ÚvodAktualityTradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny
Kultura

Tradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny

Vypravte se s Kudy z nudy na výlety za krásami dřeva a uměním řezbářských mistrů. Tradice výroby dřevěných předmětů je dlouhá tisíce let a má celou řadu podob. Dřevo je ekologické a příjemné na pohled, a díky svým přirozeným vlastnostem a udržitelnosti má i v dnešním světě spoustu možností využití. Vydejte se je objevovat společně s námi!
Podobně jako šperkařství, kovotepectví nebo kamenosochařství i řezbářství není jen tradiční řemeslo, ale současně umění. Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů na světě a v průběhu tisíciletí se používalo nejenom k výrobě budov, lodí či mostů, ale také nábytku, zbraní, loutek, dýmek, hřebenů, rakví, betlémů, hudebních nástrojů, šachovnic a šachových figurek a spousty dalších věcí. Po stopách starobylých tradic se s Kudy z nudy můžete vydat na nejeden zajímavý výlet.
 

Dřevo v muzeu: muzea dřevařství a dalších řemesel

Začneme tam, kde se o dřevě dozvíte úplně všechno: dřevu, dřevařským tradicím a řemeslům se totiž věnuje několik muzeí. Na Šumavě můžete navštívit Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě s interaktivní expozicí, zážitkovou dílnou a venkovní expozicí s dřevorubeckou chýší, milířem, sáněmi na svoz dřeva a dalšími předměty.

Další zajímavé Muzeum dřevařství objevíte v Dlouhé Vsi u Sušice: mapuje těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití. Před muzeem si prohlédnete repliku voru, zvětšená maketa krabičky zápalek připomíná příběh tradičních sušických sirek.

Dřevařství bylo pro obyvatele horských oblastí jedním z hlavních zdrojů obživy a řady dnešních městeček začínaly svou existenci jako malé dřevařské osady. Za vůní dřeva se proto můžete vydat hlavně do hor, třeba do Krkonoš, do expozice ŠindelkaHarrachově.

Tradičním řemeslům a zpracování dřeva či proutí se věnuje také jedna z expozic Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně; najdete ji v hájence před hradem Malenovice.
 

Vorařství a plavení dřeva, tradice zapsaná v UNESCO

Začátkem prosince 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství. Také tato starobylá tradice má řadu podob: dodnes žije třeba v Českém Krumlově, kde si celý rok vychutnáte vyhlídkové plavby na vorech kolem historického centra. V bývalém kostele sv. Jošta na Latránu můžete navštívit  Muzeum voroplavby s velkým modelem vorového pramenu, s Kudy z nudy se pak můžete vydat na výlet za vorařskými tradicemi.

Zápis se však netýká jen vorů a vorařství, ale obecně plavectví včetně plavení dřeva. Tyto tradice připomínají plavební kanály – Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský na Šumavě, Flájský plavební kanálKrušných horách anebo Weisshuhnův kanál u Hradce na Moravicí.

Šumavské plavební kanály dokonce mají „svá“ muzea, například expozici Schwarzenberského plavebního kanálu ve fořtovně v osadě Jelení Vrchy, přímo na břehu kanálu, a Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách, kde se autor obou šumavských plavebních kanálů Josef Rosenauer patrně narodil.
 

Abeceda zajímavostí ze dřeva

 

A jako altánky

Ideálním cílem romantického výletu může být některý z mnoha dřevěných altánků: najdete je v parcích i zámeckých zahradách, na skalách i v lesích. Vydejte se třeba na Mariinu vyhlídkuČeském Švýcarsku anebo do Mařenčina loubí s krásnou vyhlídkou na hrad Pernštejn.
 

B jako bednáři

Jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo, je pivovar Plzeňský Prazdroj. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Jako jediní dodnes předávají z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí a pokračují tak v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby plzeňského ležáku.
 

