ÚvodAktualitySvatý Mikuláš, jeho dobré srdce a deset svatomikulášských kostelů
Památky

Svatý Mikuláš, jeho dobré srdce a deset svatomikulášských kostelů

Kdo by neznal svatého Mikuláše, na jehož svátek 6. prosince se těší stejně tak děti, jako dospělí. Znáte však svatomikulášskou legendu? A kde se vzal anděl s čertem? A proč nadělují ovoce a pamlsky už 5. prosince večer? Všechny otázky ohledně světce, který je patronem námořníků, rybářů, obchodníků, lékárníků, právníků, studentů, vězňů a dětí vám přiblíží portál Kudy z nudy.
svatý mikulášSvatý Mikuláš, patron Ruska i Lotrinska je reálnou postavou. Nejuctívanější světec ve východních církvích hned za Pannou Marií, má svůj předobraz v historické postavě Mikuláše z Myry, který byl znám svým dobrým srdcem a schopností milosrdenství. Narodil se okolo roku 280 v řeckém Patrasu (dnešní oblast jižního Turecka) do bohaté křesťanské rodiny. Záhy však osiřel a svůj majetek rozdal chudým. Poté se odebral do Palestiny, odtud se na cestě zpět stavil v Myře, aby se pomodlil. Najednou byl kostel plný množství lidí. Obklopili ho a provolali novým biskupem. Mikuláš se tomu velmi divil, ale nakonec porozuměl – ve městě zemřel bývalý biskup. Protože se obyvatelé několik měsíců nedokázali domluvit na jeho novém nástupci rozhodli se, že první kněz, který ráno vstoupí do kostela, bude jejich biskupem. A právě Mikuláš byl prvním příchozím.

svatý MikulášV dobách vlády císaře Diokleciána, kdy byli v celé Římské říši pronásledováni křesťané, byl i sv. Mikuláš uvězněn a poslán do vyhnanství. Na svobodu se dostal až roku 313, kdy císař Konstantin povolil křesťanství a Mikuláš se opět dostal na biskupský stolec. Mnohé legendy o Mikulášovi vyprávějí, že s nejvíce staral o lidi, kteří se ocitli v nějaké nouzi. Jednou zachránil před smrtí tři nevinně odsouzené muže, jiný příběh vypráví o třech měšcích zlata, které Mikuláš potají vhodil do okna, aby pomohl třem dcerám zadluženého otce, kterým hrozilo, že se z nich stanou prostitutky. Další legenda líčí, jak zachránil námořníky, které stihla bouře. Nezapomínal ve svém úřadě na chudé a nemocné, založil školy a sirotčince. V době zkoušek své školy navštěvoval – děti se před ním shromáždily a Mikuláš četl pochvaly a přečiny dětí, pak se zkoušelo a nevědomost se trestala metlou.

Když oblíbený biskup z Myry 6. prosince zemřel cca 345 – 350 (neznámo přesně kterého roku), všichni ho oplakávali a jeho hrob v Myře pokrývali růžemi. Mikulášův kult se rychle šířil do mnoha zemí. K nám přišel z Německa ve 13. století.


Zvyky a pranostiky na svatého Mikuláše

mikulášV Čechách jsou nejstarší záznamy o mikulášské nadílce z 13. století. Podle lidové tradice svatý Mikuláš sestupuje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem (staročeský den začínal večerem dne předešlého – s první hvězdou), obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozdává pamlsky a ovoce hodným dětem stejně jako uhlí a brambory dětem zlobivým. Světec vcházel do světnice doprovázen andělem a čertem. Nejenže se dětí ptal, jak byli hodné, ale zkoušel je i z modliteb. Hodné děti dostávaly jablíčka, ořechy a cukrovinky, naopak zlobivé děti měly v punčoše syrové brambory nebo několik kousků uhlí. Podoba oslav se také lišila kraj od kraje – v chudých oblastech dávaly děti punčochu za okno, v bohatších Mikuláš navštěvoval stavení a děti obdaroval sám.

