Karel Škréta – nejvýznamnější český malíř období baroka

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610 Praha – 30. července 1674 Praha), byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř a kreslíř. Úspěšný a energický muž s nesmírným intelektuálním rozhledem se stal zakladatelem českého barokního malířství a je považován za největšího umělce období od konce středověku do 19. století. Proslul jako portrétista a figuralista rozměrných, převážně sakrálních olejomaleb na plátně.

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Diecézní muzeum v Litoměřicích se nachází v řadovém pozdně gotickém domě č. p. 24 v Litoměřicích. Stálá expozice prezentuje umělecky mimořádná díla, mj. L. Cranacha, M. B. Brauna, K. Škréty nebo V. V. Reinera a také liturgické předměty.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Poutní areál Svatá Hora u Příbrami: úhledný, barokní svět sevřený ve zdech pestře malovaných ambitů. Slavné mariánské poutní místo je podobně jako další významné památky poměrně malé, ale jeho význam pro věřící je obrovský, navíc se honosí tradicí dlouhou bezmála 400 let.

Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Mimořádně působivá a z kulturně historického hlediska pozoruhodná Podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic je velmi významným obohacením nevelké kolekce Škrétových portrétů ve stálé expozici barokního umění v Čechách ve Schwarzenberském paláci. Podobizna se stane součástí stálé expozice a doplní ji o polohu dosud nezastoupeného aristokratického portrétu.

Pozdně barokní stavbu nechali na místě původního kostela sv. Michala ze 14. století vystavět v letech 1764 – 72 jezuité. Před barokním kostelem sv. Petra a Pavla se natáčel známý film Filipa Renče Rebelové.

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.

V jádru pozdně gotický kostel byl za husitských válek zničen. Dnešní raně barokní podobu získal na konci 17. století. Z této doby pocházejí unikátní malované vstupní dveře s motivem Předání klíčů sv. Petrovi.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.