B jako betlémy

Do Třebechovic pod Orebem láká výletníky jedinečné Muzeum betlémů. Sídlí přímo v centru městečka a jeho hlavním exponátem je Proboštův betlém s více než 2 000 vyřezávanými díly. V muzeu si prohlédnete stovky dalších betlémů z různých oblastí České republiky, betlémářské tradice a další krásné kousky ale můžete objevovat i jinde: navštivte třeba betlém v Horní Lidči anebo Krýzovy jesličkyJindřichově Hradci
 

D jako dřevěné kostely

Mezi církevními památkami mají své zvláštní místo dřevěné kostely. Jejich patronem by mohl být dřevěný kostelík v Gutech z roku 1563, který v roce 2017 zapálili vandalové. Dnes na jeho místě stojí přesná replika.
 

D jako dýmky

Bez dřeva by nevznikly ani řady krásných dýmek. Jejich výrobou je proslulé městečko Proseč, kde je Muzeum dýmek. Na zámku Jánský VrchJavorníku si prohlédnete největší vystavenou sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v Česku. Přes 1200 exponátů pochází většinou z 18. až 19. století z Evropy, Ameriky, Afriky i Orientu.

D jako domy

V městečku Brumov-Bylnice postavili architekti ze studia Mjölk nejvyšší dřevostavbu České republiky. Firemní sídlo místní lesnicko-dřevařské firmy Kloboucká lesní je postavené s důrazem na ekologii a udržitelnost ze dřeva, které se pokácelo v okolních lesích. Třípodlažní stavba měří na délku šedesát metrů a hřeben střechy se tyčí do výšky osmnácti metrů. Spodní dvě patra slouží jako administrativní prostory, podkrovní prostory jsou otevřené a vedle firemních akcí tu probíhají také programy pro veřejnost. Střechu z jedné strany pokrývají solární panely, z druhé průhledná krytina. Budovu lemují bazénky, kde se shromažďuje dešťová voda pro další využití, vodní plochy zároveň ochlazují stavbu v letních měsících.

 

H jako hudební nástroje

Kousek od Návštěvnického centra dřevařství na Modravě stojí Bienertova pila, kde se zpracovávalo rezonanční dříví na desky smyčcových a klávesových nástrojů, žebrování pro stavbu křídel a pianin a jejich klávesnic. Bez takového dřeva se neobejdou ani housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary značky Strunal, ani cimbály či klavíry značky Petrof. Rezonanční desky pro housle a klavíry se z Modravy vyvážely do celého světa, vy si v návštěvnickém centru na vlastní uši poslechnete, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a proč má zdejší dřevo jedinečné vlastnosti.
 

K jako kolonáda

Kolonády jsou ozdobou většiny našich lázeňských měst a platí to i pro Tržní kolonáduKarlových Varech. Bohatě vyřezávaná dřevěná kolonáda vypadá jako vyrobená z bílých krajek a vznikla v letech 1882 až 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Dřevo sice je skvělý materiál, ale přece jen nevydrží všechno, dnešní stavba tak je věrnou kopií původní kolonády.
 

L jako loutky a loutkářství, tradice zapsaná v UNESCO

Ze dřeva se často vyrábějí také loutky – a české loutkářství má letitou tradici. Od roku 2016 je zapsané na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO, v naší zemi působí stovky profesionálních i amatérských loutkových divadel a skupin. S loutkami se setkáte na celé řadě akcí, loutková divadla se často starají o program pro děti na akcích s jiným laděním. Navštívit můžete i několik loutkářských muzeí, například Muzeum loutkářských kulturChrudimi, Muzeum české loutky a cirkusuPrachaticích anebo Muzeum loutekPlzni.
 

M jako mosty

Bez dřeva se neobejdou ani stavitelé krytých dřevěných mostů. Většinou už mají na kontě několik stovek let a dnešních časů se dočkaly jen díky příkladné péči těch, kterým nejsou lhostejné jejich osudy. Prohlédněte si třeba dřevěný most v Pernštejně, rechle u Lenory anebo Radošovský dřevěný most přes Ohři. Ten má dokonale zmapovaný původ: povolení k jeho stavbě dal 16. dubna 1364 městu Ostrov sám císař Karel IV.
 