V některých krajích chodily místo Mikuláše tzv. Mikulášky. Byla to děsivá postava, která nejenže děti neobdarovávala, ale v lepším případě je sešvihala metlou. V drsnějším podání s sebou nosila srp, kterým měla zlobivým spratkům useknout hlavu, popřípadě rozpárat břicho. Oblečená byla do dlouhých bílých šatů, obličej měla pomoučený a přikrytý průsvitnou rouškou. Děti plísnila za neposlušnost, kontrolovala, jestli se pravidelně modlí a vštěpovala jim úctu ke starším lidem.

svatý mikulášJako nedílná součást oslav svátku sv. Mikuláše se dříve na mnoha místech konaly velkolepé mikulášské trhy. Na nich se prodávalo pečivo, perník, marcipán a drobné hračky. Perníkáři udivovali návštěvníky trhů svými krásně zdobenými výrobky, z nichž nejznámější byly figurky Mikuláše, čerta a anděla. Klatovy byly známým místem, kde se prodávaly figurky čertů ze sušených švestek.

A jaké pranostiky se váží ke svatému Mikuláši? Tak třeba "na svatého Mikuláše už je zima celá naše", "prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu", "o svatém Mikuláši snížek často práší" anebo "Svatý Nikola, honí koně do dvora" a "napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky".
 

Západní Čechy mají jasno: Mikuláš přijíždí z Krudumu

Krudum se třemi vrcholy je nejtajemnější hora Slavkovského lesa. Leží mezi Horním Slavkovem a Sokolovem a na jeho úpatí stojí středověký kostel sv. Mikuláše. Podle pověsti právě odtud prý vychází obklopen hejnem andělů a klubkem čertů pravidelně v prosinci svatý Mikuláš. Pod horou Krudum u křižovatky důležitých zemských stezek z Chebu přes Kynšperk nad Ohří do českého vnitrozemí si postavili kostel někdy ve 13. století místní horníci. Dnes bychom o něm nevěděli, nebýt archeologického průzkumu v roce 2002: jako zázrakem se objevily zdi, které byly stovky let pohřbené v zemi. Zároveň se probudily staré legendy: v nejzápadnějším cípu Čech kdekdo neví, kde leží hora Krudum a nezná ani kostel svatého Mikuláše. Zato dobře ví, že právě tam někde v tajemném Slavkovském lese žije svatý Mikuláš a odtud roznáší dárky dětem v okolí v předvečer svého svátku.
 

Odkud chodí váš Mikuláš?

Měl by to k vám Mikuláš z Krudumu daleko? Co když má štědrý světec v biskupském rouchu domov v některém bližším chrámu sv. Mikuláše? Třeba v Chebu, kde nádherný gotický kostel sv. Mikuláše společně s Černou věží na Chebském hradě a Špalíčkem na hlavním náměstí tvoří trojlístek symbolů města. V sezoně můžete vystoupit na jednu z věží, odkud je hezký výhled do širokého okolí.

Pokud žijete na jižní Moravě, mohl by váš Mikuláš vycházet třeba z gotického chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě. Jeho přezdívka „bílý patron města“ je ryze pravdivá: společně s radniční věží je typickou dominantou všech pohledů na Znojmo. V prosinci 1437 bylo v chrámu veřejně vystaveno mrtvé tělo císaře Zikmunda Lucemburského, za vidění stojí vedle unikátních gotických fresek také zajímavá barokní kazatelna v podobě zeměkoule.
 

Pražští Mikulášové

Dva svatí Mikulášové, jeden hezčí než druhý: o kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně se často píše jako o nejkrásnější stavbě pražského baroka. Podle projektů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce se stavěl několik desítek let na místě starého gotického kostela jako součást malostranské jezuitské koleje, na výzdobě interiérů se podílela řada vynikajících umělců. K chrámu patří také Svatomikulášská zvonice, kterou podle Dientzenhoferových plánů v polovině 18. století dokončil jeho zeť Anselmo Lurago. Podle smlouvy s jezuity však věž, s 80 metry stejně vysoká jako sousední kupole, nebyla součástí kostela, ale patřila městu: dlouho sloužila jako požární hláska a dokonce byla poslední hlásnou věží v Praze. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1997 a v interiéru si prohlédnete historickou expozici. V centru Prahy ale najdete ještě jeden kostel sv. Mikuláše: jde rovněž o barokní skvost, stojí na rohu Staroměstského náměstí a Kilián Ignác Dientzenhofer jej stavěl jako klášterní chrám pro řád benediktinů. Dnes slouží Církvi československé husitské. Kromě zasvěcení oba Mikuláše spojují koncerty vážné hudby, které se v nich pravidelně konají.
 

