezentativní sídlo to už neplatí. Vítejte v Nových Hradech!

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Zamilovali jste si adventní trhy a jiné akce před vídeňskou radnicí? Kouzelnou atmosféru plnou vůní, zářících světel a dobrot si zrovna tak užijete na trzích před radnicí v Liberci. Té vídeňské se hodně podobá, a rozhodně nejde o náhodu.

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?

Architekti i historici v tom mají jasno: jízdárna ve Světcích u Tachova byla už v době svého vzniku doslova zjevením. Po 150 letech se na tom nic nezměnilo, navíc pohádková stavba za sebou má úžasný příběh a také jedno nečekané nej-. Po jízdárně ve Vídni totiž jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Nechte se okouzlit nečekanou noblesou Malé Vídně ukrytou pod vrcholky Jeseníků. Atmosféru Šumperka na konci 19. století si přiblížíte při procházce po stopách nádherných staveb, které byly vytvořeny podle návrhů převážně vídeňských architektů na přelomu 19 a 20. století.

Zámek Nová Horka u Studénky představuje veřejnosti poměrně málo známý zámek Moravskoslezského kraje. Až do nedávna sloužil potřebám sociálního ústavu, v minulosti však byl pro svůj bohatý kulturní život nazýván "malou Vídní".