O jako oltáře

Chloubou města Louny je kostel sv. Mikuláše, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, který postavil královský stavitel Benedikt Rejt. Fascinujícím uměleckým dílem je vyřezávaný dřevěný oltář, dílo, na němž tehdejší královský truhlář a řezbář Marek Noenmacher a jeho kolegové Jeroným Kohl a František Preiss pracovali plné tři až čtyři roky, a to v letech 1701 až 1704. Oltář má ještě jednu zvláštnost: není malovaný, a tak má dřevo původní, medově zlatou barvu. Nebyl to ale záměr, spíš nutnost: pozdější domalování oltáře, takzvaný štafírunk, narazilo na finanční možnosti lounských měšťanů.

Uměleckým klenotem je také Světelský oltářkostele sv. Barbory v Adamově. Přes sedm metrů vysoký oltář vyřezávaný z lipového dřeva pochází z dolnorakouského Zwettlu, byl vyroben v letech 1516 až 1525 a je na něm několik desítek postav.
 

P jako papírna

Jak se ze dřeva vyrábí papír uvidíte na vlastní oči v ruční papírně ve Velkých Losinách. Původní žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů a je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla.
 

R jako rozhledna

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku můžete navštívit desítky dřevěných rozhleden. Zajímavý příběh nabízí rozhledna Bára u Chrudimi, rozhledna Čubův kopec na Valašsku má tvar jehlanu a její střechy pokrývají dřevěné šindele. Rozhledna na Pekelném kopci nedaleko Třebíče má zajímavé dřevěné točité schodiště, a na rozhlednu Boubín, která stojí v chráněném Boubínském pralese na Šumavě, se materiál musel šetrně dopravovat pomocí koní, lanovky nebo ručně. Dřevěným i architektonickým skvostem je rozhledna na Kelčském Javorníku: její plášť tvoří obloukovitě prohnuté modřínové lamely, připomínající místní tradiční výrobu ohýbaného nábytku.
 

Ř jako řemesla

Řada řemesel pracujících se dřevem se do našeho přehledu nevešla. Navštivte proto Muzeum řemesel v Letohradě, největší muzeum řemesel svého druhu v České republice, a projděte se desítkami expozic řemesel a živností z let 1840 až 1930. Vedle dílny truhlářů a řezbářů se seznámíte i s koláři, šindeláři a mnoha dalšími profesemi.
 

S jako skanzeny

Oblíbeným cílem pro děti i dospělé jsou skanzeny. Jde o živá muzea lidové architektury, kde si prohlédnete život našich předků zblízka, často s ukázkami běžných prací v domácnosti i na poli, fungování předváděných exponátů či dílny venkovských řemeslníků. Pro nejmenší návštěvníky jsou připraveny zajímavé programy, pro mlsné výletníky pak ochutnávky dobových specialit. Vyberte si některý ze skanzenů u nás na Kudy z nudy!
 

S jako strop

Až budete procházet tanečním sálem na hradě Švihov, podívejte se na dřevěný renesanční strop. Pochází ze sedmdesátých let 16. století a původně zdobil jeden ze sálů zámku Dobrovice nedaleko Mladé Boleslavi. Při přestavbě zámku na cukrovar strop snesli a uložili v sýpce, kde je nyní Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Na Švihov byl strop převezen až po osmdesáti letech.
 

V jako včelín

Krušlově na Strakonicku si prohlédnete ojedinělé dílo: vyřezávaný a malovaný Machův včelín. Včelař a řezbář Josef Mach zasvětil svůj život nejenom živým včelám, ale svou lásku k nim promítl i do řezbářského řemesla. Včelín obsahuje 65 výtvarně zpracovaných úlů. Některé ztvárňují lidovou architekturu, další osobnosti včelařství, místa z okolí i památky naší vlasti.
 

Z jako zámky

Jednou z největších kuriozit zámku Lednice je vřetenovité schodiště z dubového dřeva v rohu zámecké knihovny. Vzniklo v roce 1851, bylo vyrobeno z jediného stromu a zdobí ho jemné řezby s rostlinnými a zvířecími motivy. Vyrobila ho vídeňská stolařská firma Karla Leistera zřejmě podle návrhu knížecího stavebního ředitele a autora neogotického projektu zámku Georga Wingelmüllera. Krásné řezbářské práce můžete obdivovat také na dalších hradech a zámcích, pověstná je zejména okázalá výzdoba interiérů na Sychrově a na Hrádku u Nechanic.
 
