„Od nového roku 1853 bude vycházeti pomocí Matice české Živa, časopis přírodnický…“ Těmito slovy začínal příspěvek
Jana Evangelisty Purkyně na podzim roku 1852 ve
sborníku Českého muzea. Časopis, který měl popularizovat výsledky vědeckého bádání na poli biologie, založil Purkyně poté, co se vrátil ze svého dlouhodobého působiště na univerzitě v dnešní
polské Vratislavi do
Prahy. Živa vystřídala zaniklý
časopis Krok.
První číslo vyšlo v lednu 1853 a časopis pak v péči
Matice české při
Muzeu Království českého pravidelně vycházel až do roku 1868. Pak ho vystřídal
vědecký sborník Živa, dvanáct samostatných svazků od různých autorů. V letech 1891–1915 časopis vydávalo
nakladatelství J. Otty v Praze, třetí řadu pak obnovil v roce 1953
hydrobiolog a fyziolog Oldřich V. Hykeš.
Poslední řada vychází v Nakladatelství Academia za podpory
Akademie věd České republiky nepřetržitě od roku 1953. Obvyklá témata Živy, jako jsou
genetika, molekulární biologie, virologie, mikrobiologie, parazitologie, imunologie, ekologie a ochrana přírody, botanika, mykologie, fyziologie rostlin i živočichů, zoologie bezobratlých i obratlovců, antropologie, paleontologie a další obory, doplňují aktuální komentáře, recenze na knihy, výroční články, zprávy, diskuzní příspěvky a další. Nechybí ani příspěvky o botanicky či zoologicky zajímavých lokalitách české
přírody a rubrika pro učitele biologie především na středních školách, která se soustředí na novinky a témata nedostatečně probíraná v dostupných učebnicích biologie.
Jednou ročně Živa vydává výrazně rozšířené monotematické číslo. Redakce také pořádá několikrát do roka
výstavy a autorům uděluje
Ceny Živy za vybrané články.