Další mikulášské kostely

Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích s prosklenou střechou Památky

Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích s prosklenou střechou

Kostelem sv. Mikuláše z 18. století se v průběhu času prohnala vojska pruská, napoleonská i švédská. Dost často sloužil i jako lazaret. V současné době se o kostel stará obec Petrovice a Spolek pro obnovu a zachování tradic.

Kostel sv. Mikuláše v Bílovci s vyhlídkovou věží Památky

Kostel sv. Mikuláše v Bílovci s vyhlídkovou věží

Dominantu Slezského náměstí v Bílovci tvoří kostelní věž, která nabízí rozhled daleko do kraje. Vznik kostela neodmyslitelně souvisí se založením města Bílovce kolem roku 1323 Vokem z Kravař.

Chrám sv. Mikuláše Velké Meziříčí s největšími osvětlenými hodinami v ČR Památky

Chrám sv. Mikuláše Velké Meziříčí s největšími osvětlenými hodinami v ČR

V centru náměstí najdete nejstarší a současně nejvýstavnější gotický chrám sv. Mikuláše. Ve věži, která sloužila jako zvonice a strážná věž, je umístěno 6 zvonů. Na kostele jsou největší osvětlené hodiny v České republice.

Kostel sv. Mikuláše v Potvorově Památky

Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

Kostel sv. Mikuláše v Potvorově je jednou z nejstarších památek na území Plzeňského kraje. Patří sice k menším venkovským kostelům, ale jeho umělecká a architektonická hodnota jej řadí mezi naše nejvýznamnější a nejcennější stavby vůbec.

Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích Památky

Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Chrám sv. Mikuláše byl založen jako farní kostel pro královské město, krátce po roce 1265. Vedle kostela se nacházel městský hřbitov, funkční od založení města až do roku 1874, kdy byl zrušen. V roce 1549 bylo započato se stavbou Černé věže, která sloužila později jako zvonice a strážní věž.

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí Příroda

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Kostel sv. Mikuláše v Aši Památky

Kostel sv. Mikuláše v Aši

Pseudorenesanční katolický kostel sv. Mikuláše pochází ze 2. poloviny 19. století. Stavitelem byl architekt K. Wiedermannem z Františkových Lázní. Kostel byl vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Schwarzenbergerem 24. září 1872.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře Památky

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

Kutná Hora je jediným městem ve Středočeském kraji, zapsaným na seznam UNESCO, a to zejména díky velkému množství gotických památek. Nenechte si však ujít tento opomíjený skvost barokní architektury, vystavěného dle plánů proslulého architekta F. M. Kaňky v letech 1734-1754.

Kostel sv. Mikuláše Znojmo Památky

Kostel sv. Mikuláše Znojmo

Výrazná znojemská dominanta zasvěcena patronu kupců a hojnosti, vás štědře odmění nejen svou krásou, ale i půvabným výhledem na Znojemskou přehradu.

Chrám sv. Mikuláše v Lounech Památky

Chrám sv. Mikuláše v Lounech

Kostel sv. Mikuláše v Lounech, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, je dominantou a chloubou města. Roku 1994 byl vyhlášen Národní kulturní památkou.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami Památky

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – místo opředené legendami

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové Památky

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové

Dřevěný kostel stával původně v obci Habura na Slovensku. V roce 1740 tam však postavili kostel kamenný a dřevěný odprodali Malé Polaně. Ale i Malá Polana si časem postavila svůj kostel, a dřevěný kostelík koupilo město Hradec Králové. Dnes je umístěn v Jiráskových sadech na soutoku Labe a Orlice.