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Při prozkoumávání seznamů světového dědictví UNESCO procestujete celý svět a objevíte nejenom stovky krásných míst, ale také spousty úžasných kulturních tradic. Ty naše z Kudy z nudy dobře znáte, od slováckého verbuňku zapsaného v roce 2005 až po vorařství z roku 2022 a čské sklo z roku 2023. Některé světové tradice, řemesla a jídla vás ale určitě překvapí.

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.

Tradice pivní kultury: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

Tradice pivní kultury: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. V lednu 2025 byla pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což je nutná podmínka pro případný zápis na seznam UNESCO.

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

Tradice: řeznictví a uzenářství, řeznická muzea a slavnosti masa

Tradice: řeznictví a uzenářství, řeznická muzea a slavnosti masa

Salámy, párky, bůčkový závin, cibulový nebo šunkový aspik, debrecínská a cikánská pečeně, játrový sýr, paštiky, klobásy, uzené maso... sbíhají se vám sliny? Aby ne, maso a uzenářské výrobky máme rádi ve všech podobách a chutích. Vypravte se s námi na portálu Kudy z nudy za tradicemi řeznického a uzenářského řemesla!

Tradice: gobelíny, textilní technika stará tisíce let

Tradice: gobelíny, textilní technika stará tisíce let

Obdivujete staré gobelíny a tapiserie, lovecké scény, dámy s jednorožci a další romantické výjevy v hradních a zámeckých komnatách? Pak vám udělá radost zjištění, že prastará textilní technika žije i v dnešní době a docela se jí daří. Kde uvidíte výrobu moderních kousků na vlastní oči, které interiéry zdobí a kde najdete ty největší? A jak se liší moderní a historické textilie?

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Málokterá tradice má tak dlouhý a pestrý život jako krajky a krajkářství. Mají za sebou historii dlouhou několik tisíc let i svá muzea a přehlídky, vyrábí je řada firem a paličkování se udrželo i jako oblíbená ruční práce. Krajky jsou zkrátka všude kolem nás, stačí se jen pozorně rozhlédnout.

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Tradice: ať žije blaudruck, kékfestés, modrotlač aneb modrotisk!

Tradice: ať žije blaudruck, kékfestés, modrotlač aneb modrotisk!

Starodávná textilní tiskařská technika je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsaná od roku 2018. Nominaci společně podali řemeslníci z Česka, Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Každý kousek modrotisku v sobě nese poselství o řemeslné dovednosti staré stovky let, o národních tradicích i hrdosti na dlouhotrvající rodinné tradice.

Tradiční ruční výroba skla – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Tradiční ruční výroba skla – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Mikuláš a 6. prosinec 2023 si budeme navždy pamatovat jako den, kdy byla na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsána ruční výroba skla. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst. Na portálu Kudy z nudy vám doporučíme pár míst, kde poznáte sklo jako jedinečnou hmotu s fascinujícím příběhem.

Další aktuality

Historická šlechtická divadla: tipy, kam do divadel na hradech a zámcích

Městská divadla s dlouhou historií bývají okázalé budovy s nádhernými interiéry, která neodmyslitelně patří do kulturního života tamních obyvatel po řadu generací. O to překvapivější může být, že i na mnoha zámcích se najdou unikátní scény, které sloužily domácímu publiku z řad šlechty, jejich přátel i lidí z blízkého okolí. Mnohé z nich fungují i v dnešní době a těší se zájmu návštěvníků nejen při kulturních akcích, ale také na prohlídkách, jež se věnují zámecké divadelní historii. Na portálu Kudy z nudy najdete takových zajímavých scén hned několik, od starých a velmi vzácných až po nově vzniklé amfiteátry, zasazené v parcích a zahradách.
4. duben 2025 8:00
Kultura

Česko ve filmu: režisér Miloš Forman, filmy československé nové vlny i hollywoodské trháky

