Na úplném začátku byly jesličky, které
Josef Probošt začal vyřezávat v roce 1882 jako dárek pro svou ženu. Už tehdy ale chtěl vytvořit betlém, který
„bude největší a nejkrásnější na světě, takže se na něj určitě přijede podívat z Vídně sám císař pán“. Za spolupráce několika přátel se pak dílo začalo rozrůstat až do dnešní podoby. Ačkoli se betlému říká Proboštův, měli byste znát i lidového řezbáře
Josefa Kapuciána, autora většiny figurek, a sekerníka
Josefa Frimla, autora ojedinělého mechanismu, který betlém rozhýbává.
Třebechovický betlém vznikal přes čtyřicet let, a dnes je společně se stovkami dalších betlémů vystaven v
Třebechovickém muzeu betlémů v
Třebechovicích pod Orebem. Čím je
Proboštův betlém unikátní? Třeba tím, že není barvený; Probošt barvy nepoužíval kvůli pohyblivosti jednotlivých dílků, dnes o to víc vyniká přirozená krása starého dřeva. Na figurky tvůrci použili
dřevo lipové, pohyblivý mechanismus je z
habrového a bukového dřeva, pro stromy, skály, stavby, stroje, hudební nástroje a zvířata se využívalo
dřevo z buků, jasanů a třešní. V sedmi patrech byste napočítali celkem
351 postaviček, z nichž se téměř dvě třetiny pohybují; celé dílo se skládá z více než
dvou tisíc kousků. Hodně pohyblivých figurek je v dolní části s
přehlídkou dobových řemesel. Jesličky s narozeným Ježíškem stojí uprostřed třetího patra, na vyšších terasách se pak odehrávají biblické výjevy od zvěstování pastýřům přes scény z Ježíšova života až po jeho nanebevstoupení.
Betlém byl poměrně často na cestách. Poprvé se veřejnosti představil v roce 1906 na výstavě v
Chrasti u
Chrudimi, viděli ho i lidé v
Chocni, v
Kostelci nad Orlicí a
Pardubicích, v
Brně i v
Praze, několikrát putoval na
Slovensko. Když necestoval, prášilo se na něj v kůlnách a stodolách, v lepších časech byl složený v bednách někde v garážích. V padesátých letech betlém jen se štěstím unikl likvidaci, když ho tehdejší předseda městského národního výboru označil za „produkt náboženského tmářství“ a chtěl ho spálit. V roce 1967 odcestoval na
světovou výstavu EXPO v Montrealu, kde stál vedle loutek
Jiřího Trnky a reprezentoval lidové umění z přelomu 19. a 20. století. Některý z osmi milionů návštěvníků, kteří se na Proboštův betlém přišli podívat, ovšem ukradl z Tříkrálového průvodu
slona. Domů se proto betlém musel vrátit bez něj, nového slona vyřezal v roce 1968
akademický sochař František Bartoš z
Hradce Králové. V dalších letech betlém putoval ještě do
Nizozemska a do
Velké Británie. V roce 1972 se unavený a poškozený zázrak konečně mohl zastavit. Dnes má za sebou několik rekonstrukcí, každoroční pečlivé oprašování, pravidelné promazávání a miliony obdivovatelů. Přidejte se k nim i vy: podívaná na bezmála sedm metrů dlouhý, přes dva metry vysoký a téměř dva metry široký betlém se totiž nikdy neomrzí.
Zajímavosti Proboštova betléma
- Probošt sám sebe v betlémě zpodobnil jako truhláře, kolega Kapucián se proměnil v holohlavého mudrce ve výjevu, kde Panna Marie s Josefem putuje do Betléma.
- Obyvatelé Třebechovic se poznávali hlavně ve figurkách řemeslníků, téměř každý z nich měl živou předlohu.
- Proboštův betlém je ryze český, úplně v něm například chybí exotické stromy, například palmy.
- Zvířat také není mnoho, kuriózní je například kukačka, která vykukuje z vikýře nad Josefem.
- Levá strana znázorňuje krajinu z okolí Třebechovic, najdete tu například Oreb s dřevěnou kapličkou.
- Místo andělského chóru v Proboštově betlému vyhrává místní kapela pod vedením kapelníka Václava Jaroměřského.
- Na levém okraji čtvrtého podlaží kvete lípa a na ní sedí Ludvík Fabián, který chodil k Proboštům krást hrušky. Řezbáři ho dokonce zvěčnili dvakrát; jednou jej vyřezal Kapucián a podruhé pravděpodobně Probošt.
- Scénu Snímání z kříže vyřezal Josef Kapucián z jednoho kusu dřeva.