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Svatomikulášská městská zvonice v Praze Památky

Svatomikulášská městská zvonice v Praze

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Kostel sv. Mikuláše v Chebu Památky

Kostel sv. Mikuláše v Chebu

Na Kostelním náměstí v Chebu se nachází katolický farní kostel sv. Mikuláše, který je nejstarším chebským kostelem. Svatý Mikuláš je vedle Černé věže a Špalíčku jedním ze symbolů města.

Kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách Památky

Kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách

Hřbitovní kostel z první poloviny 14. století je jedinečně zachovalou středověkou památkou. Vedle kostela se nachází kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Obě stavby najdete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století.

Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích Památky

Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích

Gotický kostel svatého Mikuláše se nachází ve vesnici Čečovice na Domažlicku. Podle nejnovějších poznatků spadá jeho výstavba do let 1340-1360.

Kostel sv. Mikuláše ve Vinci u Mladé Boleslavi Památky

Kostel sv. Mikuláše ve Vinci u Mladé Boleslavi

Kostel vás upoutává nejen svou výraznou střechou, ale především nezvyklým tvarem a čistotou dochované románské architektury.

Kostel sv. Matouše v Ratajích nad Sázavou Památky

Kostel sv. Matouše v Ratajích nad Sázavou

Původní kostel ze 14. století byl v závěru 17. století stržen a nahrazen raně barokní stavbou. Zachoval se dodnes s minimem změn.

Kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích Památky

Kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích

Kostel svatého Mikuláše v Ludgeřovicích je novogotický římskokatolický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Kostel včetně fary je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích Památky

Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích

Již od 13. století stávala v Mikulášovicích malá dřevěná kaple. Kolem roku 1551 se začalo se stavbou malého kostela. Současná barokní podoba kostela je dominantou města.

Kostel sv. Mikuláše a sv. Václava v Pouzdřanech Památky

Kostel sv. Mikuláše a sv. Václava v Pouzdřanech

Architektonicky velmi zajímavý kostel je dominantou obce Pouzdřany, která se nachází severně od Mikulova, nedaleko nádrže Nové Mlýny.

Kostel sv. Mikuláše v Horní Stropnici Památky

Kostel sv. Mikuláše v Horní Stropnici

Kostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. Kostel je jedinou církevní románskou stavbou z tohoto období, která se zachovala na území jižně od Českých Budějovic.

Kostel sv. Mikuláše v Oslavanech Památky

Kostel sv. Mikuláše v Oslavanech

První zmínka o původním farním kostele v Oslavanech je z roku 1320. Byla to pravděpodobně cisterciácky strohá stavba. V roce 1680 byl rozšířen přístavbou. Současná barokní podoba je výsledkem přestavby realizované v letech 1770 – 1796.

Kostel sv. Mikuláše s farou v Holostřevech Památky

Kostel sv. Mikuláše s farou v Holostřevech

Významnou součástí rozlehlé obce Holostřevy u Boru je kostel sv. Mikuláše. V blízkosti kostela stojí barokní fara s mansardovou střechou.

Kostel sv. Mikuláše v Boru u Tachova Památky

Kostel sv. Mikuláše v Boru u Tachova

Kostel v Boru je připomínán již v roce 1282. Kolem roku 1361 přestavěn v gotickém slohu do podoby, která mu zůstala do roku 1526, kdy byl znovu přebudován. Z této třetí přestavby se dochovala věž, stojící kdysi uprostřed hřbitova. Kostel je dominantou borského náměstí.

Kostel sv. Mikuláše ve Zbirohu Památky

Kostel sv. Mikuláše ve Zbirohu

Barokní kostel stojí na západním konci Masarykovo náměstí. Kostel je vystavený v křížové lodi a dominuje mu hranolová věž s cibulovou střechou. Tuto podobu získal v roce 1716, jako farní kostel sloužil již od 14. století.