Miloš Forman, jeden z největších českých a světových filmových režisérů, za sebou zanechal nezapomenutelnou filmovou stopu. Od československé nové vlny až po hollywoodské oscarové triumfy, každý z jeho filmů nabídl nejen silný příběh, ale i zajímavé lokace, kde se natáčelo. Jeho tvorba je charakteristická věrností lidskému příběhu, důvtipným humorem a schopností vyprávět o společnosti s jemnou ironií i hlubokým porozuměním. Podívejte se s Kudy z nudy na jeho nejznámější snímky, na zajímavosti, které je provázely, i místa, kde se natáčely.
2. duben 2025 11:18
Kultura

Velikonoce pro děti: tvůrčí a zábavné dílny, prohlídky a programy

Malování vajíček, vystoupení folklorních souborů, stánky s občerstvením, barevné kraslice, stuhy a pentle a rašící jarní břízky – to všechno slibují velikonoční jarmarky a trhy, které se budou konat v období Velikonoc, které letos připadají na 18. až 21. dubna 2025. Na portálu Kudy z nudy objevíte bezpočet akcí, dvacet z nich vám představíme podrobněji.
2. duben 2025 9:00
Kultura

Tipy na místa, kde objevíte obrazy barokního malíře Petra Jana Brandla

Petr Brandl (1668 Praha – 1735 Kutná Hora) přední představitel českého vrcholného baroka, jehož bouřlivý život se odrážel i v jeho díle, které nás dodnes ohromuje. Nejprve navštěvoval jezuitskou školu, umění malířství se naučil v letech 1683 až 1688 u dvorního malíře Kristiána Schrödera, který pracoval také jako správce hradní obrazárny. Tam se také Brandl pod jeho vedením seznámil s díly italských a holandských mistrů. V roce 1694 se Brandl stal mistrem ve Staroměstském malířském cechu. Nelze mu upřít vytříbený styl propracovanosti šerosvitu a světelných zdrojů. Oceňována je i jeho práce s prostorovostí obrazových scén. Jeho práce naleznete na mnoha místech – kam se za nimi vypravit vám napoví portál Kudy z nudy.
26. březen 2025 8:46
Kultura

Cesty za uměním: renesanční malíř Raffael Santi, krásné madony i andělé jako rošťáci

Dáma s jednorožcem či Dáma se závojem, Athénská škola, proslulá Sixtinská madona, Madona della Sedia anebo Madona v zeleni: to jsou nejznámější díla jednoho z největších malířů vrcholné renesance, Raffaela Santiho (1483–1520). Italský umělec, který si podmanil dvůr papeže Julia II. i samotný Vatikán, překvapivě vydechl naposledy v den svých sedmatřicátých narozenin. Podívejte se s Kudy z nudy, jak se jeho umělecký odkaz otiskl v českých zemích a kde můžete jeho díla spatřit na vlastní oči?
25. březen 2025 10:03
Kultura

Noc divadel 2025: užijte si večer plný zábavy a největší divadelní svátek v Evropě

Největší divadelní svátek proběhne na konci března, v sobotu 29. 3. 2025 s podtitulem „Sousedství“ a opět nabídne prohlídky, divadelní dílny, diskuse s tvůrci, představení a performance, které v běžném programu nenajdete – zdarma nebo za symbolické vstupné. Noc divadel koná v nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března.
24. březen 2025 17:00
Kultura

Oslavte mezinárodní den loutkového divadla výletem za loutkami

Na 21. březen připadá Mezinárodní den loutkového divadla, a protože má české loutkářství letitou tradici, vzpomeňte si na dřevěné herce, za kterými se můžete i se svými dětmi vypravit do některého z divadel nebo muzeí. České loutkářství se dostalo dokonce na Seznam nehmotného dědictví UNESCO, kam bylo zařazeno 1. prosince 2016. Kouzlo loutkového divadla a krásu českých loutek objevíte například v Chrudimi, Prachaticích, Českém Krumlově nebo v Plzni.
21. březen 2025 9:00
Kultura

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.
19. březen 2025 11:00
Kultura