Den vítězství

Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.

Důl Richard je veřejnosti nepřístupný, v části je úložiště radioaktivního odpadu. Přesto se v Litoměřicích můžete podívat do expozice, která důl Richard představuje. Najdete ji v městském podzemí v Litoměřicích.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Ačkoli byl Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) prezidentem v době normalizace, mezi lidmi se coby důstojník československých legií a veterán druhé světové války z východní fronty těšil mnohem větší úctě než jeho předchůdci.

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, sloužilo za druhé světové války jako koncentrační tábor, kam byli postupně deportováni občané židovského původu. Jejich osudy mapuje Památník Terezín: navštívit můžete Malou pevnost s Národním hřbitovem, Muzeum ghetta v budově bývalé terezínské školy, Magdeburská kasárna, Židovský hřbitov i systém opevnění s podzemními chodbami. Mezi nejnavštěvovanější pietní místa se zařadil také Památník Lidice.

Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.

Války a bitvy provázejí lidstvo celou jeho historií. Na památku krvavých střetnutí se staví pomníky a památníky, od maličkých a nenápadných až po pompézní, které zná celý svět. Málokteré ale mají jiný smysl než připomenout historickou událost – a právě proto je unikátní Mohyla míru na někdejším bojišti Slavkovské bitvy. S Kudy z nudy vás pozveme i do do Hrabyně a na Ploštinu.

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Hrůzostrašná tajemství Třetí říše dokáží rozjitřit emoce i po mnoha letech od konce druhé světové války. I když si každoročně připomínáme utrpení Židů v koncentračních táborech anebo vyhlazení Lidic, Ležáků, Ploštiny a dalších obcí na našem území, o další činnosti nacistů v Protektorátu Čechy a Morava či zabraném území Sudet se nemluví. Věděli byste například, kde se nacházely elitní nacistické školy nebo na jakém místě se v Čechách uskutečňoval program Lebensborn? Mnoho záhad obestírá také činnost tajných podzemních továren či pobyt SS na hradech a zámcích. Kudy z nudy vám dnes nabídne právě tipy na výlet za touto černou kapitolou našich dějin.

První květnový víkend si bude Plzeň opět připomínat osvobození americkou armádou. Právě květnovým osvobozením Československa roku 1945 skončila druhá světová válka pro celou Evropu. Zatímco většina České republiky byla osvobozena sovětskou armádou, jihozápadní Čechy spolu s Plzní byly vyproštěny ze spárů tehdejšího nacistického Německa 3. americkou armádou generála George Pattona. Neobyčejnou slavnostní atmosféru s všudypřítomnými americkými vlajkami a dobovými uniformami, historickými vozidly a mnoha kulturními akcemi zažijete pouze v Plzni, a to od 3. do 6. května 2024.

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

V předjaří, kdy je počasí vrtkavé, nastává ideální čas na návštěvu muzea, galerie i dalších památek. A každého z nás potěší, když ušetří nějakou tu korunu. Proto vám v dnešních tipech poradíme, kam zajít do muzea a nezaplatit přitom vůbec nic (anebo pouze symbolické vstupné). Nabídky přináší nejen Praha, ale i Brno, Liberec nebo Olomouc. Ze široké nabídky si určitě vybere každý, avšak vybírejte pečlivě – některá místa otevírají zdarma pouze v určité dny.

Lákají vás vojenské akce a historické bitvy? Nebo přemýšlíte, kam se vypravit na oslavy konce druhé světové války? Máme pro vás několik tipů na jarní měsíce roku 2024, kdy se chystá opravdu mnoho zajímavého. A navíc Česko procestujete od východu až na západ!

Památník u Křepice měl připomínat osvobození Brna během bratislavsko-brněnské operace na konci II. světové války. Na tomto místě dal maršál Malinovskij rozkaz k rozhodujícímu útoku na Brno. Atypická stavba však nebyla nikdy dokončena. V roce 2023 ale z chátrající riuny vznikla originální rozhledna.

Národní památník II. světové války v Hrabyni je součástí Slezského zemského muzea. Stojí v bezprostřední blízkosti míst, na kterých probíhaly jedny z nejtvrdších bojů konce války na území dnešní České republiky. Moderní expozice doplňuje audiovizuální technika.

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Tajné labyrinty temných chodeb, skryté koncentrační tábory a zázračné zbraně: to všechno provází legendy o nacistických továrnách, které vznikly za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava. Vydejte se s portálem Kudy z nudy pátrat po tajemstvích třetí říše!

Má za sebou film Nabarvené ptáče podle knihy Jerzy Kosińského. Ačkoli se jedná „teprve“ o jeho třetí režijní počin, stál přes 170 milionů korun a strávil na něm asi 11 let života. Doma ho vidělo přes 100 000 diváků, po letech je to zároveň první český film přijatý do hlavní soutěže prestižního zahraničního festivalu – v Benátkách. Dostal se i do užšího výběr na Oscary. A teď bude Marhoul možná točit superfilm o americkém senátorovi a antikomunistovi McCarthym.