Kostel sv. Mikuláše ve Lnářích Památky

Kostel sv. Mikuláše ve Lnářích

Původně farní kostel sv. Mikuláše byl postaven nejspíše v průběhu první poloviny 14. století. Roku 1735 podnikl hrabě Václav Josef Künigl vrcholně barokní přestavbu, která kostelu vtiskla současnou podobu.

Kostel sv. Mikuláše v Novém Kníně Památky

Kostel sv. Mikuláše v Novém Kníně

Původně románský kostel z poslední čtvrtiny 12. století, údajně součást dvora pražských kněžen. Z románské stavby se zachovalo řádkové zdivo lodi – viditelné je na severní straně lodi, na jižní stěně je odkryt románský portál a okno.

Kostel sv. Mikuláše v Jincích Památky

Kostel sv. Mikuláše v Jincích

Barokní farní kostel sv. Mikuláše v Jincích pochází z 18. století a nahradil původní gotickou stavbu. K průčelí kostela je připojena dřevěná krytá chodba vedoucí do sousední barokní márnice na kruhovém půdorysu. Nad západním průčelím je věž.

Kostel sv. Mikuláše v Týništi nad Orlicí Památky

Kostel sv. Mikuláše v Týništi nad Orlicí

První písemná zmínka o kostele je z roku 1361 a původně se jednalo o dřevěnou stavbu. Výstavba zděného kostela začala v roce 1692, kdy byla postavena také zvonice. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1842.

Kostel sv. Mikuláše v Hanušovicích Památky

Kostel sv. Mikuláše v Hanušovicích

Barokní kostel z 18. století s pozdně renesančním jádrem, jenž nahradil dřevěný kostel.

Kostel sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách Památky

Kostel sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách

Kostel je pozdně gotická sakrální stavba ze 16. století, stojí na místě původního dřevěného kostela, z nějž se zachovala věž. Kostel je obklopen hřbitovem z roku 1875.

Kostel sv. Mikuláše a smírčí kříže v Milhostově Památky

Kostel sv. Mikuláše a smírčí kříže v Milhostově

Kostel sv. Mikuláše, zbytek dřívějšího hradiště (strážní věž) byl otevřen roku 1306. Byl dvakrát barokně přestavěn – v 18. století a naposledy v roce 1919. V okolí kostela se nacházejí 3 mimořádně zachovalé a historicky cenné smírčí kříže.

Kostel sv. Mikuláše v Rožmberku nad Vltavou Památky

Kostel sv. Mikuláše v Rožmberku nad Vltavou

První zmínka o kostele je z roku 1271. Pozdně gotická stavba z 2. poloviny 15. století na starších základech.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Chrám svaté Markéty v Kašperských Horách Památky

Chrám svaté Markéty v Kašperských Horách

Kašperské Hory mají dva gotické kostely. Bohaté horní město si takový přepych mohlo dovolit. Uplynulo jen několik desetiletí od doby, kdy poslední zedníci opustili chrám svatého Mikuláše, a už se stavělo znovu.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Kostel sv. Mikuláše v Dobřanech Památky

Kostel sv. Mikuláše v Dobřanech

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše stojí stranou od středu náměstí T. G. Masaryka v Dobřanech. Samostatně stojící věž byla postavena v letech 1694 – 1700 a měřila původně jen 22 metrů. Později byla zvýšena a opravena po náletu v roce 1945.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Abertamech Památky

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Abertamech

Obec Abertamy byla založena horníky v roce 1529. A již v roce 1534 byl postaven zdejší pozdně gotický kostel zasvěcený Čtrnácti svatým pomocníkům, který získal dnešní podobu v 19. století.

Kostel svatého Mikuláše Krásná Hora nad Vltavou Památky

Kostel svatého Mikuláše Krásná Hora nad Vltavou

Dominantu Krásné Hory tvoří kostel svatého Mikuláše. Kdo kostel založil, se s určitostí neví. Kostel v obci stál již před rokem 1350, ale v 19. století se najednou sesul. Roku 1855 byl postaven současný kostel sv. Mikuláše. Nachází se zde také vitráž svaté Ludmily.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky