Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Historička umění, sběratelka, mecenáška a zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa Meda Mládková (8. září 1919, Zákupy – 3. května 2022, Praha) strávila velkou část života v exilu. Podporovala umělce z bývalého Československa, kterým nepřál totalitní režim, a po listopadu 1989 darovala Praze rozsáhlou sbírku moderního umění. K vidění je v pražském Museu Kampa.

Nejsou tak populární jako hračky Lego nebo Playmobil, ale přesto je zná celé Česko: řeč je o Igráčcích, malých figurkách představujících nejrůznější profese a činnosti. Kdo si s nimi nehrál jako dítě, ten je alespoň znal od kamarádů. Dnes je kromě dětí mají rádi i sběratelé, navíc Českem řadu let kolovala výstava Fenomén Igráček. Seznamte se s jeho výrobcem, společností EFKO-karton, na Kudy z nudy!

Stálá expozice rodáka a písničkáře Karla Kryla se nachází v suterénu opraveného Starého pivovaru v Kroměříži. A není to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů – čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Československé dějiny jsou protkány řadou odporových aktivit proti vládnoucím režimům. První odboj byl veden za první světové války proti dožívající Rakousko-uherské monarchii. Druhý československý odboj vznikl po okupaci ČSR nacistickým Německem. Formovat se začal v březnu 1939 a skončil s osvobozením našeho území v roce 1945. Jako třetí odboj se označuje protikomunistická činnost od února 1948 do listopadu 1989, která narušovala totalitní moc v tehdejším Československu. Poznejte zajímavé expozice, muzea a památníky věnované našim odbojářům! Kde je naleznete vám poradí Kudy z nudy.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Moderní polyfunkční dům s názvem DRN na Národní ulici je stavbou architekta Stanislava Fialy. Již ve svém názvu odkazuje k zeleni, která jej obrůstá ve všech úrovních. Mimořádná palácová novostavba 21. století klade důraz na kvalitu veřejného prostoru i originální provedení interiérů.

Pamětníci vzpomínají a mládež tápe: co se vlastně stalo 17. listopadu? Ať už si připomeneme tragické události v říjnu a listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava anebo Sametovou revoluci v roce 1989, vždy v událostech sehráli hlavní roli studenti.

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Chcete znovu (anebo poprvé?) zažít atmosféru sametové revoluce, projít se se studentským průvodem z Albertova až na Národní třídu anebo si v Olomouci užít Sametovou noc? Portál Kudy z nudy už nyní přináší přehled TOP podzimních akcí z Prahy i dalších měst. Nezůstávejte doma a užijte si je společně s ostatními, stejně jako tehdy před třiceti lety. Bude to velké a bude to skvělé!

Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se místa kolem hranic změnila a kde si železnou oponu připomenete dnes?

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Máchovo jezero, Lipno, Špindlerův Mlýn nebo Český ráj: to jsou místa, kam se za socialismu jezdilo na dovolenou. Prázdniny jsme trávili také na chatách a na chalupách a záviděli jsme těm, kteří jeli na výlet do Prahy, protože taková jízda metrem a po eskalátorech, to byl vážně zážitek! Vydejte se s Kudy z nudy na dovolenou v retro stylu.

Zpěvačka Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 České Budějovice) je výjimečná osobnost české hudby. Její píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Řadu let kvůli tomu měla zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety Zlatý slavík.

Kardinál František Tomášek (30. června 1899, Studénka – 4. srpna 1992, Praha) se již za svého života stal legendou. Katolický duchovní, pedagog a teolog byl jednou z osobností protikomunistického odboje a svou mravní autoritou dalece přesáhl společenství věřících. Často vystupoval na obranu důstojnosti člověka a svobody naší země.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Od vítězného února 1948 do sametového listopadu 1989 vznikla řada budov, které dodnes budí vášně. Pro někoho jde o unikátní klenoty stylu brutalismu, které vypovídají o tehdejší době, jiní by je okamžitě strhli a místo nich postavili cokoliv jiného. Které stavby to schytávají ze všech stran a kde heslo „poručíme větru, dešti“ selhalo na celé čáře? Vydejte se s Kudy z nudy na prohlídku fascinujících staveb z druhé poloviny 20. století.

Kdo je v 80. letech neměl, jako by nebyl. Řeč je o pestrobarevných céčkách, původně plastových dílcích, které měly sloužit jako módní doplněk. Zatímco dospělým se tento nápad nezamlouval a plastové háčky ve tvaru C pomalu směřovaly na skládku, barevných dílků si všimly děti a začaly je sbírat.

Nejvíce lidí se sešlo při demonstraci proti komunistickému režimu v listopadu 1989. Lidé během demonstrace vytvořili lidský řetěz z Letné až k Pražskému hradu.

17. listopad je jedním z nejvýznamnějších dní historie naší republiky. Faktem je, že čím dál více lidí neví, co se přesně událo. Sametová revoluce? Pád komunismu? Vznik Občanského fóra? Nějaké demonstrace studentů? Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin aplikací Geofun.