Ačkoli se to může zdát podivné,
na většině území ČR modřín vůbec
není původní dřevinou, a to přesto, že se jedná o původní evropský strom. Jeho pravlastí jsou podle odborníků Alpy a Karpaty. U nás se původní porosty udržely na pomezí Moravy a Slezska v oblasti
Nízkého Jeseníku a
Zlatohorské vrchoviny. Nejdále na západ u nás modřín postoupil k východnímu úbočí
Hrubého Jeseníku, jen kousek od
Pradědu. Jeho
trvanlivé dřevo dosti odolné proti ohni a vodě se používá k výrobě
nábytku, dříve se z něj stavěly roubené domy, lodě i pracovní nářadí.
Kůra se využívala k
vydělávání kůží, pryskyřice ke zhotovování terpentýnu.
Modřín je statným stromem s většinou rovným kmenem, který
dosahuje výšky až 50 metrů. V České republice je několik modřínů chráněno jako
památný strom, krásné jsou také neobvyklé modřínové aleje.
Nejmohutnější modřín v ČR roste v Krušných horách
U Petrovic na Ústecku roste
nejmohutnější modřín v Česku s
obvodem kmene bezmála
7 metrů. Nachází se téměř
na státní hranici s Německem na rozhraní
Přírodního parku Východní Krušné hory a
CHKO Labské pískovce.
Petrovický modřín
starý asi 300 let pamatuje uhersko-rakouské panovníky i obě světové války. Do jeho větví se vepsal krušnohorský mráz, který způsobil
omrznutí jeho
koruny. Poté došlo k větvení stromu v jeho spodní části, těsně nad zemí. Kmen tohoto modřínu měří 683 cm a dosahuje výšky 28 m. Strom je v dobré kondici a s pečlivou ochranou by mohl
žít ještě další stovky let.
Nejdelší modřínová alej v zemi vede z Čech na Moravu
Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zaujímá
obec Kaliště, kde naleznete
alej vysazenou roku 1908. Tvoří ji kromě jiných stromů 292 modřínů evropských. Alej je i významným útočištěm ptactva.
Její délka je 2,43 kilometrů a roku 2003 bylo potvrzeno, že je to
nejdelší modřínová alej v zemi. Obvod modřínů je 220 až 260 centimetrů, výška 25 až 30 metrů. Velkou zajímavostí je i to, že prochází přes
zemskou hranici Čech a Moravy.
Modříny u zámku Favorit v Šindelové
Modříny u Favoritu tvoří dvouřadá alej čtyř památných
modřínů opadavých. Dříve rostly stromy v řídké smrčině po obou stranách lesní cesty, která vedla původní oborou k zámečku Favorit směrem k Jindřichovicím. Modříny bývalo vidět už zdaleka, ale když smrky vzrostly, nejsou již dominantní.
Obvody kmenů měří 380, 318, 264 a 281 cm,
koruny stromů dosahují do
výšky 37, 36, 36 a 36 m. Největší strom ve skupině je současně nejmohutnějším památným modřínem
Karlovarského kraje. Sousední modřín rostl donedávna ve velmi
těsném kontaktu se vzrostlým smrkem. V osmdesátých letech minulého století se uvažovalo o ochraně této zajímavé dvojice pod názvem
Sourozenci Romanovi, podle slavného českého krasobruslařského páru. Smrk však uschl a později byl odstraněn.
Pamětník Českého lesa v Jubilejním hájku
Modřín v Jubilejním hájku představuje památný strom v lesích mezi Českou Kubicí a
Čerchovem. Přes svůj nízký věk patří mezi velikány –
obvod jeho kmene činí
224 cm a strom se tyčí do
výšky 42,5 m. Jedná se o
Modřín japonský, který vyrostl nedaleko
Pece pod Čerchovem v nadmořské výšce 570 m. Památkovou ochranu získal roku 2003 pro svůj vzrůst, dendrologickou hodnotu a jako svědek historické události.
Pamatuje totiž
založení Jubilejního hájku, ke kterému došlo v roce
1928, v rámci desátého výročí vzniku ČSR. Může být ale i o pár let starší – mezi lety 1919–1925 zde bylo vysazováno mnoho stromů po mniškové kalamitě. Hájek leží na ploše 80 arů a jeho 303 stromů představuje 22 domácích i cizích druhů dřevin.
Náš nejvyšší modřín najdete v Moravském krasu
Nádherný
trojkmenný modřín opadavý stojí nad cestou u východního okraje Národní přírodní rezervace
Habrůvecká Bučina mezi Olomučany a Habrůvkou. Jde o
nejvyšší modřín v České republice. Jedná se o pozůstatek asi 200 let starého porostu. Modřín se zde začal pěstovat po roce 1770, kdy křížením alpského a sudetského modřínu došlo ke vzniku místní populace označované jako
modřín adamovský. Přestože zde není původní dřevinou, evidentně se mu zde daří.
Je označován za nejvyšší památný strom v ČR, i když o jeho přesné výšce jsou i přes opakovaná měření vedeny spory. Habrůvecký modřín je zdravým plodným stromem s pravidelným přírůstkem. Jeho kmen s
obvodem 452 cm se asi 2,5 m od země rozděluje na tři samostatné kmeny a ty se tyčí do úctyhodné výšky bezmála padesáti metrů. Jeho výška se uvádí na
43, 48 či 58 metrů. Chráněný je od roku 1982.
Modřín v Medvědím lese – nejmohutnější modřín jižních Čech
Nedaleko
bývalé osady Josefův Důl u
Zadní Zvonkové vede tzv. Medvědí cesta do Zadních Hamrů. Před rozcestím s modrou značkou u Schwarzenberského kanálu na ní roste památný strom,
druhý nejmohutnější modřín opadavý v ČR a nejmohutnější památný modřín
jižních Čech. Nachází se na okraji lesního porostu v Medvědím lese, severně od Medvědího potoka.
Josefův Důl vznikl v roce 1720 na dolním svahu Smrčiny jako dřevařská osada. I tato osada byla součástí Zvonkové a rozrostla se po dostavbě Schwarzenberského plavebního kanálu, který vísku protínal. Kromě svážení a plavení dřeva zde byla založena v roce 1822 sklářská huť na barevné sklo.
Proč modřín shazuje na zimu jehličí?
Modřín opadavý je jediný jehličnan u nás, který
na zimu shazuje své jehlice, aby na jaře nasadil nové. Jde o adaptaci na změnu ročních období. Protože modříny rostou ve vyšších polohách (vytváří horní hranici lesa) na podzim opadává, aby se přes zimu příliš nevyčerpával.
Fotosyntetická aktivita není v zimě téměř žádná a jehlice by stromu způsobovaly větší výpar.
Každé jaro se pak modříny krásně
zazelenají novými měkkými jehlicemi a jsou příjemným osvěžením pro oko každého milovníka přírody.